Bezpečnost práce při dodavatelském systému realizace staveb

Stavebnictví je obor, v němž dlouhodobě není na potřebné úrovni zajišťována péče o bezpečnost práce. Ani v současné době, kdy by měl na mnoha stavbách působit koordinátor BOZP, se stav příliš nezlepšuje. Závažné nedostatky při zajišťování BOZP se vyskytují v oblasti pozemního stavitelství, lepší stav je v inženýrském stavitelství, kde se jedná většinou o státní (veřejné) zakázky.

Mezi hlavní důvody tohoto neutěšeného stavu s následnou problematikou při zajišťování BOZP na staveništích lze uvést:

  • zkracování lhůt výstavby,
  • nedostatečné řešení BOZP v projektech ve fázi přípravy staveb, jakož i nedostatečná spolupráce koordinátorů s hlavními zhotoviteli,
  • nízké nároky na zařízení staveniště dle stávajících předpisů,
  • složitý dodavatelský systém s velkým počtem zhotovitelů,
  • neuplatňování kolektivní ochrany a technické bezpečnosti zejména z důvodu nárůstu nákladů na stavbu, resp. na dílčí dodávky, což se týká především provádění prací ve výškách,
  • nevyužívání a neuplatňování všech možností ochrany proti pádu z výšky (volné okraje staveb, střechy) projektanty a zhotoviteli (podceňování, není vůle, neznalost nových konstrukcí a jejich nedostatek na trhu),
  • nevytváření podmínek pro činnost koordinátorů ze strany zadavatelů staveb, 
  • nedostatečné odborné znalosti a zkušenosti a malá schopnost některých koordinátorů řešit problémy BOZP ve složitých podmínkách na stavbách,
  • nevyváženost mezi povinnostmi a  pravomocí koordinátora,
  • nízká úroveň a nefunkční systémy řízení a kontrolní činnosti, zejména u menších zhotovitelů,
  • nízká úroveň kázně a nedodržování zásad BOZP ze strany většiny OSVČ a nedostatek nových kvalifikovaných pracovníků – zejména absolventů stavebních učňovských oborů (lidský faktor je stále častěji nejslabším článkem systému řízení BOZP všech zhotovitelů).

Dodavatelský systém určuje, které subjekty jsou v přímém vztahu k investorovi (zadavateli) či ve vztahu k jiným subjektům a jakým způsobem dodávka díla (prací) probíhá. Komplikovaný dodavatelský systém s velkým počtem zhotovitelů s různou formou dodávek zvyšuje nároky na vzájemnou spolupráci a  koordinaci činnosti na staveništi všech účastníků výstavby.

Klíčovými subjekty při stanovování bezpečnostních opatření na stavbě a při zajištění jejich skutečného dodržování jsou hlavní zhotovitelé. Hlavní zhotovitelé v rámci plnění své zakázky jsou však stále více závislí na svých podzhotovitelích (subdodavatelích) a zprostředkování dodávek stavebních prací. Přestože jsou certifikováni v systému OHSAS 18001, kde se zavázali k „nákupu bezpečných služeb“, nepřihlíží při výběru svých podzhotovitelů k jejich  úrovni v oblasti BOZP, ale k ceně jejich dodávky. V rámci svých obchodních vztahů uzavírají smlouvy buď přímo s drobnými stavebními firmami nebo s různými subjekty, které zprostředkovávají  dodávky prací prováděných OSVČ.

Tyto podnikající fyzické osoby však většinou nemají potřebnou úroveň BOZP a z podstaty svého „podnikání“ (existenční důvody) nemají řádné  vybavení a pracovní prostředky na potřebné úrovni. OSVČ buď nemají nic než své holé ruce nebo pracují se zařízením svých objednatelů nebo používají své nevyhovující a zastaralé prostředky, protože na pronájem nemají finanční prostředky. Příkladem je provádění prací ve výškách, zejména na střechách a při zhotovování bednění bez zajištění technickou konstrukcí a chybějící nebo neodborné zajišťování volných okrajů stavby.  OSVČ (jednotlivci i organizované skupiny) jsou z hlediska BOZP nejslabším článkem dodavatelském systému realizace staveb a závažné je, že těchto OSVČ pracuje na stavbě někdy více než zaměstnanců, které kontroluje zaměstnavatel. OSVČ však nekontroluje nikdo. Koordinátor nemá na jejich kontrolu čas, zejména v případech, kdy má se zadavatelem nasmlouván poměrně malý časový rozsah své činnosti, a nemá ani potřebnou pravomoc.

Častým způsobem realizace staveb je, že za hlavního zhotovitele pracují na stavbě jen vedoucí zaměstnanci – stavbyvedoucí, kteří řídí a organizují práce a činnosti svých podzhovotitelů, nikoliv svých zaměstnanců. V některých případech jsou stavbyvedoucí dokonce sjednáváni na mandátní smlouvy, tedy mimo pracovněprávní vztahy. Na stavbách se stále více uplatňují spíše obchodní vztahy než pracovněprávní, což značně komplikuje kontrolní činnost a ve svých důsledcích i využívání oprávnění orgánů inspekce práce.

Typický příklad dodavatelského systému realizace stavby je zřejmý z tohoto schématu: 

Klikněte pro zvětšení

Postavení koordinátora na takovýchto stavbách nabývá velké důležitosti, je však otázkou, zda u těchto složitých dodavatelských řetězců obstojí, zejména pokud je zadavatelem určen i pro větší stavbu ve smluvním rozsahu na krátkou dobu (např. jen 2 hodiny  za týden).

Nové problémy přinese nepochybně vliv finanční krize a dá se předpokládat, že více než doposud se budou provádět práce na rekonstrukcích, modernizacích a opravách, které jsou většinou náročnější na zajišťování BOZP než nové stavby. Také lze předpokládat tvrdší vyjednávací podmínky o ceně a termínu realizace stavby ze strany soukromých investorů.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail