Plán BOZP od A až Z v souvislosti s novelou z. č. 309/2006 Sb. a prováděcích předpisů
Obsah plánu BOZP na staveništi, kdo přesně by plán měl zpracovávat a být za něj zodpovědný? Tato témata byla mimo jiné v souvislosti s připravovanou novelou z. č. 309/2006 Sb. a prováděcích předpisů diskutována na 23. workshopu „Plán BOZP od A až do Z“ profesního seskupení Společná vize, který se konal 5. června 2014 v Brně. Účastníci byli vyzváni, aby dali své podněty a návrhy k těmto novelám.
Kulatého stolu na téma „Minimálními požadavky obsahu plánu BOZP - návrh Přílohy č. 6 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb.“, který se konal v první části workshopu, se zúčastnili zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí (JUDr. Anna Samková), inspekce práce (Ing. Zdeněk Neset), akreditovaných společností pro vzdělávání koordinátorů BOZP na staveništi a OZO k zajišťování úkolů v prevenci rizik (Mgr. Svatava Hrubá, Ing. Eva Štoudková), stavebních firem (Ing. Juraj Novodomec, Ing. Radek Turin, Ing. Jiří Mocek) a dalších subjektů zabývajících se BOZP ve stavebnictví (Ing. Jindřich Pater, Mgr. Libor Mikulica). Do diskuze, kterou moderoval Bc. Vladimír Mílek, předseda Společné vize, se zapojili všichni účastníci workshopu. Podrobněji o plánech BOZP se hovořilo v druhé části setkání.
Nejprve stručně ke stávajícím právním předpisům. Podle § 15 odst. 2 z. č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen zákon 309), má zadavatel stavby povinnost zajistit plán BOZP na staveništi (dále jen plán), budou-li na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, které jsou stanoveny prováděcím právním předpisem, stejně jako v případech podle odstavce 1.
b) celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu,
je zadavatel stavby povinen doručit oznámení o zahájení prací, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis, oblastnímu inspektorátu práce příslušnému podle místa staveniště23) nejpozději do 8 dnů před předáním staveniště zhotoviteli; oznámení může být doručeno v listinné nebo elektronické podobě. Dojde-li k podstatným změnám údajů obsažených v oznámení, je zadavatel stavby povinen provést bez zbytečného odkladu jeho aktualizaci. Stejnopis oznámení o zahájení prací musí být vyvěšen na viditelném místě u vstupu na staveniště po celou dobu provádění stavby až do ukončení prací a předání stavby stavebníkovi k užívání. Rozsáhlé stavby mohou být označeny jiným vhodným způsobem, například tabulí s uvedením potřebných údajů. Uvedené údaje mohou být součástí štítku nebo tabule umisťované na staveništi nebo stavbě.
Plán musí plně vyhovovat potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce. V plánu je nutné uvést potřebná opatření z hlediska časové potřeby i způsobu provedení; musí být rovněž přizpůsoben skutečnému stavu a podstatným změnám během realizace stavby. V Příloze č. 5 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, jsou uvedeny práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, při jejichž provádění vzniká povinnost zpracovat plán. Dříve bylo povinností zpracovat plán v projektové dokumentaci, ale toto ustanovení z novely č. 62/2013 Sb. vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, vypadlo.
Jak uvedl Ing. Zdeněk Neset ze Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), má SÚIP a jednotlivé inspektoráty práce právo na základě zákona 309 plány vyžadovat, ale pouze u vybraných staveb stanovených v plánu kontrolních akcí. Je nereálné, aby se inspekce práce vyjadřovala k všem stavbám. Zvažuje se, že neurčení koordinátora BOZP a nezajištění plánu bude zařazeno mezi správní delikty podle z. č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.
O podobě plánu se na setkáních členů Společné vize diskutuje již řadu let. „Plán by měl být úderný, rázný, stručný,“ řekl Ing. Jindřich Pater z České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) a s tím se dá jen souhlasit. Zpracovatel plánu by měl postupovat podle jednotlivých bodů (viz prezentace na konci článku, kde jsou uvedeny minimální požadavky obsahu plánu BOZP – návrh Přílohy č. 6 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb.). Nemusí se vyjadřovat ke všem bodům, ale vždy jen ve vazbě na konkrétní situaci na stavbě.
Jednou z připomínek z pléna bylo, že plány se často zpracovávají dvakrát, protože je stanoven jiný koordinátor v přípravě a jiný v realizaci stavby nebo se v přípravné fázi ani nedělají. Návrh, že by se plán v přípravě nemusel zpracovávat, když nejsou známy konkrétní podmínky zhotovitele, diskutující zamítli s tím, že příprava někdy zásadně ovlivňuje realizaci a může ulehčit významnou část práce v průběhu stavby.
Povinnost zajistit zpracování plánu má zadavatel stavby (stavebník). Stále však není jasné, právní předpisy to neuvádějí, kdo má plán zpracovat. Účastníci workshopu se shodli na tomto závěru: „Pokud je určený koordinátor (cca 90 % staveb), měl by plán zpracovávat on, pokud zadavatel stavby koordinátora neurčí, měla by plán zpracovat odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik. Zpracovatel plánu (koordinátor nebo OZO v BOZP) by měl být též za něj zodpovědný.“
Vzhledem k tomu, že se v současné době připravuje novela zákona 309 a prováděcích předpisů, JUDr. Anna Samková z Ministerstva práce a sociálních věcí vyzvala účastníky, aby vyjádřili svou představu o podobě těchto právních předpisů a své návrhy a připomínky předali Bc. Mílkovi (milek@k4.cz). Novela zákona 309 by měla nabýt účinnosti 1.7.2015. Spolu s právním předpisem budou Ministerstvem práce a sociálních věcí vydány příklady správné praxe.
Také si můžete přečíst
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.
Užitečné odkazy
Provozovatel portálu
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
Sociální sítě VÚBP
Kde nás najdete
