Stavebnictví je obor, v němž dlouhodobě není na potřebné úrovni zajišťována péče o bezpečnost práce. Ani v současné době, kdy by měl na mnoha stavbách působit koordinátor BOZP, se stav příliš nezlepšuje. Závažné nedostatky při zajišťování BOZP se vyskytují v oblasti pozemního stavitelství, lepší stav je v inženýrském stavitelství, kde se jedná většinou o státní (veřejné) zakázky.
Mezi hlavní důvody tohoto neutěšeného stavu s následnou problematikou při zajišťování BOZP na staveništích lze uvést:
Dodavatelský systém určuje, které subjekty jsou v přímém vztahu k investorovi (zadavateli) či ve vztahu k jiným subjektům a jakým způsobem dodávka díla (prací) probíhá. Komplikovaný dodavatelský systém s velkým počtem zhotovitelů s různou formou dodávek zvyšuje nároky na vzájemnou spolupráci a koordinaci činnosti na staveništi všech účastníků výstavby.
Klíčovými subjekty při stanovování bezpečnostních opatření na stavbě a při zajištění jejich skutečného dodržování jsou hlavní zhotovitelé. Hlavní zhotovitelé v rámci plnění své zakázky jsou však stále více závislí na svých podzhotovitelích (subdodavatelích) a zprostředkování dodávek stavebních prací. Přestože jsou certifikováni v systému OHSAS 18001, kde se zavázali k „nákupu bezpečných služeb“, nepřihlíží při výběru svých podzhotovitelů k jejich úrovni v oblasti BOZP, ale k ceně jejich dodávky. V rámci svých obchodních vztahů uzavírají smlouvy buď přímo s drobnými stavebními firmami nebo s různými subjekty, které zprostředkovávají dodávky prací prováděných OSVČ.
Tyto podnikající fyzické osoby však většinou nemají potřebnou úroveň BOZP a z podstaty svého „podnikání“ (existenční důvody) nemají řádné vybavení a pracovní prostředky na potřebné úrovni. OSVČ buď nemají nic než své holé ruce nebo pracují se zařízením svých objednatelů nebo používají své nevyhovující a zastaralé prostředky, protože na pronájem nemají finanční prostředky. Příkladem je provádění prací ve výškách, zejména na střechách a při zhotovování bednění bez zajištění technickou konstrukcí a chybějící nebo neodborné zajišťování volných okrajů stavby. OSVČ (jednotlivci i organizované skupiny) jsou z hlediska BOZP nejslabším článkem dodavatelském systému realizace staveb a závažné je, že těchto OSVČ pracuje na stavbě někdy více než zaměstnanců, které kontroluje zaměstnavatel. OSVČ však nekontroluje nikdo. Koordinátor nemá na jejich kontrolu čas, zejména v případech, kdy má se zadavatelem nasmlouván poměrně malý časový rozsah své činnosti, a nemá ani potřebnou pravomoc.
Častým způsobem realizace staveb je, že za hlavního zhotovitele pracují na stavbě jen vedoucí zaměstnanci – stavbyvedoucí, kteří řídí a organizují práce a činnosti svých podzhovotitelů, nikoliv svých zaměstnanců. V některých případech jsou stavbyvedoucí dokonce sjednáváni na mandátní smlouvy, tedy mimo pracovněprávní vztahy. Na stavbách se stále více uplatňují spíše obchodní vztahy než pracovněprávní, což značně komplikuje kontrolní činnost a ve svých důsledcích i využívání oprávnění orgánů inspekce práce.
Typický příklad dodavatelského systému realizace stavby je zřejmý z tohoto schématu:
Postavení koordinátora na takovýchto stavbách nabývá velké důležitosti, je však otázkou, zda u těchto složitých dodavatelských řetězců obstojí, zejména pokud je zadavatelem určen i pro větší stavbu ve smluvním rozsahu na krátkou dobu (např. jen 2 hodiny za týden).
Nové problémy přinese nepochybně vliv finanční krize a dá se předpokládat, že více než doposud se budou provádět práce na rekonstrukcích, modernizacích a opravách, které jsou většinou náročnější na zajišťování BOZP než nové stavby. Také lze předpokládat tvrdší vyjednávací podmínky o ceně a termínu realizace stavby ze strany soukromých investorů.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.