Bezpečnost práce v dopravě

Zdroj: 

Kontrola BOZP v souvislosti s provozem vozidel je každoročně zařazována do celorepublikových hlavních úkolů kontrol. Předmětem inspekční činnosti je pracovní režim řidičů, organizace dopravy, obecná bezpečnost. V článku jsou rozebrány výsledky kontrolní akce v dopravě za minulý rok.

Doprava patří spolu se stavebnictvím k odvětvím s nejvyšší mírou úrazů. Zájem o snižování nehodovosti v dopravě z celorepublikového pohledu je dlouhodobý. I v době českého předsednictví EU byla bezpečnost v silniční dopravě jednou ze čtyř hlavních priorit. Na dodržování bezpečnostních předpisů v dopravě dohlíží hned několik kontrolních orgánů - Policie ČR, krajské úřady, celní správa a Státní úřad inspekce práce (SÚIP).

Nejen každoroční tragická statistika vede inspekci práce k tomu, že kontrola bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v souvislosti s provozem vozidel byla a je každoročně zařazována do celorepublikových hlavních úkolů kontrol. Kontroly SÚIP jsou cílené a mají zejména preventivní charakter. Většina kontrol vychází z ročního plánu kontrolních akcí, který je sestavován na Státním úřadu inspekce práce a je založen na analýzách z dlouhodobě vedených databází jak o pracovních úrazech (zejména příčinách a okolnostech jejich vzniku), tak o rizicích při výkonu práce. V následující tabulce je uveden přehled pracovní úrazovosti v dopravě za posledních 5 let.

 

 

Rok úrazu

2006

2007

2008

2009

2010

Odvětví

Druh úrazu

Počet úrazů

 

 

 

 

Doprava silniční a železniční

Ostatní

3 723

3 318

3 207

2 450

2 125

 

Smrtelný

21

22

19

9

18

 

Závažný

80

152

69

55

65

 

Součet

3 824

3 492

3 295

2 514

2 208

Předmětem inspekční činnosti v roce 2010 prováděné u právních subjektů, provozujících dopravu včetně dopravy pro vlastní potřebu, byla kontrola dodržování požadavků organizace pracovního režimu řidiče, organizace dopravy jako takové (místní provozní bezpečnostní předpis) a obecná bezpečnost. Opakovaně jsme při kontrole dodržování stanoveného pracovního režimu řidičů navázali na dlouholetou činnost inspektorů jednotlivých oblastních inspektorátů práce systému Státního úřadu inspekce práce v oblasti dopravy. Kontrolní činnost byla rozdělena na dvě části, administrativní a vlastní kontrolu pracoviště.

Administrativní kontrola

  • seznamování zaměstnanců s pokyny zaměstnavatele k zajištění BOZP při nástupu,
  • obsah místního bezpečnostního předpisu (dále jen MPBP) s ohledem na některá vybraná rizika na pracovišti,
  • školení BOZP (dokumentace),
  • organizování pracovní doby podle NV č. 589/2006 Sb.,
  • pravidelné prohlídky pracoviště,
  • poskytování OOPP,
  • odborná a zdravotní způsobilost zaměstnanců,
  • povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech.

Vlastní kontrola na pracovišti

  • značení komunikací,
  • umístění bezpečnostních značek,
  • provozní deník (aktuální údaje),
  • návod k obsluze techniky,
  • stav technické základny z pohledu BOZP.

Z výše uvedeného je organizování pracovního režimu zaměstnavatelem prvotním krokem pro správné nastavení dob odpočinku mezi směnami a odpočinku v týdnu. Z toho důvodu se tato problematika stala stěžejní. Do problematiky kontroly organizování pracovní doby řidičů byla zahrnuta kontrola vedení evidence pracovní doby a sledování délky pracovní směny. Rovněž předmětem zájmů inspektorů bylo splnění povinnosti ze strany zaměstnavatele informovat zaměstnance o rozvržení týdenní pracovní doby. Pokud zaměstnanci neznají délku své týdenní pracovní doby a její rozvržení, nemohou sami kontrolovat, zda zaměstnavatel nevyžaduje práci přesčas nad rozsah nařízené práce přesčas.

K 31.12.2010 bylo oblastními inspektoráty práce prověřeno 452 podnikatelských subjektů. Bylo zjištěno, že 186 kontrolovaných subjektů řádně nevedlo evidenci pracovní doby. Při kontrole pouze předložily záznamy o době řízení vozidla. Pokud subjekty předložily nějakou evidenci, jednalo se většinou o pouhou evidenci docházky nebo přítomnosti na pracovišti, která neodpovídala skutečně odpracované pracovní době (porovnání s evidencí doby řízení vozidla). S nevedením evidence pracovní doby souvisí neprůkaznost splnění povinnosti zaměstnavatelem v oblasti proplácení přesčasových hodin, čerpání náhradního volna za dobu práce přesčas, ale taky určení dovolené, popř. její proplácení. Zvážíme-li, že v dopravě jde zejména o nerovnoměrné rozvržení pracovní doby a zkušenosti ukazují, že právě téma dovolených je v provozech s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou tématem složitým a zaměstnavatelé v této problematice často chybují.

Ve 40 případech byl zjištěn nedostatečný odpočinek mezi dvěma směnami. Zaměstnavatelé popsanou situaci odůvodňovali tím, že řidiči se ve výjimečných případech vraceli zpět v nočních hodinách a již brzo ráno museli odjíždět na jednotlivé dohodnuté stavby. Bylo zjištěno, že například řidič měl v průběhu 34 hodin souvislý odpočinek max. 4 hodiny po sobě jdoucí nebo případ, kdy řidič měl předepsaný odpočinek (min.9 hodin po sobě jdoucích) až po uplynutí 35 hodin namísto požadavku v průběhu každých 24 hodin. Nedostatek při informování o délce týdenní pracovní doby a jejím rozvržení byl zjištěn ve 103 případech. Zaměstnavatelé nestanovili délku týdenní pracovní doby, nestanovili její rozvržení do směn, nestanovili počátek a konec směny.

Celkově nejčastěji zjištěným nedostatkem bylo:

  1. 303 x neinformování zaměstnance v souladu s § 37 zákoníku práce,
  2. 271 x nedostatky v oblasti prokázání zdravotní způsobilosti zaměstnance - §103 odst.1
    písm.a) zákoníku práce,
  3. 245 x nedostatky v oblasti školení zaměstnance viz. § 103 odst. 2 a 3 zákoníku práce,
  4. 227 x nedostatky v MPBP dle nařízení vlády č. 168/2002 Sb., z čehož nejčastěji se vyskytlo, že u kontrolovaného subjektu dochází k ohrožení zaměstnanců dopravou na pracovišti a toto riziko nebylo popsáno v MPBP (104x).

V zajišťování zdravotní způsobilosti byly zjištěny nedostatky a to u 271 řidiĉů. Mnohé předložené zdravotní posudky řidiĉů motorových silničních vozidel byly lékaři vypracovány na nestandardních dokumentech bez dodržení postupu stanoveného vyhláškou č. 277/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel). Pokud jsou nějaké posudky předkládány a ne jen „výměnné listy - na nichž lékař potvrdil vhodnost pro práci řidiče, neobsahují povětšinou údaje vyžadované vyhláškou č. 277/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Lékaři zřejmě nejsou informování o aktualizacích požadavků na výkon povolání řidiče.

Dále bylo zjištěno, že zaměstnavatelé nezajišťují řadové lékařské prohlídky zaměstnanců, nekontrolují včas platnost lékařské prohlídky a v některých případech kontrolované subjekty nepředložily potvrzení, že řidič byl vyšetřen lékařem před zařazením na noční práci a následně pravidelně, nejméně však jednou
ročně byl opakovaně vyšetřen.

V oblasti, která byla jako třetí nejvíce zastoupeným porušením, bylo provádění školení zaměstnanců. Zaměstnavatelé nezajišťují školení, které by obsahově pokrývalo možná rizika vykonávané práce a rizika, s nimiž může zaměstnanec přijít do styku na pracovišti. Nedostatek se vyskytl ve 172 případech a 73 případech zaměstnavatelé neurčili obsah a četnost školení k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo způsob ověřování a vedení dokumentace o provedeném školení. Výsledky kontrolních zjištění potvrdily, že u malých a středních firem, kde převážnou část zaměstnanců tvoří řidiči, zaměstnavatelé nezajišťují školení BOZP v domnění, že jsou proškoleni v autoškole a další školení považují za nadbytečné. V několika případech bylo zjištěno, že školení bylo prováděno ze starých, již zrušených předpisů.

Posledním ze čtyř nejvíce zjišťovaných nedostatků byla úroveň zpracování místního provozního bezpečnostního předpisu (dále jen MPBP). Při kontrole této problematiky se inspektoři zaměřili zejména na konkrétní pracovní operace, které mají vliv na úrazovost v dopravě. MPBP byl u kontrolovaných subjektů označován jako podniková směrnice nebo dopravně provozní řád. Při kontrolách bylo zjišťováno, že velmi často tento předpis neřešil oblast nakládky a vykládky (pomocí manipulačních vozíků, mobilní rampy, zdvihací zařízení, stáčecí zařízení, apod.) včetně zajištění výstupu a sestupu z ložné plochy dopravního prostředku nebo železničního vozu (zejména cisternového typu). Dle technologických postupů bylo zřejmé, že se na pracovních úkonech a na pracovišti střídají a podílejí nejen zaměstnanci dopravce, ale i zaměstnanci jiných právních subjektů, kteří měli být písemně informováni o rizicích výkonu práce a pracoviště a proto měly být tyto informace součástí těchto vnitropodnikových předpisů, protože jiné informace u dopravce nejsou k dispozici.

Samostatným problémem bylo vytvoření odpovídajících podmínek pro bezpečný způsob plachtování, popř. plombování. V několika případech nebyl vůbec doložen místní provozní bezpečnostní předpis pro dopravu, nebo tento předpis pouze citoval nařízení vlády č. 168/2002 Sb. a neřešil konkrétní podmínky a pracovní postupy kontrolované oblastním inspektorátem. Souhrnně lze říci, že ve 227 případech se vyskytl nedostatek související s pracovními a technologickými postupy pro bezpečné provozování dopravy.

Nad rámec plánovaných kontrol v roce 2010 byla provedena kontrolní kampaň pod názvem KAMPAŇ V DOPRAVĚ V ROCE 2010, která byla zaměřena na podnikatelské subjekty, které se zabývají převozem materiálů na tzv. "sklápěčkách". Probíhala v letních měsících - červenec - srpen. V rámci kampaně bylo sledováno několik oblastí v rámci BOZP, na které se soustředila pozornost inspektorů při prováděných kontrolách. Středem zájmů inspektorů byla kontrola organizace pracovní doby u řidičů, jejich zdravotní a odborná způsobilost a organizování dopravy v rámci místního provozního bezpečnostního provozu. V rámci kampaně bylo zjištěno:

  • zaměstnavatelé doposud neprokazují zdravotní způsobilost v rozsahu, který stanovuje vyhláška 253/2007 Sb., přestože obsah potvrzení je závazný již od 1.12.2007.
  • ačkoliv se kvalita Místního provozního řádu již značně zlepšila od dob, kdy byla poprvé předmětem kontrolních aktivit, tj. od roku 2003, přesto doposud inspektoři zjišťují, že tento dokument neobsahuje všechny činnosti, které by měly být jeho obsahem.
  • dlouhodobě zjišťovaným nedostatkem, stále se opakujícím, je porušení povinností při evidenci pracovní doby. Nadále zaměstnavatelé vydávají záznamy jízdy za evidenci pracovní doby. Na některých inspektorátech probíhala kontrola BOZP společně s PVP, v rámci kampaně se ukázalo, že tam, kde zaměstnavatel nevede evidence pracovní doby, nemůže prokázat, že správně proplácí příplatky za práci přesčas, příplatky za pracovní pohotovost, za práci v noci atd. Nedostatek na úseku vedení evidence odpracované pracovní doby byl zjištěn v rámci kampaně u 43 % kontrolovaných subjektů.
  • kampaň jako součást prováděných kontrol plánovaných pro rok 2010 v oblasti dopravy potvrdila, že se stále opakují nedostatky, na které inspektoři poukazovali již během předchozích let a situace se v této oblasti nemění k lepšímu. Potvrdila důležitost systematického uplatňování plánovaných kontrolních postupů.
Autor článku: 

