Vydáním nových zákonů s platností od 1.1.2007 došlo v oblasti bezpečnosti práce k výrazné legislativní změně, která měla přinést snížení úrazovosti na stavbách. Po dvou letech však skutečný stav nenaplňuje tento předpoklad. Svojí měrou se na tom podílí i poměrně složitý text zákona, který umožňuje hledání různých výkladů a způsobů naplnění zákonných požadavků. Článek je pohledem na problematiku zpracování plánu BOZP na staveništi.
Pokud chceme účinně řešit zlepšení stavu bezpečnosti práce na staveništi, musíme, jak se s oblibou říká, začít od hlavy. Tou hlavou je v našem případě zadavatel (investor) stavby a předpisem, který usměrňuje jeho jednání je třetí část zákona 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy. Třetí část se jmenuje: Další úkoly zadavatele stavby, jejího zhotovitele, popřípadě fyzické osoby, která se podílí na zhotovení stavby, a koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.
Pokud zadavatel stavby chce realizovat nějaké stavební dílo, tak má dva zájmy. Aby dílo bylo co nejlevnější a zároveň v co nejkratší době realizováno. Oba požadavky mají negativní dopad na vlastní bezpečnost práce při realizaci stavby. Omezení finančních prostředků vede u zhotovitelů k nebudování pomocných stavebních konstrukcí a nepřijímání bezpečnostních opatření, zkracování lhůt výstavby vede pak ke koncentraci prací, činností a pracovníků na jednom společném pracovišti, kteří se mohou vzájemně ohrožovat.
Aby tyto snahy byly eliminovány, požaduje uvedený zákon, aby zadavatel stavby v době přípravy stavby-projektování, určil koordinátora při přípravě díla a ve spolupráci s tímto koordinátorem zajistil zpracování plánu BOZP na staveništi. Co má tento plán obsahovat? To nám stanoví vedle tohoto zákona i NV 591/2006 Sb. Základní ustanovení zákona 309/2006 Sb. v § 15 odst.2 uvádí:
Budou-li na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, které jsou stanoveny prováděcím právním předpisem, stejně jako v případech podle odstavce 1, zadavatel stavby zajistí, aby před zahájením prací na staveništi byl zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen „plán“) podle druhu a velikosti stavby tak, aby plně vyhovoval potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce. V plánu je nutné uvést potřebná opatření z hlediska časové potřeby i způsobu provedení;
Co nám toto ustanovení říká v jednotlivých výrazech?
podle druhu a velikosti stavby
plně vyhovoval potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce
potřebná opatření z hlediska časové potřeby
opatření z hlediska ... způsobu provedení
musí být rovněž přizpůsoben skutečnému stavu a podstatným změnám během realizace stavby
Uvedená ustanovení zákona mají obecný charakter požadavků na všechny tři případy, kdy je povinností zajistit zpracování plánu BOZP na staveništi t.j. v případech, kdy jsou na pracovišti prováděny práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života a poškození zdraví (viz. příloha č.5 NV 591/2006 Sb.) a v případech, kdy rozsah stavby přesáhne stanovenou dobu (500 dní v přepočtu na 1 fyzickou osobu nebo více jak 30 dní, přičemž více než jeden den zde pracuje více než 20 fyzických osob). V tomto případě se může jednat o stavby, kdy není určen koordinátor a o stavby, kdy je určen koordinátor. Přehledně to vyžaduje následující schéma:
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.
Komentáře
souhlas
tiskařský šotek ???