Osobnost bezpečnostního technika

Zdroj: 

Kvalifikace osoby odborně způsobilé v prevenci rizik (bezpečnostního technika) je dána zákonem. Tématem týdne je zamyšlení nad tím, jaké další vlastnosti a schopnosti by měl bezpečnostní technik mít a jaká je jeho náplň práce. Povídali jsme si o tom s Heřmanem Riedelem, který pracuje jako bezpečnostní technik ve velké mezinárodní společnosti zabývající se výrobou a distribucí technických plynů.

Pan Riedel je zaměstnancem společnosti s cca 650 zaměstnanci a mnoha pobočkami – zaměstnanci obsluhují specifická zařízení jako jsou výrobny technických plynů, tzv. kyslíkárny, plnírny, skladovací zařízení, výrobny suchého ledu, útvary zajišťují servis a servisní zásahy u zákazníků.  S tím souvisí široká škála činností, například obsluha tlakových a plynových zařízení, práce ve výškách, práce s chemickými látkami, řízení vozidel, používání jeřábů, zdvihacích plošin apod.

Práci bezpečnostního technika ovlivňuje několik faktorů. Záleží na tom, jestli se může věnovat bezpečnosti práce na 100 % nebo svoji práci vykonává jako kumulovanou funkci například spojenou ještě s požární ochranou, ochranou životního prostředí, zajišťováním revizí technického zařízení atd. Činnost „bezpečáka“ je dána také charakterem firmy, procesy, které ve firmě probíhají, jestli jsou to činnosti výrobní nebo čistě obchodní. Podstatným faktorem je i velikost firmy a fakt, zda-li se jedná o firmu ryze českou nebo mezinárodní, pouze o jeden areál nebo komplex s mnoha pobočkami. To vše se dotýká jeho pracovní náplně. V neposlední řadě záleží také na tom, jaký důraz dává daná společnost na bezpečnost a jak je bezpečnost zafixována v podnikové kultuře.

Bezpečnostní technik pracující pro firmu s nadnárodní strukturou musí být schopen komunikovat se specialisty v zahraničí v angličtině. Firma, která je součástí nadnárodní korporace, si stanovuje vlastní pravidla (organizační, technická) i pro oblast bezpečnosti. Česká pobočka tedy musí plnit nejen českou legislativu, ale i nadnárodní legislativu dané korporace, která je minimálně na úrovni legislativy ČR, ale často jsou pravidla BOZP ještě přísnější. Vedení společnosti považuje bezpečnost za svou prioritu, uvědomuje si, že náklady, které vloží do této oblasti se několikanásobně vrátí v absenci katastrofických událostí, nehod a pracovních úrazů. Metodicky je BOZP řízená ze zahraničí, kde jsou týmy expertů, které řeší tuto oblast komplexně, nebo pouze dílčí oblasti jako je ergonomie, hygiena práce atd. Nejlepší výsledky z jednotlivých závodů se implementují i v závodech ostatních. Oblast bezpečnosti je součástí i pravidelných hlášení a je podrobně sledována. Týká se to například pracovních úrazů, je sledován počet úrazů v souvislosti s odpracovanými hodinami a jednotlivé země, regiony se porovnávají. Odpovídá tedy za oblast BOZP nejen svému řediteli, ale také odpovědné osobě v zahraničí. Musí být schopen cestovat nejen po ČR, ale i do jiných zemí. Firma podporuje formou přednášek své obchodní partnery, aby věděli, jaká pravidla musí plnit z hlediska legislativy v oblastech bezpečnosti, požární ochrany, životního prostředí, chemických látek atd.

Bezpečnostní technik vytváří dokumentaci BOZP. V tom je jeho úloha nezastupitelná. Vytváří základní směrnice, která implementují oblast bezpečnosti ve firmě, dále dokumentaci hodnocení rizik, dokumentaci OOPP, dokumentaci BOZP ve vztahu k externím firmám - stanovuje pravidla činnosti externích firem, ať už v areálech nebo při práci na zařízení firmy, směrnice pro školení zaměstnanců, zvláštní směrnice, které se týkají technických aspektů – práce ve výškách, používání zdvihacích pracovních plošin, jeřábů, lešení. Ve spolupráci s příslušným vedoucím nebo přímo se zaměstnancem vybírá OOPP, které dotyčnému vyhovují, umožňují bezpečný výkon práce a zároveň splňují požadavky legislativy.

Bezpečnosti technik musí umět poradit a "být in". Měl by mít základní penzum znalostí, aby dokázal zaměstnancům poradit, pomoci vyřešit problémy týkající se BOZP. Měl by pravidelně sledovat předpisy, novinky v oboru, sebevzdělávat se v různých oblastech BOZP, sledovat servery zaměřené na problematiku BOZP, učit se od kolegů. Důležitá je komunikace se zaměstnanci, s vedením firmy a odbory. Zaměstnanci jsou informováni pomocí nástěnek, informačních panelů, e-mailů, využívají se databázové programy, sdílení dat, specifické programy pro oblast auditování a kontrol. Všichni jsou informováni, pokud se stane nějaký úraz nebo nehoda v rámci speciálního zaškolení. Pravidelně se scházejí tzv. komise BOZP – bezpečnostní technik spolu se zástupci výroby a odborů řeší, co se v oblasti bezpečnosti povedlo nebo naopak, co je potřeba zlepšit. Je důležité, aby uvnitř firmy bylo neustále budováno povědomí o BOZP.  Aby o každé změně byli zaměstnanci a jejich vedoucí informováni. Zaměstnanci by neměli plnit požadavky BOZP pouze formálně, snahou je, aby přicházeli s vlastními náměty a vzájemně se vedli k dodržování bezpečnosti. Ve firmě, kde pracuje Heřman Riedel, jsou za bezpečné chování motivováni i finančně formou odměn a zároveň sankcionováni za porušování BOZP snížením pohyblivé složky mzdy. V případě, že jeden člověk jako součást týmu nedodržuje pravidla bezpečnosti práce, nemusí dostat odměnu i další zaměstnanci.

Bezpečnostní technik je součástí procesu odškodňování pracovních úrazů. Účastní se vyšetřování všech incidentů, pracovních úrazů, nehod a skoronehod. Firma sleduje nejen nehody svých vlastních zaměstnanců, ale i zaměstnanců externích firem, například přepravců, nebo jiných, kteří pracují v areálu. Je kladen důraz na informování externích firem, na jejich proškolování na základě předpisů ČR i korporátních směrnic. Sledují se i úrazy bez pracovní neschopnosti, které by mohly být zdrojem dalšího nebezpečí, nehody a skoronehody.

Bezpečnostní technik provádí nejrůznější kontroly. Jde o roční prověrky BOZP, kontroly podle normy OHSAS 18001, nebo podle jiného systému, který je ve firmě zavedený (např. Bezpečný podnik). Postupuje se podle schváleného plánu kontrol, každý útvar je kontrolován dvakrát do roka. Provádí se technická kontrola, kontrola dokumentace BOZP - revize, školení, zdravotní prohlídky, OOPP, kontrola bezpečného chování na daném pracovišti atd. Denní kontroly provádí příslušný vedoucí.

Bezpečnostní technik se také zúčastňuje všech kontrol státních orgánů. Je součástí týmu, který odpovídá za informování kontrolorů, nejčastěji z oblastního inspektorátu práce a krajské hygienické stanice.

Mnoho lidí práci bezpečnostního technika podceňuje. Z vyprávění Heřmana Riedla vyplývá, že jde o velmi rozmanitou, náročnou a kvalifikovanou činnost. Jaké vlastnosti a schopnosti by podle vás měl mít bezpečnostní technik? Napište nám o svých zkušenostech s prací bezpečnostního technika na vašem pracovišti.