Komentáře

Děkuji za perfektní souhrnný

06.06.2011 - 07:22 Václav Syrový
Děkuji za perfektní souhrnný příspěvek o stavu BOZP v dopravě. Václav Syrový, Stříbrná 775, 593 01 Bystřice n. Pernštejnem, 723 170 164

Připojuji se k panu kolegovi

06.06.2011 - 16:06 František Černý
Připojuji se k panu kolegovi Syrovému. Velice zajímavé by také byly informace stejného charaakteru, ale z přepravy osob. Jezdím celkem hodně a co někdy předvádějí řidiči autobusů, nad tím zůstává rozum stát.

Ano, statistický článek o

08.06.2011 - 21:35 Norbert Chalupa
Ano, statistický článek o stavu BOZP v dopravě. Jistě zajímavé informace. Jelikož pro nějaké dopravce provádím činnost z oblasti BOZP, nedá mi, abych nereagoval na dvě skutečnosti. Ta první je lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel (vyhl. č. 277/2004 Sb., včetně její nedávné změny č. 72/2011 Sb.). Řidiči, kterých se toto týká, a kteří musí mít tento posudek, jsou posuzování POUZE k řízení motorových vozidel. Ale řidiči provádějí i další činnosti: práce ve výšce, vykládku, nakládku, manipulaci s nebezpečnými chemickými látkami, práci v noci, jeřábníci a ještě bych mohl pokračovat. Ministerstvo zdravotnictví při tvorbě, nebo změnách předpisů jistě nekomunikuje s Ministerstvem dopravy, práce a soc. věcí, poněvadž by nevyšel ve Sbírce takový paskvil. Řidiči, kteří provádějí (mimo řízení motorových vozidel) ještě další činnosti musejí mít druhý doklad, který lékaři předloží společně s výše uvedeným. Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě? V praxi je to tak, že někteří dopravci píší jiné činnosti, které řidič provádí, přímo do tohoto dokladu. To bývá často zmatečné, nejasné. Jiní dopravci nevědí, že by řidič musel mít posouzení zdravotní způsobilosti ještě k jiné, specifické činnosti, kterou provádí a potom se diví, když se dostaví inspektor OIP a vyžaduje po dopravci ověření zdravotní způsobilosti i k této činnosti. A také jsem se setkal s tím, že si lékař účtoval za 2 posudky! Zkrátka, změna dokladu je stejný paskvil, jako předešlý. Ta druhá skutečnost je rozvržení týdenní pracovní doby řidiče. Se vším, co bylo v článku napsáno, souhlas, ale jak chcete rozvrhnout týdenní pracovní dobu řidiče, když je spousta dopravců, kteří nevědí, kam šofér pojede pozítří, za 3 dny, neřku-li za týden? Je to mnohdy velmi operativní, kdy zaměstnavatel skutečně tuto možnost nemá. Tímto bych rád hájil poctivé dopravce, kteří se snaží plnit si své povinnosti a přesto, nebo právě proto, jsou za tento prohřešek káráni a sankcionováni. Státní dozor za toto nemůže, ten provádí pouze kontrolní činnost, kterou jim umožňují a stanoví právní předpisy. Problém je asi někde jinde. Vím, problematika dopravy je velmi specifická a co se děje na cestách, vidíme všichni. Nicméně by bylo jistě vhodné se nad těmito skutečnostmi zamyslet a pomoci dopravcům. Proč se tím nechtějí zabývat naši zákonodárci?

Re:

08.06.2011 - 23:55 Tomáš Neugebauer
Vámi popisovaný problém č. 1 řeší novela č. 72/2011 Sb., jež umožňuje nahradit formulář pro zdravotní prohlídku řidičů formulářem pro prohlídku u lékaře závodní preventivní péče. Podmínkou je, že tento formulář musí obsahovat rubriky, jež obsahuje formulář v příloze vyhlášky č. 72/2011 Sb. Tedy všechny potřebné prohlídky mohou být v jednom formuláři, ne však tak, jak uvádíte vy, ale opačně (i když pro praxi to není až tak podstatné). Předpokládá to, aby odborně způsobilá osoba k prevenci rizik pro zaměstnavatele vytvořila kvalitní přehledný návrh formuláře, např. v elektronické podobě, jež zaměstnavateli usnadní způsob vyplnění (obsahuje nápovědy pro vyplnění, vyplnění se provede zaškrtnutím v boxu či výběrem v rolovacím menu apod.).

