Soubor otázek a odpovědí na téma KOORDINÁTOR BOZP

Dotaz č. 1: V § 14 odst. 1 z. č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se píše: "Budou-li na staveništi působit současně zaměstnanci více než jednoho zhotovitele stavby...". Lze považovat smluvního partnera zadavatele stavby jako jednoho zhotovitele i v případě, že tento smluvní partner má své subdodavatele? Lze považovat sdružení několika stavebních firem, které vzniklo za účelem realizace konkrétní stavby, za "jednoho zhotovitele stavby"?

Nejedná se o to, zda má zadavatel jednoho smluvního partnera, ale zda bude na staveništi působit více zhotovitelů současně. V případě subdodavatelů je to pravděpodobné. Pak musí být koordinátor určen. V případě vzniku sdružení by zřejmě záleželo na obsahu zakládající listiny. Je třeba vycházet z toho, že základním cílem zavedení koordinátora je zajistit, aby na staveništi existoval globální pohled na prováděné práce a jejich souběh z hlediska bezpečnosti práce. Každý zhotovitel, ať už je to subdodavatel nebo člen sdružení, musí zajišťovat podmínky bezpečné práce na svém úseku. Nemusí však znát širší souvislosti a vztahy na staveništi. To je úkol pro koordinátora. Dále je třeba si uvědomit, že zákoník práce v § 101 odst. 4 uvádí: "Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti. Na základě písemné dohody zúčastněných zaměstnavatelů touto dohodou pověřený zaměstnavatel koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění." Otázka koordinace je tedy širší záležitostí, než jen problém více zhotovitelů na staveništi.

Dotaz č. 2: Jaké je měřítko, resp. kde se nachází hranice rozsahu díla a náročnosti na koordinaci pro určení potřebného počtu koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi?

Každá stavba má individuální charakteristiky z hlediska požadavků na projekt, provádění nebo na bezpečnost práce. Mezi tyto individuální znaky patří i potřebný počet koordinátorů. Kromě charakteristiky stavby bude záležet i na schopnostech koordinátora nebo na jeho technickém vybavení, apod. Důležité je, aby byly splněny požadavky na koordinaci ve fázi přípravy i realizace stavby.

Dotaz č. 3: Má zadavatel stavby možnost smluvně převést v plném rozsahu všechny úkony vyplývající z činnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi na jiný subjekt? Může být tímto subjektem i zhotovitel stavby při respektování zásady, že koordinátor nemůže být totožný s osobou, která odborně vede realizaci stavby?

Všechny úkony vyplývající z činnosti koordinátora může zadavatel předat fyzické nebo právnické osobě, která splňuje požadavky zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti. Koordinátor nemůže být totožný s osobou, která odborně vede realizaci stavby. Cílem je zabránit střetu zájmů. Pokud bude mít zhotovitel koordinátora nezávislého na příslušné stavbě, nemělo by být námitek.

Dotaz č. 4: Jakým způsobem postupovat v případě, že na počátku realizace stavby se jedná o stavbu, u níž nevzniká povinnost vyplývající z § 15 odst. 1 z. č. 309/2006 Sb. (např. doručení oznámení o zahájení prací oblastnímu inspektorátu práce), a v průběhu realizace stavby dojde ke skutečnostem, kdy stavba svým rozsahem naopak bude spadat do kategorie uvedené v § 15 odst. 1, popř. odst. 2? Např. celková předpokládaná doba trvání prací a činností je 25 pracovních dní. Skutečná doba realizace stavby je však 32 pracovních dní oproti předpokládaným 25 pracovním dnům. Kterým úkonem končí činnost koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi? Nabízí se např. tyto možnosti předání dokončené stavby objednateli, kolaudací stavby apod.

K oznámení o zahájení prací by mělo být přistoupeno v okamžiku, kdy bude jasné, že budou splněny podmínky dané v § 15 z. č. 309/2006 Sb. Pokud k tomu dojde až v průběhu stavby, nemělo by to být na závadu. Náležitosti oznámení o zahájení prací nejsou složité a jejich operativní zpracování by neměl být problém. Činnost koordinátora končí okamžikem, kdy jsou splněny jeho povinnosti související s činností během realizace stavby. Vzhledem k proměnlivým podmínkám realizace by nebylo vhodné vázat ukončení činnosti na uváděné úkony.

Dotaz č. 5: Zajímalo by mě, zda osvědčení odborné způsobilosti koordinátor BOZP získané v jiném členském státě EU je na území České republiky "bezezbytku" platné. V odst. 2 § 10 zákona č. 309/2006 Sb. je zmíněno uznávání této kvalifikace dle zákona č. 18/2004 Sb. a § 22 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb. zase hovoří o 5 letém přechodném období. Prosím Vás o sdělení postupu uznávání způsobilosti koordinátor BOZP získané v jiném členském státě EU dle zákona č. 18/2004 Sb.: zda se musí dělat již teď a nebo až po 5 letech od nabytí účinnosti zákona č. 309/2006 Sb.? Zda např. občané Slovenské republiky, kteří získali osvědčení způsobilosti pro výkon činnosti koordinátora BOZP, mohou za stávající situace na našem území pozici koordinátora BOZP vykonávat?

Ustanovení § 10 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), stanoví obecně, že při uznávání odborné kvalifikace nebo způsobilosti, kterou státní příslušníci členského státu Evropské unie nebo jejich rodinní příslušníci získali v jiném členském státě Evropské unie, se postupuje podle zvláštního právního předpisu a odkazuje na zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 309/2006 Sb. nemůže omezit státní příslušníky jiného členského státu Evropské unie v tom, aby zde vykonávali funkci koordinátora BOZP, pokud splní požadavky zákona č. 18/2004 Sb. a jejich kvalifikace jim bude zde uznána. Proto platí, že občané Slovenské republiky stejně jako jiného státu Evropské unie, kteří získali osvědčení způsobilosti pro výkon činnosti koordinátor BOZP, zde mohou tuto funkci hned vykonávat.

Dotaz č. 6: Prosím o výklad odst. 2 § 22 zákona č. 309/2006 Sb. - může koordinátora BOZP na území ČR po dobu 5 let od nabytí účinnosti zákona č. 309/2006 Sb. vykonávat každý, kdo je držitelem živnostenského oprávnění dle Přílohy 2 bodu 214 živnostenského zákona?

Odborná způsobilost a zvláštní odborná způsobilost získaná podle dosavadních právních předpisů se považuje za splněnou nejdéle po dobu pěti let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Víme dobře, že za platnosti starého zákoníku práce č. 65/1965 Sb. po jeho novele č. 155/2000 Sb. platilo ustanovení § 132b zákoníku práce o odborně způsobilé osobě k prevenci rizik a toto ustanovení obsahovalo zmocnění pro vydání prováděcího předpisu o bližších předpokladech získání odborné způsobilosti. Toto zmocnění však naplněno nebylo a jednotlivá školící zařízení školila až do konce loňského roku tzv. odborně způsobilé osoby v prevenci rizik, aniž by byl nějaký sjednocující právní předpis o náplni školení (jako je dnes nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti). Proto citované ustanovení § 22 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb. stanoví, že osoby, které získaly kvalifikaci odborně způsobilé osoby v prevenci rizik (tehdy se ještě koordinátor BOZP neškolil, protože nebyla potřebná právní úprava) mohou tuto profesi vykonávat ještě po dobu 5 let, tedy nejpozději do konce roku 2011. Pokud se týká koordinátora BOZP, tak se na toho vysloveně přechodné ustanovení zákona č. 309/2006 Sb. zapomnělo. V současné době je v připomínkovém řízení návrh tzv. technické novely zákoníku práce a některých dalších souvisejících zákonů a tam právě se doplňuje do zákona č. 309/2006 Sb. přechodné ustanovení tohoto znění  "Fyzická osoba, která nesplňuje předpoklady odborné způsobilosti podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb., může vykonávat činnost koordinátora podle zákona č. 309/2006 Sb., ve znění tohoto zákona, nejdéle po dobu tří let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona." V důvodové zprávě se pak tento návrh vysvětluje takto: "Dále se navrhuje v přechodných ustanoveních upravit vztah k odborné způsobilosti potřebné pro výkon činnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi; tato činnost nebyla do 31. 12. 2006 v právním řádu zakotvena. Zákon č. 309/2006 Sb. tuto záležitost neřešil. Návrhem se umožňuje, aby fyzická osoba mohla vykonávat uvedenou činnost bez zkoušky nejdéle do tří let ode dne nabytí účinnosti navrhovaného zákona." Tato technická novela má nabýt účinnosti 1.7.2008. Je proto třeba asi vycházet z toho, že koordinátor BOZP je též ve své podstatě osoba odborně způsobilá v prevenci rizik a pokud dotyčná osoba získala kvalifikaci odborně způsobilé osoby v prevenci rizik (byť ne výlovně jako koordinátor) za platnosti starých předpisů, může tuto činnost dále vykonávat.

Dotaz č. 7: Jsem zadavatel stavby. Uzavřu smlouvu s jedním zhotovitelem. Jestliže tento zhotovitel uzavře dále dohody s dalšími zhotoviteli (firmami) je určení koordinátora stavby mojí nebo jeho povinností? Ze zákona č. 309/2006 Sb. není jednoznačně určeno.

Uznávám, že ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) není asi zcela jednoznačné. Podle něj platí, že "Budou-li na staveništi působit současně zaměstnanci více než jednoho zhotovitele stavby, je zadavatel stavby povinen určit potřebný počet koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi s přihlédnutím k rozsahu a složitosti díla a jeho náročnosti na koordinaci ve fázi přípravy a ve fázi jeho realizace. Činnosti koordinátora při přípravě díla a při jeho realizaci mohou být vykonávány toutéž osobou."

Podle poznatků praxe právě ono slůvko "současně" působí v praxi velké výkladové problémy a je proto technickou novelou zákoníku práce (která je nyní v připomínkovém řízení) navrhováno k vypuštění s odůvodněním, že navrhovaná úprava je transpozičním upřesněním národní právní úpravy s právem Evropské unie. V článku 4 směrnice 92/57/EHS je stanoveno, že v přípravné fázi projektu musí být vzaty v úvahu obecné zásady zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci tak, aby mohly být během realizace stavby, na které působí více zhotovitelů, dodržovány. Během provádění stavby dochází k postupnému nástupu podnikatelských subjektů, které ne vždy působí  na staveništi současně. Aby byly pokryty všechny situace koexistence více zhotovitelů stavby, byla dána přednost zobecnění textu. Toto ustanovení je důslednou transposicí článku 3 odst. 1 směrnice Rady 92/57/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo přechodných staveništích (osmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).  Tento článek totiž stanoví "Stavebník nebo vedoucí stavby určí jednoho nebo více koordinátorů pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví ve smyslu čl. 2 písm. e) a f) (tj. pro přípravu i realizaci) pro každé staveniště, kde bude zastoupen více než jeden podnik." 

Vyložíme-li si citované ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb. za pomoci směrnice, dospějeme k závěru, že v případě, kdy bude na staveništi působit dva a více zaměstnavatelů (je zcela lhostejno jestli tam budou působit současně nebo postupně nebo jestli jeden zhotovitel bude tzv. "generální" a bude uzavírat smlouvy s dalšími zhotoviteli), musí být určen koordinátor BOZP. Pouze v případech, kdy zadavatel zadá stavbu pouze jednomu zhotoviteli,  který provede stavební práce sám svými zaměstnanci bez pomoci dalších subdodavatelů,  povinnost určit koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nemá. To jsou ale v praxi  jen stavební práce malého rozsahu. Zhotovitel již pak koordinátora neurčuje.