Autor článku: 

Komentáře

Odborně způsobilá osoba k prevenci rizik není bezpečnostní

21.02.2011 - 09:24 Tomáš Neugebauer
Velmi dobrý článek, avšak má jednu zásadní chybu - je zde směšován pojem bezpečnostní technik a osoba odborně způsobilá k prevenci rizik. Bezpečnostní technik je oficiální označení pro odborníka BOZP působícího při provozování hornické činnosti nebo při činnosti prováděné hornickým způsobem (viz § 2 vyhlášky č. 298/2005 Sb.). Z tohoto důvodu je zásadní chybou odborně způsobilou osobu k prevenci rizik označovat pojmem bezpečnsotní technik, jak je tomu v článku, neboť tato osoba v drtivém počtu případů tuto kvalifikaci nemá.

xxx

21.02.2011 - 13:05 Tomáš Neugebauer
xxx

Článek je velmi zajímavý. Ale

22.02.2011 - 10:02 František Černý
Článek je velmi zajímavý. Ale mám jednu malou připomínku. Po jeho přečtení se lze domnívat, že vysokou úroveň BOZP lze zajistit pouze ve společnostech ze zahraničním vlastníkem. S tím rozhodně nesouhlasím. Například požadavky nadnárodních společností sice často převyšují požadavky naší legislativy, ale pracoval jsem ve významné nadnárodní společnosti, kde tyto požadavky byly v příkrém rozporu s naší legislativou a byly velmi striktně prosazovány. Ta společnost měla také týmy expertů, ale myslím, že odborníků mezi nimi moc nebylo. Také si nemyslím, že sloučení oblastí BOZP a PO do jedné pracovní pozice, snižuje kvalitu zajištění BOZP. Tyto oblasti se prolínají tolik, že úzký pohled třeba jen z hlediska BOZP, spíše škodí. Ona ochrany životního prostředí souvisí s oběma oblastmi také. Například nebezpečné chemické látky a přípravky zajímají všechny 3 obory. A co by nemělo chybět v rysech povahy bezpečáka? (p. kolega Neugebauer promine, oni lidé stejně naší profesi jinak říkat nebudou) Myslím, že zdravá dávka selského rozumu, umění vyjít se zaměstnanci na všech úrovních ve společnosti. A co by mu chybět nemělo rozhodně, je zkušenost s manuální prací, i s prací THP. Ta je, dle mého názoru, mnohem cenější, než vysokoškolské vzdělání v oboru BOZP.

Re:

25.02.2011 - 06:22 Norbert Chalupa
Pane Černý, naprosto s Vámi souhlasím, zejména s druhou částí Vašeho příspěvku. Ještě bych doplnil jeden velmi důležitý fakt. Mimo odbornost ,,bezpečáka,, zkušenosti, praxi, jednání s lidmi atd. je naprosto zásadní, co vám firma, společnost, pro kterou pracujete ,,dovolí,,! Já, i moji kolegové, se kterými se pravidelně stýkáme, konzultujeme problémy atp., máme zkušenosti takové, že ne každá firma stojí o skutečné zajištění BOZP. Mnohé firmy toto vnímají jako nutné zlo (mohu si to dovolit napsat, poněvadž šéfové těchto firem tyto stránky nečtou). Radost je pracovat pro firmy, které skutečný zájem mají. Moji kolegové, a oni vědí, kteří to jsou, má slova jistě potvrdí. Jsou to skutečné rozdíly, firma od firmy. Takže, ten bezpečák nebo osoba odborně způsobilá (jak je libo) může být sebelepší, ale má stanoveny mantinely. Podle toho také pracujeme. Pár poznatků mám také ze zahraničí (konkrétně ze severní, průmyslové Itálie) a nemalujme si to v růžových barvách. Naprosto s Vámi souhlasím, že ve ,, výhodě ,, je bezpečák, který má osobní zkušenosti s manuální prací (je to i můj případ) a postupně se dostane až k této práci, nicméně to vzdělání je zásadní. Než se člověk dopracuje k tomu, aby se mohl živit jako bezpečák (kupř. jako živnostník), trvá to léta, sbírání zkušeností, poznatků, řešení problémů a v neposlední řadě umět se postavit kupř. před 100 lidí a školit. Uvědomovat si, že před námi nestojí žádní hlupáci, ale praktici, kteří nás mohou argumenty ubít, nebudeme-li dostatečně znalí nebo taktní v případě neznalosti reagovat na dotaz. Naše práce vyžaduje mnohé, praxi, odbornost, vzdělání, zkušenosti, takt, psychologii a nevím, co ještě. My, kteří jsme živnostníci, to máme o to horší, že, abychom se uživili, musíme působit v mnoha sférách, ať už je to strojírenství, zemědělství, školství, dřevozpracující průmysl a další. To vyžaduje soustavné vzdělávání se, učení a komunikaci s kolegy a orgány SOD. Obecně bych si přál i vzájemný respekt a korektní chování mezi námi, bezpečáky..... vlastně mezi osobami odborně způsobilými.... víc se mi líbí ten bezpečák.

Re:

28.02.2011 - 10:01 František Černý
Pane Chalupo, máte rozhodně pravdu s těmi mantinely. A stejně jako většina z nás, mám zkušenosti z obou stran naší pomyslné mince. Co se týče zahraničí, viděl jsem na vlastní oči péči o bezpečnost práce, požární ochranu a související oblasti ve Francii. Směrnice mají snad i na správnou chůzi po schodech, ale skutečný stav na pracovištích........... to se nedá vypovědět slovy. Na každém rohu nástěnky na různá témata, včetně BOZP, nad výrobními linkami velké látkové transparenty s hesly, která mi velice připomínala prvomájové demonstrace z doby mého dětství a puberty. V podstatě tam bylo i známé budování lepších zítřků. To samé zavedli i ve svých třech továrnách u nás. Lidé se jen smáli. Také mne školili jak řešit krizovou situaci, např. požár výrobní haly. Správný postup (podle nich) je vzít papír a vypsat různé možnosti, varianty řešení a pak vyrazit na místo, řešit nebezpečnou situaci. Co myslíte, kolik lidí by takto zachránili? Zcela jiný obrázek byl vidět v Německu. Nástěnky měli také, ale jen tolik a tak věcné a aktuální, že před nimi opravdu bylo vidět dělníky, jak si informace čtou. Pravidla přesná, strohá, logická a použitelná i v praxi. U nás je spousta firem, které na BOZP dbají a nedá se říci, že firmy jen v českých rukou, jsou ty, které ji zandbávají............. Moje osobní zkušenost je spíše opačná, snad jen s připomínkou, že český styl je zaměřen spíše na fyzickou, chcete-li provozní bezpečnost.

OZO BOZP

25.02.2011 - 10:55 martin petrus
Prosím, kde má být správně OZO BOZP organizačně začleněna ? Jaká je vhodná platová třída/stupeň. Jak je to např. v příspěvkových organizacích ? Děkuji. MP

Re: OZO BOZP

25.02.2011 - 12:01 Tomáš Neugebauer
Vaše dotazy směřují do oblasti, která je plně v kompetenci zaměstnavatele. Tedy záleží pouze na něm, jak si tyto záležitostí stanoví. Možné je pouze uvést doporučení o optimálním řešení. Vzhledem k tomu, že tato osoba je též kontrolním orgánem, je optimální, je-li organizačně zařazena přímo pod statutárním orgánem - ředitel apod. Co se týče vhodné platové třídy, resp. stupně lze odvodit z katalogu prací (nařízení vlády č. 222/2010 Sb.), který stanovuje zařazení do tříd podle náročnosti vykonávané práce - bezpečnostní referent 6 až 12 třída. Domnívám se, že vás spíše zajímá výše mzdy, a proto doplňuji, že v I. čtvrtletí roku 2010 činil medián mzdy OZO mimo výrobu 25 220 Kč (základní mzda z toho činila 76,3 %). Mzda 10 % těchto osob se nacházela pod hranicí 16 915 Kč a 10 % se nacházela nad hranicí 42 307 Kč.