Re:

09.06.2011 - 06:52 Norbert Chalupa
Ano, pane Neugebauere, OZO (nebo někomu jinému) nic jiného nezbude, než tento doklad vytvořit. Uvedl jsem obě možnosti, které jsou v praxi realizovány (jakou formou, to je další věc. Vždy, při dalších činnostech řidiče je nutno dělat úpravy). To ovšem nemění nic na tom, že vydáním této změny dopravcům pomoženo nebylo, mělo to být naopak. Ministerstvo by vydalo kvalitní formulář na posudek, který by byl (konečně) použitelný všemi. Tímto vznikají jen zmatky.

Re:

09.06.2011 - 09:59 Tomáš Neugebauer
Pane Chalupo, mýlíte se. Nejen v BOZP platí liberální přístup a většinou právní předpisy již naštěstí neuvádí formální podobu formuláře (vzor záznamu o úrazu je důkazem, že je to katastrofa, když tomu tak není). Navíc předpis, který řeší zdravotní způsobilost řidičů nemůže řešit zdravotní způsobilost k výkonu jiných pracovních činností, i když někdy řidiči tuto činnost vykonávají. K tomu není oprávněn. Novela je zpracována kvalitně, neboť umožňuje použít formulář ve smyslu vyhlášky č. 385/2006 Sb. upravený o položky požadované novelou č. 72/2011 Sb. Zvolené řešení je optimální. Právě k řešení takovýchto problémů má zaměstnavatel mít odborně způsobilou osobu k prevenci rizik, neboť jednou z jejích ZÁKLADNÍCH povinností je aplikovat požadavky právních předpisů na konkrétní podmínky ve firmě.

Re:

09.06.2011 - 17:53 Norbert Chalupa
Kdyby byla formální podoba formuláře kvalitně navržena, usnadnilo by to jeden z mnoha problémů dopravců. Váš názor nesdílím, praxe ukazuje velké problémy.

Re:

09.06.2011 - 19:20 Tomáš Neugebauer
Vaše právo je nesdílet tento názor. Nic to však nemění na tom, že se jedná o moderní progresivní postup, který mnohým firmám usnadňuje řízení dokumentace. Díky tomu je dnes možné, aby si každý upravil formulář tak, jak nejlépe vyhovuje jeho systému řízení dokumentace a především jeho možnostem využití informačních a komunikačních technologií. Také je díky tomu možné provést sloučení požadavků na dva či více formulářů do jednoho formuláře, což je právě velmi výhodné v tomto případě. Tedy jedná se opravdu o velice progresivní přístup ke stanovení požadavků legislativou na zaměstnavatele, který díky tomu není omezován v oblastech, v kterých to není nutné. Na závěr jen jedna malá připomínka. Je to stokrát lepší, než formulář záznamu o úrazu vytvořený někým, kdo evidentně neumí profesionálně pracovat s Wordem.

Re:

09.06.2011 - 20:16 Norbert Chalupa
Vaše právo je si myslet, že se jedná o moderní progresivní postup, který mnohým firmám usnadňuje řízení dokumentace, ačkoliv to v daném případě dopravce zatěžuje. S Vaším závěrečným odstavcem souhlasím na 100%. Myslím, že další komentáře jsou zbytečné.

Děkuji za nahrávku pane Chalupa.

