Bezpečnost práce v dopravě

Doprava patří spolu se stavebnictvím k odvětvím s nejvyšší mírou úrazů. Zájem o snižování nehodovosti v dopravě z celorepublikového pohledu je dlouhodobý. I v době českého předsednictví EU byla bezpečnost v silniční dopravě jednou ze čtyř hlavních priorit. Na dodržování bezpečnostních předpisů v dopravě dohlíží hned několik kontrolních orgánů - Policie ČR, krajské úřady, celní správa a Státní úřad inspekce práce (SÚIP).

Nejen každoroční tragická statistika vede inspekci práce k tomu, že kontrola bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v souvislosti s provozem vozidel byla a je každoročně zařazována do celorepublikových hlavních úkolů kontrol. Kontroly SÚIP jsou cílené a mají zejména preventivní charakter. Většina kontrol vychází z ročního plánu kontrolních akcí, který je sestavován na Státním úřadu inspekce práce a je založen na analýzách z dlouhodobě vedených databází jak o pracovních úrazech (zejména příčinách a okolnostech jejich vzniku), tak o rizicích při výkonu práce. V následující tabulce je uveden přehled pracovní úrazovosti v dopravě za posledních 5 let.

Předmětem inspekční činnosti v roce 2010 prováděné u právních subjektů, provozujících dopravu včetně dopravy pro vlastní potřebu, byla kontrola dodržování požadavků organizace pracovního režimu řidiče, organizace dopravy jako takové (místní provozní bezpečnostní předpis) a obecná bezpečnost. Opakovaně jsme při kontrole dodržování stanoveného pracovního režimu řidičů navázali na dlouholetou činnost inspektorů jednotlivých oblastních inspektorátů práce systému Státního úřadu inspekce práce v oblasti dopravy. Kontrolní činnost byla rozdělena na dvě části, administrativní a vlastní kontrolu pracoviště.

Administrativní kontrola

• seznamování zaměstnanců s pokyny zaměstnavatele k zajištění BOZP při nástupu,
• obsah místního bezpečnostního předpisu (dále jen MPBP) s ohledem na některá vybraná rizika na pracovišti,
• školení BOZP (dokumentace),
• organizování pracovní doby podle NV č. 589/2006 Sb.,
• pravidelné prohlídky pracoviště,
• poskytování OOPP,
• odborná a zdravotní způsobilost zaměstnanců,
• povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech.

Vlastní kontrola na pracovišti

• značení komunikací,
• umístění bezpečnostních značek,
• provozní deník (aktuální údaje),
• návod k obsluze techniky,
• stav technické základny z pohledu BOZP.

Z výše uvedeného je organizování pracovního režimu zaměstnavatelem prvotním krokem pro správné nastavení dob odpočinku mezi směnami a odpočinku v týdnu. Z toho důvodu se tato problematika stala stěžejní. Do problematiky kontroly organizování pracovní doby řidičů byla zahrnuta kontrola vedení evidence pracovní doby a sledování délky pracovní směny. Rovněž předmětem zájmů inspektorů bylo splnění povinnosti ze strany zaměstnavatele informovat zaměstnance o rozvržení týdenní pracovní doby. Pokud zaměstnanci neznají délku své týdenní pracovní doby a její rozvržení, nemohou sami kontrolovat, zda zaměstnavatel nevyžaduje práci přesčas nad rozsah nařízené práce přesčas.

K 31.12.2010 bylo oblastními inspektoráty práce prověřeno 452 podnikatelských subjektů. Bylo zjištěno, že 186 kontrolovaných subjektů řádně nevedlo evidenci pracovní doby. Při kontrole pouze předložily záznamy o době řízení vozidla. Pokud subjekty předložily nějakou evidenci, jednalo se většinou o pouhou evidenci docházky nebo přítomnosti na pracovišti, která neodpovídala skutečně odpracované pracovní době (porovnání s evidencí doby řízení vozidla). S nevedením evidence pracovní doby souvisí neprůkaznost splnění povinnosti zaměstnavatelem v oblasti proplácení přesčasových hodin, čerpání náhradního volna za dobu práce přesčas, ale taky určení dovolené, popř. její proplácení. Zvážíme-li, že v dopravě jde zejména o nerovnoměrné rozvržení pracovní doby a zkušenosti ukazují, že právě téma dovolených je v provozech s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou tématem složitým a zaměstnavatelé v této problematice často chybují.

Ve 40 případech byl zjištěn nedostatečný odpočinek mezi dvěma směnami. Zaměstnavatelé popsanou situaci odůvodňovali tím, že řidiči se ve výjimečných případech vraceli zpět v nočních hodinách a již brzo ráno museli odjíždět na jednotlivé dohodnuté stavby. Bylo zjištěno, že například řidič měl v průběhu 34 hodin souvislý odpočinek max. 4 hodiny po sobě jdoucí nebo případ, kdy řidič měl předepsaný odpočinek (min.9 hodin po sobě jdoucích) až po uplynutí 35 hodin namísto požadavku v průběhu každých 24 hodin. Nedostatek při informování o délce týdenní pracovní doby a jejím rozvržení byl zjištěn ve 103 případech. Zaměstnavatelé nestanovili délku týdenní pracovní doby, nestanovili její rozvržení do směn, nestanovili počátek a konec směny.

Celkově nejčastěji zjištěným nedostatkem bylo:

1. 303 x neinformování zaměstnance v souladu s § 37 zákoníku práce,
2. 271 x nedostatky v oblasti prokázání zdravotní způsobilosti zaměstnance - §103 odst.1
   písm.a) zákoníku práce,
3. 245 x nedostatky v oblasti školení zaměstnance viz. § 103 odst. 2 a 3 zákoníku práce,
4. 227 x nedostatky v MPBP dle nařízení vlády č. 168/2002 Sb., z čehož nejčastěji se vyskytlo, že u kontrolovaného subjektu dochází k ohrožení zaměstnanců dopravou na pracovišti a toto riziko nebylo popsáno v MPBP (104x).

V zajišťování zdravotní způsobilosti byly zjištěny nedostatky a to u 271 řidiĉů. Mnohé předložené zdravotní posudky řidiĉů motorových silničních vozidel byly lékaři vypracovány na nestandardních dokumentech bez dodržení postupu stanoveného vyhláškou č. 277/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel). Pokud jsou nějaké posudky předkládány a ne jen „výměnné listy - na nichž lékař potvrdil vhodnost pro práci řidiče, neobsahují povětšinou údaje vyžadované vyhláškou č. 277/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Lékaři zřejmě nejsou informování o aktualizacích požadavků na výkon povolání řidiče.

Dále bylo zjištěno, že zaměstnavatelé nezajišťují řadové lékařské prohlídky zaměstnanců, nekontrolují včas platnost lékařské prohlídky a v některých případech kontrolované subjekty nepředložily potvrzení, že řidič byl vyšetřen lékařem před zařazením na noční práci a následně pravidelně, nejméně však jednou
ročně byl opakovaně vyšetřen.

V oblasti, která byla jako třetí nejvíce zastoupeným porušením, bylo provádění školení zaměstnanců. Zaměstnavatelé nezajišťují školení, které by obsahově pokrývalo možná rizika vykonávané práce a rizika, s nimiž může zaměstnanec přijít do styku na pracovišti. Nedostatek se vyskytl ve 172 případech a 73 případech zaměstnavatelé neurčili obsah a četnost školení k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo způsob ověřování a vedení dokumentace o provedeném školení. Výsledky kontrolních zjištění potvrdily, že u malých a středních firem, kde převážnou část zaměstnanců tvoří řidiči, zaměstnavatelé nezajišťují školení BOZP v domnění, že jsou proškoleni v autoškole a další školení považují za nadbytečné. V několika případech bylo zjištěno, že školení bylo prováděno ze starých, již zrušených předpisů.

