Pojem koordinátor BOZP na staveništi se vyjasňuje

Pojem koordinátor BOZP na staveništi se vyjasňuje - část prvá

Pojem koordinátor BOZP na staveništi se vyjasňuje - část prvá

V úvodu Vladimír Mílek, předseda Společné vize, seznámil s výroční zprávou a nastínil cíle do budoucna. Společná vize byla MPSV určena jako řešitel projektu Metodika činností koordinátora BOZP na staveništi v ČR, který začíná 1. července 2010. Vyberou se minimálně tři druhy staveb (dopravní stavba, obchodní centrum, speciální stavba ze zdravotnictví), zpracuje se pilotní projekt, který pak bude představován na plánovaných workshopech.  Na závěr r. 2011 se uspořádá konference, kde se budou prezentovat výsledky výzkumu. Další z vymezených cílů jsou propagační materiály, pilotní projekty na DVD, na webových stránkách, vzorový plán BOZP pro velké, střední a malé stavby. „Naším krédem je: Každý projekt musí být bezpečný k realizaci, bezpečný k užívání a bezpečný k údržbě,“ říká Vladimír Mílek.

Karel Škréta z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i. (VÚBP) seznámil účastníky se svým pohledem na koordinátory. VÚBP sice není v přímém styku s koordinátory, nemá praktické zkušenosti s jejich dennodenními problémy, ale zabývá se zkoušením dočasných stavebních konstrukcí a to je téma velmi blízké. Řada dotazů na koordinátory chodí i na server BOZPinfo provozovaný VÚBP. Jeden podnik nemůže řešit všechny problémy koordinátorů, je potřeba spolupráce na všech úrovních a setkání Společné vize, kde se stýkají zástupci  různých organizací, státních institucí, vysokých škol, jsou velmi prospěšná. Bohužel úrazy ve stavebnictví stále vedou, ukazuje se, že minimální doba na zavedení koordinátora je pět let a i v zahraničí, kde funkce koordinátora je daleko starší, jsou stále problémy.

Jakub Marek z VÚBP informoval o připravované Databázi mimořádných událostí, která by měla být přínosná hlavně z hlediska prevence. Do této databáze by se měly dostat mimořádné události - závažné pracovní úrazy, ale i skoronehody, provozní nebo jiné průmyslové havárie ze stavebnictví, chemického průmyslu, dopravy atd. Zaznamenávala by se tam informace o nehodovém ději, porušení předpisů, přijatých opatřeních, sankcích. Údaje do databáze by vkládaly samy společnosti. Názvy firem a konkrétní jména by se nezveřejňovala. Cílem není upozorňovat na chyby, ale poučit se z nich.

Věra Bláhová, členka Rady Společné vize, se zamýšlela nad četností koordinátora na stavbě. Jakým způsobem by měla být četnost koordinátora určená, závisí na zadavateli a jeho finančních možnostech. Za tři roky, co koordinátory máme, je to spíš pro zadavatele finanční zátěž, něco, co je obtěžuje a na koordinátora je vyvíjen tlak, aby dělal svoji práci formálně. Už víme, že plán BOZP je nedílnou součástí projektové dokumentace staveb, stavebník by se z něj měl dozvědět o rizikovosti stavby, jestli charakter stavby vyžaduje nebo nevyžaduje koordinátora a v jaké četnosti by se tam měl pohybovat, aby splnil své zákonné povinnosti. Přestože jsou stavby každá naprosto jiná, minimální četnost bychom měli definovat. Investor by se měl odrazit od ceny díla, měla by se zhodnotit rizikovost, počet zhotovitelů, charakter stavby. Související stavby, které jsou vedle sebe, mohou přinášet větší rizika, než kdyby byly každá zvlášť. Nikde není uvedeno, jak práci koordinátora dokládat. Koordinátor by měl vytvářet dokumentaci četnosti, měsíční zprávy, psát do stavebního deníku.

Návrh četnosti koordinátora na stavbě

Miroslav Kočí z firmy ConVision představil systém elektronické evidence osob na staveništi. Systém funguje přes internet, nejen stavbyvedoucí, ale i například subdodavatelé, mají přehled o přítomnosti osob na stavbě a mohou kontrolovat své podřízené. Systém je on-line, je možné tedy kdykoli vidět, kdo se na stavbě pohybuje.

Hynek Baran - zástupce Komory BOZP a PO v ČR – se ve své přednášce zabýval otázkou odbornosti a postavením koordinátora. Bylo by vhodné zapracovat do legislativy, aby měl koordinátor vzdělání ve stavebnictví, alespoň maturitu. A ti co vzdělání nemají, by odbornost měli prokázat dostatečnou praxí. V legislativě by se také mělo myslet na svépomocné stavebníky, kteří mohou dosáhnout na povinnost ustanovit koordinátora, aby tato povinnost byla dána například až od částky 3 mil. Kč nákladů. Mnohé můžeme také převzít ze zahraničí. Tam rozpočet stavby pamatuje na oblast BOZP asi 3 % z nákladů.