09.06.2011 - 08:21 Václav Syrový
Dobrý den pane Chalupa. S tím prvním odstavcem naprosto souhlasím. Řešil jsem to tím způsobem, abychom nemuseli dávata řidiči dva doklady, tak jsem upravil "Posudek" v roce 2004 když vyšla 277 tak aby tam bylo všechno. Psal jsem o tom i tady v diskuzi. Pan Surovec mě dost důrazně vytkl v diskuzi, že je to špatně, tak jsme id toho ustoupili a dáváme řidičům dva doklady "Posudek" a "Dopis lékaři .." kde jsou ostatní činnosti mimo řízení. VBezpečnosti a hygieně práce č. je komentář od MUDr Dany Kuklové CSc, který se too snaží vysvětlim ale bohužek nevysvětluje. Popisuje tam co by mělo být všechno v "posudku", ale v "Posudku který je tam uveden to není. Volal jsem, třikrát na její číslo na SZÚ, ale vždycky mě byl telefon vypnut. Máme u jednoho dopravce skoro všechny činnosti tak jak jsou uvedeny ve zmíněním článku, Řidiči, kteří jenom řídí(bus), řidiči BUS v MHD, řidiči kteří "nakládají" mléko do cistrny čerpadlem, řidiči, kteří nakládají kuřata v bedbnách živá, řidiči kteří nakládají kuřata zchlazená nebo zmrazená, řidiči kteří používají dopravní prostředek pouze pro přepravu, doveze lidi v autě do Hamburku, tak někteří přednou do kamionu a jezdí v zahraničí a další sednou do zakoupených souprav a dovezou je do ČR. Prodejci NA kteří jezdí jako "referenti" jedou k zákazníkovi uzavřit smlouvu o prodeji vozidla. A Ti lidé se v tom střídají každý den dělají něco jiného. Podle situace. Řidič "refrent" jden den jedo s osobákem nabízet a prodat vozidlo, a když ho prodá, uzavře kupní smlouvu, tak druhý nebo třetí den tu prodanou soupravu odveze zákazníkovi. Další den sedne do osobáku, a veze 3 řidiče kamionů do Francie do Le Havru, kde přesednou do kamionů a řidiče, kteří tam byli dosud naloží a doveze je do ČR, na dovolenou, na NV, k lékaři a pod. Vypadá to tak, že mnisterstvo zdravotnictví vůbec neví co se děje v terénu a snaží se to nějak řídit, ale situaci spíše komplikuje a vyrábí paskvily, které v podstatě nejdou splnit. Také jsem si musel dopisovat do "Posudku" práci v noci, protože řidiči na rozvozu jogurů začínají v 0:30 čili dělají práci v noci (od 22 do 06) převážnou část směny. Měli jsme kontrolu od OIP asi před třemi nebo čtyřmi lety (po vydání 253) a neshledal inspektor závažné závady v dodržování. Ještě tu 72 implementovat do stávajícího předpisu 277 novelizované 253, jsem dělal v SO 1 a půl hodiny, v neděli dvě hodiny, to je 3 a půl hodiny, a tu přílohu č. 3 s těmi nemocemi jsem upravoval asi tři hodiny aby byla v souladu s 72. Když vetzmu, že počet bezpečáků v republice je asi 20 000 a každý z nás si to takhle musek upravovat sám, tak nám ministerstvo přidělalo pěknou práci, nevím proč to ministerstvo nemůže udělat samo a vydat vyhlášku už v platném a úplném znění po novele. A ještě bych chtěl připomenout, abyste si prohlédli vyhlášku 385/2006 Sb., a uváděli v "Posudku" Identifikační údaje zaměstnavatele a to jak v "Prohlášení" tak v "Posudku". Nemusí tam být údaj o zápisu do Obchodního rejstříku, přestože Obchodní zákoník to ukládá všem podnikajícím osobám aby na všech listinách to bylo uvedeno. Nevím jestli má MZ výjimku z tohoto zákona pro jím navrhované a vydávané dokumenty. Zatím to tam nepíšem. Přeji příjemnou zábavu. Syrový. Stříbrná 775, 593 01 Bystřice nad Pernštejnem, 723 170 164.

Re: Děkuji za nahrávku pane Chalupa.

09.06.2011 - 14:25 Tomáš Neugebauer
Pane Syrový, nyní již nemusíte dávat dva doklady, neboť novela umožňuje mít vše v jednom dokumentu (je to složitější na organizaci dokumentu, ale jde to). Údaj o zápisu do obchodního rejstříku se týká pouze obchodních listin, nikoliv všech listin, jak uvádíte - viz § 13a obchodního zákoníku, tedy ve formuláři o zdravotní způsobilosti nemusí být.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail