Novinky z oblasti koordinátora BOZP na staveništi a další zajímavosti

Na pravidelných setkání členů odborného sdružení Společná VIZE – bezpečnost na staveništi o. s. (dále jen Společná vize), které sdružuje zájemce o zkvalitnění bezpečnosti práce na staveništích, se k problematice koordinátora BOZP na staveništi (dále jen koordinátor) vyjadřuje řada odborníků. Naposledy to bylo na Valné hromadě a odborném semináři, který se konal 27. 2. 2015 v Brně. Informace ohledně připravovaných novel z. č. 309/2006 Sb. a prováděcích předpisů poskytla účastníkům JUDr. Anna Samková z Oddělení bezpečnosti práce Ministerstva práce a sociálních věcí. Na zpracování návrhu novely se podílela odborná pracovní skupina složená ze zástupců Ministerstva práce a sociálních věcí, Společné vize a několika dalších institucí. Své připomínky k podobě stávajících i navrhovaných právních předpisů mohli posílat i zájemci z řad veřejnosti.

Podle § 14 zákona č. 309/2006 Sb. bude muset zadavatel stavby určit koordinátora písemně. Koordinátora nyní vykonávají lidé různých původních profesí a zjišťuje se, že jim chybí technické vzdělání. Nově se tedy stanoví povinnost, že koordinátor musí mít vzdělání technického zaměření. Stejně jako odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik bude mít koordinátor povinnost písemně vést chronologický seznam smluvních vztahů o výkonu své činnosti koordinátora, opatřit ho svým jménem a vlastnoručním podpisem a rovněž zpracované dokumenty související s výkonem této činnosti opatřit svým jménem a podpisem.

Již několik let platí zákonné povinnosti týkající se koordinátora ve fázi přípravy a ve fázi realizace stavby. Vyplývají z § 14 až § 18 zmiňovaného zákona a z nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích a bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích. Na základě ustanovení § 15 zákona č. 309/2006 Sb. vzniká zadavateli stavby povinnost zajistit zpracování plánu BOZP na staveništi (dále jen plán) a povinnost koordinátora se „o něj starat“ stanovuje § 7 písm. c) nařízení vlády č. 591/2006 Sb.

Ve stávajících právních předpisech není určena osoba, která má plán zpracovávat. Záleží na rozhodnutí zadavatele stavby, jakou osobu tímto úkolem pověří. Navrhovaná novela z. č. 309/2006 Sb. jasně stanovuje koordinátora jako zpracovatele plánu. V Příloze č. 5 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb. jsou uvedeny práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, při jejichž provádění vzniká povinnost zpracovat plán. Zásady pro zpracování plánu a minimální požadavky na plán by se měly nově objevit v Příloze č. 6 novely nařízení vlády č. 591/2006 Sb.

  „Jsme rádi, že se podařilo Přílohu č. 6 prosadit. Ve stavebním zákonu dodneška není ani slůvko o plánu, přestože jiné plány, například údržby nebo kontroly spolehlivosti konstrukcí, se tam objevují,“ říká Ing. Jindřich Pater z České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) a dodává, že se chystá také novela stavebního zákona (z. č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). ČKAIT se v této novele přimlouvá za vyřešení kvalifikace technického dozoru na stavbách, který je nyní dle živnostenského zákona činností volnou, tudíž ho může vykonávat kdokoliv a také se tak často děje.

I když jsou povinnosti koordinátorů a zadavatelů staveb v právních předpisech jasně dané, inspektoři z oblastních inspektorátů práce vykonávající kontroly na stavbách zaznamenávají stále stejná opakující se porušení.

Jak uvádí Ing. Zdeněk Neset ze Státního úřadu inspekce práce, minulý rok (do listopadu) bylo provedeno 395 kontrol zadavatelů staveb a koordinátorů u 276 subjektů, bylo uděleno 20 pokut ve výši 406 tisíc Kč. U 69 případů nebylo oznámeno zahájení stavby, u 25 zadavatel neurčil koordinátora, u 41 chyběl plán, u 34 případů koordinátor neplnil své povinnosti vyplývající z § 18 zákona č. 309/2006 Sb. a § 7 a 8 nařízení vlády č. 591/2006 Sb. Oznámení o zahájení stavby v některých případech nevyhovuje obsahově, přestože obsah stanovuje Příloha č. 4 nařízení vlády č. 591/2006 Sb., zadavatel neurčí zpracovatele plánu, potřebný počet koordinátorů. Stále existují případy, kdy zadavatel stavby neurčí koordinátora pro stavbu, kde je nutný, a to buď z neznalosti (stále se takoví zadavatelé staveb vyskytují), nebo se různým způsobem snaží této povinnosti zbavit. Například obchodní smlouvou delegovat povinnost určit koordinátora na zhotovitele. Zadavatel by měl všechny zúčastněné zhotovitele na stavbě zavázat ke spolupráci s koordinátorem a nemělo by se stávat, že zhotovitel neví, že na stavbě působí koordinátor. A toto se také stále děje. Činnost koordinátora se zlepšuje, ale přesto se objevují stále stejné nedostatky a problémy: neinformuje zhotovitele o rizicích, která se na stavbě vyskytují, nekoordinuje opatření k zajištění BOZP, nekontroluje dodržování plánu, staví se do funkce odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik - všímá si toho, že pracovníci nemají helmy, výstražné vesty, ale závažná nebezpečí nevidí.

Minulý rok, kdy stavební výroba po útlumu v roce 2012 – 2013 začala opět nabírat na obrátkách, se zvýšil počet pracovních úrazů včetně smrtelných. V minulém roce se jich stalo 16, z toho pádem z výšky bylo způsobeno 14.

Právě pracím ve výškách se ve své přednášce věnoval Ing. Karel Škréta, který kromě Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., působí také v Českomoravské komoře lešenářů.

Práci ve výškách upravuje nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky. V příloze bodu VII, který se týká dočasných stavebních konstrukcí, se vyskytuje termín odborně způsobilá osoba a není tím myšlena odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik. Tento termín se zde objevil v rámci převzetí požadavků příslušných evropských směrnic, kde se hovoří o odborné, kompetentní osobě. Za výběr této osoby je odpovědný zaměstnavatel, stejně tak i za školení a za provádění prací bezpečným způsobem.

Někteří stále nostalgicky vzpomínají na dnes již neplatnou vyhlášku č. 324/1990 Sb., která obsahovala bezpečnostní požadavky při práci ve stavebnictví. Vycházela z požadavků stavební praxe, jasně stanovila četnost školení jednou za 12 měsíců, byly zde definovány konkrétní profese, například instruktoři lešenářské techniky, kteří byli odborně způsobilí ke školení pracovníků ve výškách nebo z oblasti dočasných stavebních konstrukcí. Jejich odbornost zajištoval Ústav pro vzdělávání pracovníků ve stavebnictví, osnovu školení schvaloval Český úřad bezpečnosti práce. Od r. 2010 školení zajišťuje Českomoravská komora lešenářů.

„Představa o získání nějakého modelu ze zahraniční ohledně požadavků na profesní kvalifikace týkající se prací ve výškách a nad volnou hloubkou nevyšla.V rámci ČR jsme začali hledat řešení a dostali jsme se k možnosti vytvořit profesní kvalifikace na základě z. č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, a sice prostřednictvím projektů Národní soustava povolání a Národní soustava kvalifikací. Zúčastnila se jich Hospodářská komora a další organizace s cílem vytvořit profesní kvalifikace, které jsou aktuálně potřeba,“ říká Ing. Škréta. Jednou z nich byla osoba pro dočasné stavební konstrukce. Nejde o získání vzdělání, ale o ověření znalostí. V rámci profesní kvalifikace se zpracují kvalifikační standardy, způsob ověřování apod. U lešení vznikly čtyři kvalifikace - projektant lešení, instruktor lešenářské techniky, lešenář šéfmontér a lešenář montážník, které jsou schváleny sektorovou radou. Na základě podnětu Sektorové rady pro bezpečnost a ochranu osob a majetku pracovní skupina, kde byli i členové Společné vize (Ing. Karel Škréta, Bc. Vladimír Mílek, Radim Frank, Ing. Radek Turin) zpracovala profesní kvalifikace pro práci ve výškách -  instruktor pro práci ve výškách a nad volnou hloubkou a technik pro práci ve výškách a nad volnou hloubkou. Zatím je vše ve stadiu úvah, upřesňují se požadavky. Je to příležitost stanovit si vlastní požadavky na profesní kvalifikace, nevyužívat pouze obecné požadavky převzaté z evropské směrnice, jak tomu bylo doposud. Profesní kvalifikace je možné použít v připravovaném právním předpisu – novele nařízení vlády č. 362/2005 Sb. Své názory a náměty, co by se v tomto nařízení vlády mělo změnit, můžete posílat na e-mail: milek@k4.cz, skreta@vubp-praha.cz.

Na valné hromadě a odborném semináři zazněly další zajímavé odborné příspěvky (Jak neplatit pokuty na OIP – Mgr. Dagmar Plocková – Mahrová, Odpovědnost stavebníka – zadavatele stavby a zhotovitele – Ing. Petr Osička, Příčiny závažné události při rekonstrukci mostu ve Vilémově – Ing. Zdeněk Neset, Ing. Petr Osička, Jak na prohlídky ocelových a hliníkových žebříků a zábradlí – Ing. Mojmír Klas, CSc.), na které již v tomto článku nezbyl prostor.