Bezpečnost při nakládce železničních nákladních vozů

Pracovník, který automobil přiveze, následně musí bezpečně opustit horní plošinu železničního vozu. Základním problémem je nevyhovující výška zábradlí na horní plošině železničního vozu a nevyhovující možnost sestupu po žebříku, případně sestupu po kombinaci žebříku a stupadla. Předpoklad, který se záhy ukázal jako mylný, byl, že železniční nákladní vozy určené pro přepravu osobních automobilů musí vyhovovat i bezpečné nakládce. Pravidla pro navrhování a schvalování železničních vozů do provozu, se nezabývají ochranou zdraví a života těch, kteří železniční nákladní vozy používají pro nakládku. Zásady technické specifikace pro železniční kolejová vozidla (tzv. technické specifikace pro interoperabilitu), které určují, jak má být kolejové vozidlo provedeno, na bezpečnost osob, které nakládku provádějí, nepamatují.

Uvedeným problémem, který rozhodně není ojedinělý, se náš ústav zaobírá již delší dobu. Při posuzování možností, jak bezpečně nakládat osobní automobily, jsme totiž zjistili, že výrobci, ale ani orgány, které vydávají povolení k používání těchto železničních vozů, bezpečnost osob, které provádějí nakládku, neposuzují.

V České republice i v Evropské unii jsou používány železniční nákladní vozy, které nesplňují požadavky na bezpečnou práci ve výšce, ani na bezpečný pohyb po pevném žebříku upevněném na železničním voze. Jednoúčelové železniční nákladní vozy, určené pro přepravu osobních automobilů, mají na horní plošině zábradlí, které nesplňuje výšku požadovanou ČSN 74 3305 Ochranná zábradlí. Některé z provozovaných vozů jsou konstruovány tak, že sestupování po žebříku (často jde o kombinaci žebříku a stupadla) není pro sestup bezpečné.

Jednoúčelové železniční nákladní vozy pravděpodobně vyhovují vyhlášce č. 352/2004 Sb., o provozní a technické propojenosti evropského železničního systému, ale pro jejich nakládku nevyhovují požadavkům nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky.

Na horní plošině pracovník, který s osobním automobilem najede na místo určení a opustí automobil, a který musí tuto plošinu opustit, je bezprostředně vystaven nebezpečí pádu z výšky. Zábradlí je podle typu železničního vozu 450 až 550 mm vysoké (viz obr. 1).

Obr. 1

Po opuštění naloženého automobilu se pracovník navíc pohybuje na úzkém prostoru mezi automobilem a zábradlím železničního vozu. Šířka plochy, po které pracovník opouští železniční vůz, je zpravidla menší než 600 mm.

U některých typů jednoúčelových železničních nákladních vozů nastává další riziko, a to, jak bezpečně sestoupit z horní plošiny. U těchto železničních vozů je nutné vsunout nohu do otvoru, který je cca 650 mm pod úrovní plochy, na které pracovník před sestupováním stojí (viz obr. 2).

Obr. 2

Náš tým ověřoval, podle jakých technických a právních předpisů se tyto železniční nákladní vozy schvalují/certifikují. České i evropské orgány (Drážní úřad ČR, evropské instituce i certifikační orgán) odkazují na vyhlášku č. 352/2004 Sb., o provozní a technické propojenosti evropského železničního systému a tzv. technickou specifikaci pro interoperabilitu, která stanovuje podmínky pro provozování, resp. schvalování železničních kolejových vozidel. V technické specifikaci pro interoperabilitu ovšem na bezpečnost osob, které provádějí nakládku na tyto jednoúčelové vozy, není vůbec pamatováno. Technické specifikace pro interoperabilitu řeší pouze bezpečnost pracovníků, kteří zajišťují drážní provoz. Bohužel, jedná se o dlouhodobý stav, který je kompetentními orgány přehlížen.

Drážní úřad České republiky Praha nám na přímý dotaz sdělil, že: „Železniční nákladní vozy určené pro přepravu osobních automobilů jsou určeny především pro jejich přepravu (zřejmě měli na mysli přepravu po železnici), že pro pohyb osob tyto vozy neslouží. Železniční vozy musí splňovat především podmínky pro zajištění bezpečného provozování drážní dopravy a to technicky a provozně."

S tímto názorem Drážního úřadu ČR se ale nelze ztotožnit. V bezpečnosti a ochraně zdraví při práci není žádné „především“ možné. To, že nejsou tyto železniční vozy určené pro pohyb osob, není pravdou. Jsou určeny i pro pohyb osob. Není možnost, jak naložit osobní automobil, opustit jej a přitom se nepohybovat po železničním voze a následně železniční vůz bezpečně opustit.

Stavebně technické řešení jistě existuje. Znamená to ovšem vybudovat po obou stranách nakládky rampy, které umožní bezpečný pohyb osob po opuštění osobního automobilu. To nicméně vyžaduje získat souhlas se zásahem do průjezdného průřezu určeného pro bezpečný pohyb železničních vozidel. Ten může, ale také nemusí, být udělen.

Provozovat/používat výrobek - jednoúčelové železniční nákladní kolejové vozy, pro které k bezpečnému používání je nutné získat výjimku, není rozhodně standardní.

Pro bezpečné používání železničních nákladních vozů při nakládce osobních automobilů je potřebné, aby orgány, které stanovují pravidla pro schvalování železničních vozů do provozu, měly na zřeteli i bezpečnost a ochranu zdraví při práci těch, kteří železniční vozy používají a zajišťují jejich nakládku. Technické konstrukční řešení železničního kolejového vozidla, které splní požadavky pro bezpečnost práce pracovníků nakládky, je jistě jednodušší i levnější než dodatečné vybudování ramp okolo železničních vozů a nevyžaduje případné výjimky pro jejich výstavbu.

V současné době nic nenasvědčuje tomu, že by se odpovědné instituce bezpečnosti pracovníků při nakládce hlouběji věnovaly. V reakci na tento neutěšený stav jsme proto vypracovali podnět odpovědným institucím, a to jak českým, tak i evropským, a vyzvali je k řešení. Můžeme tak jen doufat, že se současný stav změní, což nesporně napomůže ke zlepšení prevence rizik při nakládce železničních vozidel.

Mojmír Klas, člen znaleckého kolegia Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví, z.ú.

www.zuboz.cz

www.mojmirklas.cz