Posledním ze čtyř nejvíce zjišťovaných nedostatků byla úroveň zpracování místního provozního bezpečnostního předpisu (dále jen MPBP). Při kontrole této problematiky se inspektoři zaměřili zejména na konkrétní pracovní operace, které mají vliv na úrazovost v dopravě. MPBP byl u kontrolovaných subjektů označován jako podniková směrnice nebo dopravně provozní řád. Při kontrolách bylo zjišťováno, že velmi často tento předpis neřešil oblast nakládky a vykládky (pomocí manipulačních vozíků, mobilní rampy, zdvihací zařízení, stáčecí zařízení, apod.) včetně zajištění výstupu a sestupu z ložné plochy dopravního prostředku nebo železničního vozu (zejména cisternového typu). Dle technologických postupů bylo zřejmé, že se na pracovních úkonech a na pracovišti střídají a podílejí nejen zaměstnanci dopravce, ale i zaměstnanci jiných právních subjektů, kteří měli být písemně informováni o rizicích výkonu práce a pracoviště a proto měly být tyto informace součástí těchto vnitropodnikových předpisů, protože jiné informace u dopravce nejsou k dispozici.

Samostatným problémem bylo vytvoření odpovídajících podmínek pro bezpečný způsob plachtování, popř. plombování. V několika případech nebyl vůbec doložen místní provozní bezpečnostní předpis pro dopravu, nebo tento předpis pouze citoval nařízení vlády č. 168/2002 Sb. a neřešil konkrétní podmínky a pracovní postupy kontrolované oblastním inspektorátem. Souhrnně lze říci, že ve 227 případech se vyskytl nedostatek související s pracovními a technologickými postupy pro bezpečné provozování dopravy.

Nad rámec plánovaných kontrol v roce 2010 byla provedena kontrolní kampaň pod názvem KAMPAŇ V DOPRAVĚ V ROCE 2010, která byla zaměřena na podnikatelské subjekty, které se zabývají převozem materiálů na tzv. "sklápěčkách". Probíhala v letních měsících - červenec - srpen. V rámci kampaně bylo sledováno několik oblastí v rámci BOZP, na které se soustředila pozornost inspektorů při prováděných kontrolách. Středem zájmů inspektorů byla kontrola organizace pracovní doby u řidičů, jejich zdravotní a odborná způsobilost a organizování dopravy v rámci místního provozního bezpečnostního provozu. V rámci kampaně bylo zjištěno:

• zaměstnavatelé doposud neprokazují zdravotní způsobilost v rozsahu, který stanovuje vyhláška 253/2007 Sb., přestože obsah potvrzení je závazný již od 1.12.2007.
• ačkoliv se kvalita Místního provozního řádu již značně zlepšila od dob, kdy byla poprvé předmětem kontrolních aktivit, tj. od roku 2003, přesto doposud inspektoři zjišťují, že tento dokument neobsahuje všechny činnosti, které by měly být jeho obsahem.
• dlouhodobě zjišťovaným nedostatkem, stále se opakujícím, je porušení povinností při evidenci pracovní doby. Nadále zaměstnavatelé vydávají záznamy jízdy za evidenci pracovní doby. Na některých inspektorátech probíhala kontrola BOZP společně s PVP, v rámci kampaně se ukázalo, že tam, kde zaměstnavatel nevede evidence pracovní doby, nemůže prokázat, že správně proplácí příplatky za práci přesčas, příplatky za pracovní pohotovost, za práci v noci atd. Nedostatek na úseku vedení evidence odpracované pracovní doby byl zjištěn v rámci kampaně u 43 % kontrolovaných subjektů.
• kampaň jako součást prováděných kontrol plánovaných pro rok 2010 v oblasti dopravy potvrdila, že se stále opakují nedostatky, na které inspektoři poukazovali již během předchozích let a situace se v této oblasti nemění k lepšímu. Potvrdila důležitost systematického uplatňování plánovaných kontrolních postupů.