Příspěvek do diskuze.

26.02.2011 - 07:52 Václav Syrový
Diskuze na podobné téma probíhala na těchto stránkách již v roce 2005. Poslal jsem tam tehdy také svůj příspěvek na který jsem dostal několik dopisů, a protože si nyslím, že ten příspěvek může i dnes některým kolegům něco říci, posílám jej znova beze změny. "Bezpečnostní technik 2005 ??? Sleduji se zájmem diskusi na téma bezpečnostní technik 2005? Co článek to názor. Každý čtenář, nebo přispěvatel vidí celou situaci ze svého pohledu ze svých poznatků a zkušeností, ne jenom ve funkci bezpečnostního technika ( nebo osoby způsobilé k vyhledávání, posuzování a hodnocení rizik), ale všech zkušeností). Ono nezáleží na názvu, ale na způsobu provádění té práce a na výsledcích. Dělám tuto práci od roku 1970. Také jsem uvažoval v prvních několika letech na téma bezpečnostní technik 1970 atd. A pokusím se v závěru na tuto otázku ( spíše otázky) odpovědět. Absolvoval jsem spoustu různých školení, aktivů seminářů, sympozií, ze začátku jako posluchač, později i jako přispěvatel. A mám i z několika sympozií několik medailí za příspěvky. Ale největší radost mám z toho co jsem zažil tento týden v pondělí. Prováděl jsem školení v obci Vír pro obecní úřad pro nezaměstnané, kteří budou provádět veřejně prospěšné práce(VPP) pro obec. Probrali jsem předpisy pro práce, které budou tito lidé provádět. Od 7 do 10 hodin. Na závěr napsali testy, ještě je nemám vyhodnocené. Bylo tam celkem 7 lidí, od 20 do 60 roků. Ti starší prošli několika zaměstnáními, a po skončení školení za mnou přišli, a říkali mě, že ještě za celá léta jim nikdo nevysvětlil jak mají kterou práci dělat a proč, aby se jim nic nestalo. Také mě na adresu některých mých kolegů řekli, že když dělali ve družstvu (JZD) tak jim bezpečák donesl papír a nechal jim jej podepsat že měli provedené školení a řekl jim, hlavně aby dávali pozor aby někam nestrčili prsty nebo ruku a aby se jim něco nestalo. Ale že jim ještě nikdy nikdo neřekl, co by se jim mohlo stát, kdyby ženy zvedaly břemena těžší než 15 ( 20) kg, nebo je nosily dále než mají, že by jim mohla vyjet (vyhřeznout) meziobratlová ploténka a jakým mechanizmem, ohýbáním pro břemeno při zvedání ( nedodržováním zásady svislé roviny), nebo pootáčením v trupu s břemenem, zakopnutím na nerovném místě manipulace a podobně, jaké další poškození šlach, cév, svalů, kloubů, vnitřních orgánů a dalších by se mohlo stát. Požíváním alkoholu v práci ( zúžením zorného úhlu, zpomalením vnímání, reakcí a reflexů), působením ( vázáním) oxidu uhelnatého (CO) na červené krvinky ( mnohonásobně rychleji než kyslík /O2/), a to oxidu uhelnatého ať již z cigaret, z výfuku motoru křovinořezu, nebo z kotle ústředního topení nebo z jiného zdroje. A když jim potom řeknu, že nesmí kouřit na pracovištích, kde pracují také nekuřáci, tak je jim úplně jasné proč a když jim ještě řeknu že to je projev neúcty k těm dalším lidem a k jejich zdraví až hulvátství tak vím, že to dělat nebudou. Nebo jim vysvětlím případ jednoho úrazu, kdy dva automechanici opravovali motor u Tatry, jeden potřeboval kladivo ( 5 kg) které měl u sebe spolupracovník a požádal jej aby mu kladivo "hodil" . Ten mu jej skutečně hodil. Kladivo mu vyklouzlo z ruky a spadlo mu na nárt nohy, a měl zlomených několik záprstních kůstek. A když jsem úraz přišel šetřit, tak mě přesvědčovali svorně oba, že házení kladiva není žádným předpisem zakázáno. To jsem jim potvrdil, že mají pravdu. Ale zároveň jsem jim řekl, že při školení jsem jim říkal, že musí na pracovišti dodržovat "zásady bezpečného chování na pracovišti ( § 135 ZP)" a zeptal jsem se jich jak ty zásady bezpečného chování na pracovišti tedy dodržovali, když má jeden z nich polámané záprstní kůstky na noze. A bylo po diskusi. Nebo ochrana zdraví při práci. Když kdokoliv z lidí jde k lékaři na injekci, tak mu lékař dezinfikuje místo kam bude jehlu vpichovat, po vpíchnutí jehly mu místo opět přetře a zalepí! Aby do organizmu nevnikla tímto vpichem infekce. A na pracovišti, kde dělají s vidlemi nebo hráběmi nebo jakýmkoliv jiným nářadím, strojem či přístrojem, vidle se různě povalují v blízkosti hnoje, nebo na trávníku, kde hnije listí, tráva, zvířecí výkaly (psi, kočky) a lidé když jim praskne na ruce puchýř, tak se otevře cesta pro infekci o velikosti několika cm2, a nikdo se tím nezabývá. A takových příkladů jsem na školení uvedl mnoho. A tak bych mohl pokračovat a rozebírat celé tři nebo čtyři hodiny co jsme všechno probírali a probrali. Takže ti lidé to pochopili a jak reagovali jsem uvedl výše. Nebo jsem dělal prověrku BOZP v mateřské školce, přišla maminka s chlapečkem poprvé do školky. Paní ředitelka chlapečkovi vysvětlila co má dělat, s čím si může hrát, s čím ne, kde je záchod, že si má umýt ruce po použití záchodu, když jsou do zahrady, jak se mají houpat, jak mají chodit na procházku po chodníku a podobně. Úvodní a vstupní školení pro nového zaměstnance jako podle partesu (sice bez osnovy, bez papíru podepsaného tím chlapečkem, ale poctivě provedené). A tady jsme u podstaty celé věci, tak jak jsem ji pochopil já. Možná, že někomu se to bude zdát třeba překonané, ale podle mne je v tom ta podstata celého problému. Takže za: 1. bezpečnostní technik musí být odborník na práci, pracoviště, činnosti a zařízení, která se vyskytují a používají tam kde bude svoji funkci vykonávat, 2. bezpečnostní technik musí být poloviční právník, aby byl schopen číst právní normy, aby pochopil jejich text (literu) a smysl (ducha) studované právní normy ( zákona, NV atd.), a aby byl potom schopen posluchačům, tuto normu předat (podat) a vysvětlit, to znamená, že 3. bezpečnostní technik musí být poloviční pedagog (učitel), aby byl schopen posluchače potřebné právní normy naučit a ověřit si jejich znalosti, zda tomu co je naučil rozumějí, 4. bezpečnostní technik musí být poloviční lékař, aby byl schopen, pochopit jak jednotlivé činnosti, práce, stroje, zařízení, fyzikální vlivy, mechanické vlivy, chemické vlivy a další noxy budou působit na organizmus a jaké mohou být nepříznivé následky tohoto působení, na organizmus, který je těmito vlivy exponován, 5. bezpečnostní technik musí být poloviční psycholog a filozof, aby dokázal pochopit jak jej posluchači vnímají a sledují a to hned na začátku školení, aby mohl svůj výklad korigovat podle toho, jak posluchači reagují, ale ne až po něm nebo dokonce za několik dnů, 6. bezpečnostní technik musí být dobrý a pohotový řečník, aby svoje posluchače zaujal a přitáhl a ne aby je uspal v první půlhodině, ale nesmí být žvanil, a musí vědět o čem mluví (viz vpředu), a na závěr ještě 7. bezpečnostní technik musí být ale v první řadě "člověk" s velkým "Č", který musí mít rád lidi, protože to všechno co dělá, dělá pro ně, ne pro sebe a někdy to dělá, i když ta práce není třeba ohodnocená nebo zaplacená, bezpečnostní technik musí mít rád lidi obojího pohlaví (nejenom ženy). Takže pokud toto všechno budete dělat a k tomu budete splňovat požadavky, které uvedl ve svém příspěvku pan Tomáš Neugebauer, tak máte předpoklady být bezpečnostním technikem. Ale to netvrdím, že dobrým, pouze bezpečnostním technikem ( nebo osobou odborně způsobilou). A když to budete dobře dělat 10, 20, 30 nebo 40 let tak máte předpoklad, že se můžete stát i dobrým bezpečnostním technikem. Je to obdobné, jako s anglickým trávníkem, ale tam je to v některých bodech jednodušší ( pokud správně připravíte půdu, dobře zasejete trávu bude pravidelně, zalévat a mlžit, pravidelně stříhat, hrabat a přihnojovat a budete to dělat 400 nebo 500 let, tak možná vypěstujete dobrý anglický trávník). Takže to jsou podle mého názoru (neověřeného a žádnou oficiální institucí nepotvrzeného názoru), podmínky a požadavky na bezpečnostního technika. Pokud jste to dočetli až sem tak Vám děkuji za Váš čas. Pokud mě někdo chce vynadat telefonicky, nebo písemně uvádím na závěr svoje telefonní čísla i adresu a klidně se do mně můžete pustit, dostal jsem za svůj život tolik kopanců a ran, že ještě nějakou tu ránu vydržím. S pozdravem a přáním hodně osobních i pracovních úspěchů přeje čtenářům Václav Syrový, poradce BOZP a soudní znalec v oboru bezpečnost práce, Stříbrná 775, 593 01 Bystřice nad Pernštejnem. Tel,fax, zázn: 566 55 28 98, 723 170 164, e- mail:syrovy.bozp@tiscali.cz.

Re: Příspěvek do diskuze.

28.02.2011 - 09:41 František Černý
Vážený pane Syrový, z Vašich řádků je patrné snad vše......... V podstatě jsem ve svém příspěvku myslel na stejné věci, i když jsem to napsal poměrně stroze. Inu zdaleka ještě nemám taková léta praxe jako Vy. Děkuji Za Váš příspěvek.

Re: Příspěvek do diskuze.

28.02.2011 - 09:46 Václav Syrový
Pane Černý, děkuji za kompliment. Od zkušeného kolegy (vidím to z vašich příspěvků) to potěší dvojnásob.

Re: Příspěvek do diskuze.

28.02.2011 - 10:07 František Černý
Pane Syrový, to není kompliment, ale konstatování toho, co je z Vašich řádků cítit. Myslím, že nejsem sám, kdo to vidí.

Re: Příspěvek do diskuze.

28.02.2011 - 10:26 Václav Syrový
Pane černý ještě jednou děkuji.

Vážení přátelé,

28.02.2011 - 14:18 gabriel zmátlo
Vážení přátelé, osobnost technika BP, či jinak nazývaná tato profese, byla a je v hierarchii uznávaných pracovních pozic někde na konci řetězce popularity a bude oblastí marginální pro většinu zaměstnavatelů, nebo minimálně, jak je v některém článku napsáno , nutné zlo. I společensky tato oblast není nikterak vnímána jako prestižní. Ono kdyby tomu tak bylo, pak by ,,bezpečáci" měli pravděpodobně jiné příjmy a nemuseli by v mnohých případech ,,bojovat" o udržení své pozice, nebo se vnucovat se svými znalostmi a zkušenostmi. Konec konců, kdyby tato profese byla tak lukrativní, pak bychom měli jistě nové zástupce mladé generace pro oblast BOZP, tedy nových ,,bezpečáků". Nějaký dramatický nárůst jsem však ve svém okolí (měřeno okresním měřítkem) nezaznamenal. Respektive jsem nezaznamenal žádný. Nebudu rozebírat, zda se jedná zrovna o nějakou hospodářskou krizi, nebo ne. Někteří zaměstnavatelé pod vlajkou této celospolečenské situace ukončují, nebo omezují činnost techniků ať již oprávněně, nebo jim tato situace pomáhá k vytvoření zástupného důvodu. Technici bezpečnosti práce (dále jen BT) v sobě subsumují skutečně několik profesí, pro zvládnutí úkolů na úseku BOZP. Jak je v článku napsáno pak musí být poloviční lékař, poloviční psycholog, poloviční právník, filosof apod. S tím polovičním poměrem jednotlivých profesí nemohu souhlasit, protože by pak, orientačně vyjádřeno, musel absolvovat cca 3 roky studium práv, 3 roky studium psychologie, 3 roky studium medicíny apod. Není vhodné zaměňovat letité zkušenosti v jednotlivých oblastech se skutečným vzděláním, (byť i nedokončeným) tedy míněno v tomto případě vysokoškolským. Souhlasím však s tím, že musí, nebo by měl mít alespoň okrajové znalosti z těchto oborů. Praxe je jistě nenahraditelná a v mnohých případech pro praktickou aplikaci BOZP pak je nezastupitelná. Ovšem rozhodně není schopna nikdy nahradit vzdělání vysokoškolské, v tomto případě v oboru BOZP. Nejideálnější bude zřejmě kumulace praxe se vzděláním. Není to však oblast vzdělání o které jsem měl v úmyslu napsat. Ale je to ona osobnost BT. Nemohu zde vyjadřovat svůj názor jako závěr doktrinální a rozhodně tento článek neaspiruje na vědecké ocenění, ale je to vlastní kompendium v dané oblasti. Jak jsem výše nastínil, pak ve většině případů funkce BT vykonávají lidé středního a vyššího věku. S tím je spojena také kvalita práce, kdy je jaksi dán předpoklad, že bude práce na vysoké, nebo přiměřené úrovni. A to zejména právě na základě letité praxe v oboru. Co je však ke škodě některých BT, ale i samotné profese, že sami o sobě přijali ono okrajové postavení pozice oblasti BOZP a snaží se vehementně je podpořit, namísto toho, aby se snažili svým přičiněním tuto pozici pozvednout na vyšší celospolečenskou úroveň. Pominu-li potřebné penzum znalostí, pak je to ve stylizaci své sebeprezentace. Měl jsem některé kolegy možnost sledovat při jednání se zástupci firmy i zaměstnanci. Absence kvalitní mluvy, která je podpořena potřebnou dávkou přesvědčování, argumentace a někdy i oponence byla až zarážející. Nad to vše, takový člověk, který přijde na jednání s jednatelem společnosti v ustřižených kalhotách , ze kterých mu trčí chlupatá lýtka, páchne potem, zašmátrá v ošoupané tašce, naduté normami a vyhláškami, nemůže očekávat vřelé přijetí a zejména nadšení, ani kdyby měl znalosti nad všechny BT. Ne nejsem zastánce toho, aby k jednání chodil BT v černém obleku, jak tomu činí např. mnozí podomní prodejci, kteří pak vypadají jako zástupci pohřebního ústavu. Ale je potřeba se úměrně presentovat. A tím presentovat celou oblast BOZP. Oblast BOZP si zaslouží uznání. Tak jako si zaslouží uznání i ti, kteří jí vykonávají. Je však nutné, aby se sami BT přičinili o to, aby se někdy v budoucnu tato oblast těšila vážnosti, důstojnosti a uznání. O to více, že je to oblast, která především chrání zdraví a lidské životy. Exponencionálně tedy vyjádřeno : znalosti + vhodná prezentace oboru BOZP+ vhodná sebeprezentace + láska k oboru, a opravdová chuť pracovat v tomto oboru mohou v budoucnu vytvořit nezastupitelnou a zaměstnavateli pozitivně přijímanou složku každodenních povinností, vyplývajících z pracovněprávních vztahů. Prozatím tomu tak často není, ale kdo jiný nastaví onu laťku výše než samotní BT? Je možné také argumentovat tím, že v zahraničních firmách na území ČR je situace jiná a že zde již oblast BOZP je na dobré úrovni a i relativně dobře ohodnocena, kdy se řadí ve většině případů do kategorie středního managementu. Někdy i do vyššího managementu. Otázka pak je, pro koho jsou tyto pozice určeny. Nepřekonatelnou bariérou totiž je ona neznalost všudypřítomného požadavku AJ. Mnozí z BT jistě znají situaci, kdy znají a umí snad vše, ale neumí AJ, nejlépe slovem a písmem. Pak je po nadějích pracovat pro takovouto společnost. Popravdě řečeno, po nadějích je i v případě, kdy uchazeč přesáhne věkovou hranici cca 35 let. Dle mého je to zneužití dominance na trhu práce a snad i jednání diskriminační. Uchazeč o pozici BT přeci pracuje na území ČR, jedná s úřady v jazyce českém. Pak-li že se někdo rozhodne podnikat na území ČR, nechť si je vědom toho, že se zde hovoří (alespoň prozatím) česky. A jestli potřebuje denní reportingy v AJ nechť si najme překladatele. Už vidím situaci, kdy Čech podnikající např. v Anglii si zadá inzerát ,,hledám BT se znalostí ČJ". Jak by asi skončil? Zřejmě tak, jako i často oni v ČR. Kolik je totiž BT se znalostí AJ v písemné i slovní podobě? Ono totiž praxe je taková, že vedení takovéto společnosti obsadí na pozici mladého, dynamického kolegu s perfektní znalostí AJ, ale bez znalostí BOZP. Toho pak vyšle na jakýsi kurz, nebo kurzy a je to vyřešené. Nastává otázka, co de facto řeší jako prioritu. Oblast BOZP, nebo referenta se znalostí AJ? Sumárně řečeno. Mým záměrem bylo stručně doplnit problematiku osobnosti BT o další oblast, oblasti, které v příspěvcích nezazněly. Přeji všem BT mnoho zdaru a trpělivosti při prosazování a presentaci svých znalostí a dovedností pro zaměstnavatele, které by jistě měli v primární intenci sloužit všem pracujícím na ochranu jejich zdraví a životů, což je jistě jedno z nejušlechtilejších povolání. In corpore, iusto tempore, bonum comude (společně ve správný čas, ku prospěchu všech) Dr. Gabriel Zmátlo, DiS.

Re:

02.03.2011 - 09:55 Jaromír Toman
Vážený pane Zmátlo, odpusťte mi prosím ty výrazy(nejsou míněny vám osobně), ale váš příspěvěk na mě působí jako povzdech zapšklého stárnoucího kverulanta, který se cítí uražený, nepochopený, stejně jako dítě, kterému na pískovišti sebrali bábovičku. Váš postoj přesně potvrzuje to, na co si ve svém článku de facto sám odpovídáte, tedy to, proč je profese BT v českých zemích dnes tam, kde je. Na úvod by se ještě slušelo možná říci, že v oboru jako "bezpečák" pracuji pěknou řádku let, ve škole jsem se učil ještě rusky (nikoliv anglicky) a 35 mi už také bylo Od řadového bezpečáka jsem se vypracoval po bezpečnostního manažera zahraniční firmy, které tolik kritizujete. Je vidět, že jste v žádné zahraniční firmě nepracoval, ale pouze tu a tam něco zaslechl. Práce zde vyžaduje skutečně daleko více úsilí než u malého českého soukromníka. 1) Jednací řečí bývá angličtina a proč ne ? Nechce se mi věřit, že toto považujete v 21. století za diskriminaci Majitel přece určuje pravidla a zaměstnanec buď chce nebo nechce v takové firmě pracovat. Má-li o takovou práci, byť výhledově zájem, bude muset dřít, spolu s neustále se měnící legislativou holt po nocích ještě angličtinu. Představte si poradu, kde se zahraničním ředitelem mluví čeští kolegové anglicky a jediný bezpečák má svého překladatele nedegradovalo by už toto automaticky jeho pozici, ptám se ? 2) Zahraniční firmy mají často své korporátní standardy, které jsou mnohdy přísnější než naše legislativa tyto musí bezpečák v takovéto firmě nastudovat, a do místních podmínek implementovat. Že by k sobě měl překladatele, jehož hodinová odměna je ještě dražší než BT je představa úsměvná. 3) BT zahranční firmy jezdí v rámci sebevzdělání a výměny zkušeností na porady s kolegy z ostatních zemí, absolvují různá korporátní školení kdybych měl všude tam jezdit s překladatelem, byli bychom tam za exoty z východu a autorita by byla ta tam 4) Osvědčí-li se BT "doma" pak může dostat důvěru (můj případ) a řídit a metodicky vést BT v okolních zemích - a to je teprve hukot vážený panechcete-li být v obraze o naší, EU a jejich legislativě - (např. Ukrajina) nechcete-li být jenom jako člověk, který ztratil kontakt s realitou, ale jako člověk, který je schopen vyhodnotit rizika, zauditovat firmu, vypracovat potřebnou dokumentaci, či řádně vyšetřit PÚ Potom je logicky možno část takových ušetřených prostředků za překladatele přesunout na BT, z čehož plyne jeho slušné finanční ohodnocení. Jinými slovy, angličtina je v dnešní době pro výkon BT nezbytná, slovy klasika: "Nemusí se nám to líbit, můžeme proti tomu protestovat, ale to je tak všecko, co proti tomu můžeme dělat" A je jen na každém z nás, spokojíme-li se 15 tis.hrubého u českého soukromníka nebo budeme usilovat o místa lukrativnější, na kterých se bez AJ neobejdete, žijeme v 21. století a to je to krásné, máme demokracii, každý si může vybrat. Vše dobré a mnoho úspěchů Dr. JT P.S.: pro upřesnění - aby mě někdo nechytal za slovo, vím, že pojem BT byl nahrazen pojmem OZO, tedy berte prosím na vědomí že bezpečnostní technik (BT)v mém příspěvku =OZO

Re:

02.03.2011 - 11:58 Tomáš Neugebauer
Vážený pane Tomane jsem velice rád za váš příspěvek, neboť Dr. Gabriel Zmátlo, DiS. není jediný, kdo zastává tento názor, jež, jak sám správně uvádíte, vede k snižování kreditu odborně způsobilých osob k prevenci rizik. Je to jeden z názorů, jež vede k nahlížení na tyto osoby jako na "pomocné dělníky". Například p. Mirek Bednarik, jež o sobě uvedl, že dvacet let pracoval ve funkci požárního rady, a že je jednou z mála osob s reálným náhledem na tuto problematiku, veřejně uvedl, že vyžadovat od OZO v oboru PO a BOZP aktivní znalost AJ nebo NJ považuje za vrchol stupidity a neznalosti problematiky. To je, podle mého názoru, a to je mi více než 35 let, přímo katastrofa. Proto ještě jednou dík za váš příspěvěk.

Re:

03.03.2011 - 08:31 Norbert Chalupa
Pane Tomane, přestože s Vaším zdůvodněním, proč anglický jazyk ANO, souhlasím, tak s Vámi nemohu souhlasit, že ,, angličtina je v dnešní době pro výkon BT nezbytná ,, jak píšete. Dovolte, i mně je přes 35 a ruský jazyk jsem zažil na plné pecky, ale opravdu při své práci necítím potřebu nutné znalosti anglického jazyka, ačkoliv vím, že to správné není, ochuzuji se, vnímám to jako handicap návštěvy v anglicky mluvících zemích (s němčinou tento problém nemám) atd., ale to ještě není překážkou pro výkon práce v oblasti BOZP. Ano, nezbytností to je, ale pouze v případě, že bych se rozhodl pracovat ve společnosti, kde se znalost AJ vyžaduje, popř. bych měl potřebu, nebo byl nucen, studovat odbornou literaturu v AJ. Jinak Vás ujišťuji, že si při své práci opravdu vystačím s jazykem českým, do budoucna mi to snad vydrží, a pana doktora Zmátla naprosto chápu, ačkoliv s jeho názorem na znalost AJ nesouhlasím.

Re:

03.03.2011 - 10:15 František Černý
Vážený pane Tomane, ani já nepovažuji znalost cizího jazyka jako klíčovou, pokud vykonávám svou funkci v ČR. Zatím pořád platí, že úředním jazykem je zde čeština. Na druhou stranu je zde řada společností v zahraničním vlastnictví a tam je třeba cizí řeč ovládat. Mám dlouholeté zkušenosti s prací ve společnostech které měly majitele z Francie, Velké Británie, Německa a Holandska. Rozhodně nesouhlasím s tím, že jejich interní pravidla jsou na vyšší úrovni, než naše legislativa. Naopak často jsou tyto požadavky v přímém rozporu se zákonem. Vynikají v tom zvláště Francouzi. Naopak Němci na BOZP kladou velmi vysoký důraz a překvapivě právě na tu provozní. Překladatel je také ve většině firem řešen celkem normálně, na druhou stranu dnes je prostě důležité se domluvit, nejen kvůli práci. Co se týká seminářů v cizině, ve všech zahraničních firmách jsem dostával podklady i v češtině. Chápu, že hájíte svého zahraničního chlebodárce, ale není prostě pravda, že jen zahraniční společnosti dbají na úroveň BOZP. V tomhle s vámi rozhodně nesouhlasím a klidně se budu hádat, protože váš názor nesnižuje pouze hodnotu lidí, kteří BOZP dělají pro české společnosti, ale zároveň stavíte na druhořadou úroveň celý náš národ. A s tím se také nemohu smířit, věřte, že jsem poznal spousty zahraničních "odborníků" a většina z nich byli pouze papoušci naučených dogmat, které se absolutně nedaly uskutečnit v praxi. Nakonec i fakt, že vy osobně řídíte oblast BOZP v nadnárodní společnosti, vypovídá o tom, že jste pravděpodobně jejich nejlepší člověk v BOZP, co myslíte?

Re:

03.03.2011 - 15:01 Tomáš Neugebauer
Z diskuse pod vašim příspěvkem jasně vyplývá potřeba současnou kvalifikaci odborníka na BOZP rozdělit do několika úrovní. Nižší nebude garantovat znalost cizího jazyka (pozor, nejedná se pouze o AJ, jak by se mohlo z diskuse zdát, ale také o NJ a RJ, o jehož znalost opět stoupá zájem, a to nejen v okolí Karlových Varů), vyšší, prostřednictvím požadavků na vzdělání, naopak ano. Nelze stanovit požadavek, že odborně způsobilá osoba k prevenci rizik musí ovládat anglický jazyk. To ani nikdo nechce. Zároveň však není možné považovat za nevhodné (dokonce za diskriminaci) požadovat za standardní pro výkon této funkce znalost nejméně jednoho světového jazyka (čeština jim opravdu není a nebude, i když se v minulosti o ní uvažovalo jako o jazyku pro chemické názvosloví). Vzhledem k tomu, že spadáme do územního prostoru, kde je hlavním komunikačním jazykem tzv. angličtina (od AJ se každým rokem více a více odklání), je zcela pochopitelné, že bude preferována (znám nadnárodní německou firmu, kde firemním komunikačním jazykem je angličtina, to je otázka firemní kultury). OZO, která nebude vládnout cizím jazykem, bude kvalifikovanou osobou, avšak bude se nacházet pod standardem. Zda najde uplatnění a za jakých podmínek nechme, ať vyřeší "neviditelná ruka trhu". Tak je to správné, tak to má být. A nepleťme do toho nacionalistické vášně o snižování tohoto národa. Znalost cizího jazyka naopak postavení národa zvyšuje. Též problém neposuzujme podle socialistických měřítek, tedy podle většiny - většina OZO dělá pro drobné české živnostníky a pro české mikrofirmy, kde s češtinou zcela vystačí, ale podle tržních měřítek (chcete-li kapitalistických) - měřítkem je nejeefektivnější. Z tohoto důvodu je dnes prosazováno vyhledání a vyhodnocení rizik při práci před prověrkou BOZP, i když pro drtivou většinu firem je prověrka výhodnější. Pro systém je však výhodnější, neboť je efektivnější, vyhledání a vyhodnocení rizik při práci. Tak jako je nižší (technická, chcete-li provozní) a vyšší (manažerská) úroveň zajišťování BOZP, měla by být i nižší a vyšší úroveň kvalifikace odborníka na BOZP. Věřím tomu, že je to jen otázkou času, kdy k tomu dojde (blíže viz můj příspěvek z 28.02.2011 18:23:36). Na závěr ještě jeden příklad srovnatelný s potřebou ovládat mezinárodní jazyk. Jedná se o znalost formální úpravy dokumentů. Nelze říci, že bez její znalosti není OZO kvalifikovaná a nemůže vykonávat svou profesi. Avšak vzhledem k tomu, že velmi podstatnou částí její práce je zpracování dokumentů, je potřeba, aby znala alespoň základy. Dokument zpracovaný OZO, v kterém na několika místech před každou dvojtečkou je napsána mezera, číselná hodnota je napsána na konci řádku a měrová jednotka na začátku následujícího řádku, je pro zajištění BOZP použitelný, avšak o jeho zpracovateli nelze říci, že je profesionální OZO (je pod standardem). Příkladů z praxe o neprofesionalitě OZO i z jiných potřebných oblastí mohu uvést více - např. počítačová gramotnost. Setkal jsem se s "odborníkem", který každý řádek textu ukončil enterem. Myslím, že k tomu není co dodat.

Re:

07.03.2011 - 15:21 František Černý
Vážený pane Neugebauere, nikdo sem netahá nacionalistické vášně. Jen nesouhlas s tím, že o BOZP se špičkově starají pouze zahraniční a nadnárodní společnosti. To prostě není pravda a trvám na tom, že toto směřuje ke snižování postavení našeho národa a státu v mezinárodním prostoru. Za mezinárodní prostor nepovažuji pouze EU, to je jen jeho užší část. S úpravou dokumentů zcela souhlasím, jen podotknu, že se toto netýká jen naší branže. Možná to ani není podstandartní, úpravu textu jsme se přece učili všichni již na základní škole. Co se týče různých stupňu kvalifikace, myslím, že úprava, která je v PO, by mohla být vzorem.

Re:

09.03.2011 - 18:12 Tomáš Neugebauer
Vážený pane Černý, nevzpomínám si, že bychom se na základní škole učili úpravu textů. Avšak že se jedná o podstatný problém, dokládá například oficiální podoba formuláře Záznamu o úrazu. Dnes jsem tento formulář zpracovával do formátu DOC, neboť elektronická podoba vytvořená MPSV ne zcela vyhovuje běžné praxi. Proto jsem byl nucen opět pracovat s originálním zněním nařízení vlády č. 201/2010 Sb., konkrétně s jeho přílohou. Těch chyb co tam je, to se snad nedá ani spočítat. A to se jedná o oficiální úřední dokument. Jen namátkou: v části formuláře jsou názvy rubrik zarovnány na levý okraj, v části na zarážku; v části C nejsou důsledně jednotlivé rubriky číslovány; v části D v rubrikách 9. a 10. je celá věta uzavřena do závorky a přitom pravá závorka je před tečkou atd. Vezmu-li vás za slovo, že součástí výuky na základní škole byla úprava textů, lze dovodit, že autoři právních předpisů mají podstatné problémy s látkou základní školy.

Re:Doplnění příspěvku p. Neugebauera.

09.03.2011 - 20:18 Václav Syrový
Dobrý večer pane Neugebauere. Plně s vaším názorem souhlasím i hodnocením ZoÚ. To je pouze úprava textová, ale po stránce věcné je to totéž, nebudu to všechno opakovat, posílal jsem to naVÚBP když vyšla 494 a nic se na tom nezměnilo. Podívejte se třeba na velikost rubriky počet zraněných osob, a na velikost rubriky poraněná část těla. Do rubriky počet osob , když tam vypíšu celkový počet všech obyvatel zeměkoule, tak mě tam ještě kus místa zbyde, ale když zaměstnanec při jednom úrazu bude mít řeznou ránu na ruce a to čím se řízl mu spadne na nohu a poraní ještě nohu tak už to nemám kam napsat. A to vůbec neberu v úvahu pokud dojde k mnohačetným poraněním na různých částech těla. Totéž u evidenčního čísla záznamu. v rubrice Evidenční číslo zaměstnavatele tak jsem o tom přemýšlel o jaké číslo zaměstnavatele jde o dospěl jsem k názoru, že tím básník chtěl řící, že se jedná o "evidenční číslo úrazu (nebo ZoÚ) u zaměstnavatele". Prostě lidská blbost je nekonečná a neporazitelná a blbci jsou vždycky ti dole. Ministerští úředníci jsou jedničky. Ze šetřeni úrazu také vypadlo, že by šetření mělo být "objektivní" a že by to nemělo být "šetření" ale zjištování příčiny a zdroje pracovního úrazu. V NV se musí uvádět také zdroj, ale zákon zjištění zdroje zaměstnavateli neukládá. Takže když to do záznamu neuvede, tak mě nemůže nikdo za to stíhat. Že????? Protože povinnosti mě může ukládat pouze zákon. Nikoliv podzákonná norma. Takže takhle bych mohl pokračovat do nekonečna. Takže jsem to vzdal a už se vůbec nerozčiluji. Přeji pěkný večer.

Re:

10.03.2011 - 13:08 František Černý
Pane Neugebauere, neznám Vás, nevím, jaký jste ročník. Já chodil na základní školu v osmdesátých letech a učili jsme se psát základní dokumenty, jako například životopis, různé slohové styly, včetně rozvržení textu, aby byl snadno čitelný a pochopitelný, i grafické úpravy. Nemluvím o tom, že i úprava sešitů byla téměř u všech učitelů součástí klasifikace......... Souhlasím s Vámi, že řada dokumentů a formulářů, které distribuuje stát, byla vytvořena lidmi, kteří s tímto problém mají.

Re:

10.03.2011 - 15:41 Tomáš Neugebauer
Vážený pane Černý, to jste cca o deset let mladší. Vy jste prodělal výuku podle nové koncepce - množiny atd. Dříve, pokud si to dobře pamatuji, tak se to na základce nevyučovalo. Možné však je, že jsem to již zapomněl.

V oblasti požární ochrany,

28.02.2011 - 19:23 Tomáš Neugebauer
V oblasti požární ochrany, která v mnohém může být BOZP příkladem, jsou různé kvalifikační stupně pro osobu zajišťující požární prevenci - preventista PO, technik PO, odborně způsobilá osoba. Nejen z této diskuse vyplývají dosti rozdílné požadavky na osobu zajišťující prevenci rizik. Jednou by měl mít mnohaletou praxi při výkonu manuelní práce, jež nelze vysokoškolským vzděláním nahradit, jindy je doporučováno, aby se jednalo o vysokoškoláka. Z toho, jakož i z problémů z praxe jasně vyplývá, že i v BOZP by bylo vhodné vytvořit hiearchii kvalifikace osob zajišťujících prevenci rizik. Pokus o to byl již učiněn. Vznikl návrh Komory BOZP a PO České republiky na vytvoření pozic: technik BOZP (v návrhu je mimo jiné doporučeno absolvování středního vzdělání s maturitou), specialista BOZP (doporučeno absolvování bakalářského studijního programu) a manažer BOZP (doporučeno absolvování magisterského studijního programu). Lze předpokládat, že vytvoření větší škály kvalifikace odborníků na BOZP by umožnilo, že zajištění BOZP u OSVČ a plnění povinností vedoucích zaměstnanců v mikrofirmách a malých firmách (do 49 zaměstnanců) by mohl provádět technik BOZP, neboť využití možnosti, že zaměstnavatel zaměstnávající maximálně 25 zaměstnanců a mající potřebné znalosti si může BOZP zajišťovat sám, je, až na výjimky potvrzující pravidlo (firma poskytující služby v oblasti BOZP), možností víceméně teoretickou. Vedoucí zaměstnanec by se sice tím nezbavil své odpovědnosti za zajištění BOZP, ale umožnilo by mu to plně se věnovat své hlavní činnosti. Vzhledem k jednodušší formě řízení BOZP u OSVČ a v mikrofirmách, která je nutná pro řádné zajištění BOZP, by kvalifikace technika BOZP byla dostatečná i pro vytvoření systému řízení BOZP u těchto subjektů, včetně managementu rizik. V malých firmách (od 10 do 49 zaměstnanců) by si firma prostřednictvím specialisty BOZP nebo manažera BOZP nechala vytvořit systém řízení BOZP na konkrétní podmínky firmy, a to na základě provedení jednotlivých činností managementu rizik. Pro vlastní plnění povinností v oblasti BOZP, které by ze systému vyplynuly vedoucím zaměstnancům (například školení zaměstnanců, kontrola zaměstnanců, zda dodržují požadavky BOZP, sepsání záznamu o úrazu), by si firma mohla zajistit technika BOZP. Tedy obdoba systému, který funguje v požární ochraně.

Důležitost praxe

28.02.2011 - 20:32 Tomáš Neugebauer
Pro získání profesionální úrovně osoby odborně způsobilé k prevenci rizik je jiště důležitá doba praxe. Nelze paušálně stanovit po jak dlouhé době praxe je možné tuto osobu považovat za opravdového odborníka. Existuje na to řada rozdílných názorů. Lze snad uvést, že po úspěšném složení první zkoušky, tedy od zahájení své profesní kariéry odborně způsobilé osoby k prevenci rizik, je potřeba alespoň tří, nejlépe pěti let, praxe, optimálně po boku zkušeného kolegy, aby dotyčná osoba se stala opravdu odborníkem. Přitom je nutné mít na zřeteli, že v BOZP platí potřeba celoživotního vzdělávání, neboť neplatí přímá úměra mezi délkou praxe a úrovní kvalifikace (obecně se pro kvalifikaci uvádí, že získané informace v současné době ztrácejí svou hodnotu přibližně po sedmi letech). Někdy délka praxe může být naopak kontraproduktivní (získané návyky a znalosti osobu brzdí v postupu podle současných pravidel). Proto je zcela nezbytnou součástí výkonu činnosti odborně způsobilé osoby k prevenci rizik průběžné sebevzdělávání (autoedukace) na různých seminářích, kurzech, prostřednictvím odborné literatury, včetně periodik, z internetu, sledováním Sbírky zákonů a věstníku ÚNMZ atd.

Další potřebné znalosti a dovednosti OZO

28.02.2011 - 20:39 Tomáš Neugebauer
Znalosti a dovednosti odborně způsobilé osoby k prevenci rizik mají odpovídat tomu, že těžištěm výkonu její činnosti je tvůrčí práce v kanceláři, která mimo jiné vyžaduje dostatečnou představivost z hlediska komplexnosti a vývoje, kombinační schopnosti, tvůrčí myšlení, znalost chodu firmy a schopnost transformovat obecná pravidla na konkrétní podmínky ve firmě. Též je důležitá znalost firmy "z terénu". Musí být vysoce kvalifikovaným odborníkem na analyzování rizik, včetně návrhů opatření, nikoliv na výkon jednotlivých pracovních činností prováděných ve firmě (tím má být vedoucí zaměstnanec). K nejpodstatnějším dovednostem patří dovednosti manažerské, neboť musí vytvářet návrhy systémů řízení BOZP a po zavedení zaměstnavatelem je vhodnými návrhy udržovat minimálně na úrovni při jejich zavedení, což v praxi neznamená setrvávat u zavedeného, ale minimálně neustále držet krok s vývojem. Musí být schopna vytvářet vize vývoje zajištění BOZP ve firmě a k jejich dosažení navrhovat postupné termínované cíle. Též musí být schopna řídit nesourodé malé pracovní týmy (například při vyhledávání a vyhodnocení rizik, při kategorizaci prací, při provádění prověrek BOZP). Zcela zřejmé jsou požadavky na dovednost provádět analýzy úrovně zajištění BOZP a hodnotit rizika (měla by ovládat alespoň dvě metody hodnocení). Také je důležitá nejen znalost právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP, ale i schopnost správně je uplatňovat v praxi, především umět jejich požadavky transformovat do podmínek firmy.

Re: Další potřebné znalosti a dovednosti OZO

06.03.2011 - 16:29 Václav Syrový
Dobrý den pane Neugebauere. Konečně jsem se dnes po obědě dostal k tomu slíbenému psaní. Před obědem jsem dodělal tu rozdělanou zakázku, aby ji mohl zítra vyúčtovat a v úterý předat zákazníkovi. Nevím jestli ale teď chytím tu správnou nit tak abych Vám to srozumitelně popsal a vysvětlit. Počítám s tím, že co nevysvětlím já tak si domyslíte, protože ty věci znáte lépe než já tak si to snadno domyslíte. Uvažuji na toto téma již delší dobu, ale času je málo. Venku se nedá dneska dělat, protože je tady jeden nad nulou a fouká dost silný vítr, takže stříhat v tom stromky by bylo o zdraví. Jedná se o polemiku k vašemu příspěvku ze28.2. v 18:23:36. Píšete, že "V oblasti požární ochrany, která v mnohém může být BOZP příkladem, jsou různé kvalifikační stupně pro osobu zajišťující požární prevenci - preventista PO, technik PO, odborně způsobilá osoba." Že oblast PO může být příkladem o tom není pochyb. Nebudu rozebírat proč. Ale je potřeba z této skutečnosti vyjít a vycházet podle mne daleko šířeji než navrhujete Vy nebo Komora. Já bych navrhoval, domluvit se s hasiči aby dali souhlas k opisování nebo vypisování ze zákona o PO. To co navrhuje Komora o vytvoření pozic je dobré, ale nechal bych to jako druhý krok. Když první krok by bylo podle ustanovení "§4 ( zák. PO) Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí (1) Podle míry požárního nebezpečí se provozované činnosti člení do kategorií a) bez zvýšeného požárního nebezpečí, b) se zvýšeným požárním nebezpečím, c) s vysokým požárním nebezpečím." "návrh: ( asi do novely zák. č. 309/2006 Sb.,) Členění provozovaných činností podle nebezpečí pro bezpečnost osob (1) Podle míry nebezpečí pro bezpečnost osob (dále jen "nebezpečí") se provozované činnosti člení do kategorií: a) bez zvýšeného nebezpečí, b) se zvýšeným nebezpečím, c) s vysokým nebezpečím. .." Podle mne by ale toto třístupňové členění asi nestačilo, a bylo by potřeba asi přidat počet kategorií asi na pět až šest. Například: a) bez zvýšeného nebezpečí, b) s mírně (nepatrně) zvýšeným nebezpečím, c) se zvýšeným nebezpečím, /d) s významně zvýšeným nebezpečím/ d) s vysokým nebezpečím. e) s extrémně vysokým nebezpečím. Podle mne je dost veliký rozdíl mezi zaměstnavatelem, který má dvacet zaměstnanců ( například mateřská školka) a zaměstnavatelem, který má dvacet zaměstnanců ( například stavební firma). Ale zákon č. 309/2006 Sb., v § 9 odst. 3 stanoví: "(3) Zaměstnává-li zaměstnavatel a) nejvýše 25 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, má-li k tomu potřebné znalosti, b) 26 až 500 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, je-li k tomu odborně způsobilý, nebo jednou nebo více odborně způsobilými osobami, c) více než 500 zaměstnanců, zajišťuje úkoly v prevenci rizik vždy jednou nebo více odborně způsobilými osobami." Čili stanoví úkoly v prevenci rizik plošně a paušálně - bez přihlédnutí k rizikům a nebezpečím vykonávaných činností, a počtu osob zařazených v těchto činnostech. Což podle mne není zrovna to nejlepší řešení. Při tom všichni zaměstnavatelé musí vyhledávat, posuzovat a hodnotit atd. většina jich to už má provedené, ale při stanovování počtu zaměstnanců na jednu OZO k tomu zákonodárce nepřihlíží Co to upravit např. takhle: "(3) Zaměstnává-li zaměstnavatel a) nejvýše 25(-50) zaměstnanců v činnostech bez zvýšeného nebezpečí ( zhodnoceného podle ustanovení §§ 101 a 102 ZP), může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, má-li k tomu potřebné znalosti, b) nejvýše 25(-50) zaměstnanců v činnostech mírně zvýšeného nebezpečí ( zhodnoceného podle ustanovení §§ 101 a 102 ZP), může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, má-li k tomu potřebné znalosti, nebo jednou OZO, c) 26 až 500 zaměstnanců, v činnostech s významně zvýšeným nebezpečím musí zajišťovat úkoly v prevenci jednou nebo více odborně způsobilými osobami, d) 26 až 400( 300) zaměstnanců, v činnostech s vysokým nebezpečím, musí zajišťovat úkoly v prevenci rizik vždy více odborně způsobilými osobami." e) 26 až 200 zaměstnanců, v činnostech s extrémně vysokým nebezpečím, musí zajišťovat úkoly v prevenci rizik vždy minimálně jednou odborně způsobilou osobou." Další postup bych napsal, až pokud by bylo nějaké kladné vyjádření Přeji pěkný den. Syrový.

Re: Další potřebné znalosti a dovednosti OZO

07.03.2011 - 21:36 Tomáš Neugebauer
Vážený pane Syrový, s vaším názorem se plně ztotožňuji. To co zde uvádíte, jsem přednesl v prosinci 2008 na kulatém stole "Problematika BOZP - diskusní fórum". Stát, který po zaměstnavateli požaduje, aby BOZP ve své firmě řídil na základě výsledků vyhledávání a vyhodnocování rizik, sám na využití tohoto nástroje k řízení BOZP v celostátním měřítku až na výjimky rezignuje. Tím jasně dokládá, že tento nástroj považuje za formální. To pochopitelně dává špatný příklad zaměstnavatelům. Podle mého názoru, je to jeden ze zásadních důvodů, proč BOZP je taková, jaká je, tedy špatná.

Požadavky na získání kvalifikace

27.03.2011 - 13:58 Tomáš Neugebauer
V současné době je vypsán výzkumný úkol na systém dalšího vzdělávání odborníků v oblasti BOZP. Blíže se s ním můžete seznámit na adrese: http://www.rovs.cz/o_uvod.php případně můžete vyjádřit svůj názor, zda preferujete systém celoživotního vzdělávání nebo systém opakované zkoušky na adrese: http://www.rovs.cz/forum/viewtopic.php?f=2&t=2

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail