Koordinátor bezpečnosti práce na staveništích jako výkon odborné činnosti dle zvyklostí EU

Funkce koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích v souladu se směrnicí Rady č. 92/57/EHS je postupně implementována do právního řádu všech zemí, které se připravují na vstup do EU a je dosud v širší stavební veřejnosti z hlediska smyslu a účelu poměrně málo známou záležitostí, byť např. v České republice již návrh zákona o koordinátorovi projednávala vláda i Poslanecká sněmovna. Připravujeme-li tedy i stavebnictví k tomuto  vstupu, je třeba specifikovat konkrétní činnost koordinátorů při vědomí, že všichni účastníci stavebního procesu se s nimi budou v praxi setkávat. EU uzákonila určité koordinační a bezpečnostní otázky v této oblasti do běžné stavební praxe tak, aby zejména preventivní činnost koordinátorů měla nezanedbatelný efekt, neboť údaje o úrazech a mimořádných situacích na stavbách si v členských zemích statisticky i jinak vyhodnotili a bylo rozhodnuto učinit konkrétní organizační, technická i legislativní opatření.

Stavebnictví členských zemí EU je dnes vybaveno dostatkem kvalifikovaných osob na výkon profese koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništích a stojí tedy za to nahlédnout, jak byla u našich smluvních partnerů tato otázka řešena, vyřešena a konkrétně praktikována. Na pozvání vedení Bavorské inženýrské akademie jsem se zúčastnil v Mnichově v červnu 2001 a znovu v dubnu 2002 odborných seminářů, které toto profesní vzdělávací zařízení  Bavorské inženýrské komory organizovalo formou přednášek a praktických cvičení vč. sestavení plánu BOZP na konkrétních stavbách a zpracování dalších nutných opatření (např. výpočtu honoráře koordinátorů). Výstupem pak byla obhajoba textově i graficky zpracovaného „plánu“, závěrečný náročný test a oficiální potvrzení o tom, že účastník nabyl odborné znalosti a praktické zkušenosti v souladu s požadavky zákona o koordinátorech, tedy doklad, který by stavebníci (investoři) měli při zabezpečování koordinátorů BOZP vyžadovat. Výkon tvořivých činností ve výstavbě se zmíněné oblasti dotýká a je tedy na místě zmínit se o výkonu profese, která dle mého názoru zavede evropský standard a zdokonalí představu o tom, kdy, proč a jak se koordinátor bude v budoucnosti najímat, co vlastně bude zpracovávat a jak dalece je to odborně náročné. Rozšířit vědomosti účastníků výstavby o úkolech a povinnostech koordinátorů BOZP je nezbytné zejména proto, aby důsledně pochopili preventivní činnost koordinátora a nepodceňovali jeho kvalifikovanou a odpovědnou práci při přípravě i v průběhu výstavby. Přesně specifikované povinnosti koordinátorů v souladu s právním řádem kandidátských zemí bude nutné fundovaně připravovat a realizovat, včetně otázek souvisejících vícenákladů, které objektivně vzniknou a bezprostředně nebudou mít nějaký okamžitý efekt. Koordinátor bude potřebovat ke své práci pomoc a podporu projektantů, investorů i dodavatelů. Jím navržená opatření budou muset být ve vymezených případech učiněna, konkretizována a uvedena do stavební praxe.

Stavební koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích bude odpovědnou a kvalifikovanou osobou, kterou zřizuje (jmenuje) nebo si najímá stavebník (investor) k zabezpečení koordinačních funkcí BOZ v procesu přípravy a realizace stavby dle příslušného zákona (v případě SRN Vyhlášky o bezpečnosti a ochraně zdraví na stavbách - Baustellenverordnung), pokud práce a činnosti na staveništi bude vykonávat více než jedna právnická nebo fyzická osoba, pokud budou trvat více než 30 pracovních dnů a bude na nich pracovat současně více než 20 fyzických osob, pokud plánovaný objem prací během realizace stavby přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu a pokud budou na stavbě vykonávány práce zvláště nebezpečné, specifikované v příloze zákona. Tyto údaje je nutné zjistit již v období přípravy stavby, neboť koordinátor na jejich základě zpracovává přesně dané údaje do tzv. „oznámení o zahájení prací (v SRN tzv. předběžné oznámení)“. Další jeho povinností je ve vymezených případech zpracovat „Plán BOZ“ (německy ve zkratce „SiGe Plan“), který opět přesně specifikuje, kdy a jakým způsobem budou časová, koordinační, organizační, kontrolní i osobní  opatření uváděna do praxe a jakým způsobem se na jejich realizaci bude koordinátor podílet. V případech větší staveb, ale i např. rekonstrukcí atp. není vlastní zpracování „Plánu BOZ (SiGe Planu)“ až tak jednoduchou záležitostí. Nutná kvalifikace koordinátora tomu tedy musí odpovídat.

Zdlouhavé diskuse o odborné způsobilosti budoucích koordinátorů jsou celkem bezpředmětné, protože západní země znají definici tzv. „způsobilého koordinátora“ a i Český svaz stavebních inženýrů se při všech širších diskusích na toto téma snaží vysvětlit, že koordinátor není bezpečnostní technik, ale stavební odborník s dostatečnými stavebně odbornými, bezpečnostními a koordinačními znalostmi a zkušenostmi, který bude svoji práci odvádět pro investora a bude kooperovat s projektantem, dodavateli, stavbyvedoucími, mistry i zaměstnanci zhotovitele stavby. Je vytvářena svým způsobem „nová“ profese a zájemci o její výkon z řad inženýrů, techniků i stavitelů musí mít možnost získat doplňkové vzdělání pro tuto práci. Společnost je nutné s dostatečným předstihem vybavit právě zmíněnými „způsobilými“ koordinátory. Podle našeho (českého) návrhu zákona o koordinátorech se za odborně způsobilou pro výkon činnosti koordinátora považuje fyzická osoba, která má odborné vzdělání a odbornou praxi doplněnou absolvováním doplňkového vzdělání. V našich podmínkách by tedy měl být autorizovanou osobou, neboť příslušné vzdělání a odborná praxe je základní podmínkou autorizace, a měl by se prokázat dokladem o absolvování doplňkového vzdělání, jehož osnova je např. v SRN zpracována jako společné stanovisko státní správy (v našem případě MPSV), orgánů BOZ (v našem případě IBP) a profesních svazů (v našem případě ČSSI), které vlastní odborné semináře vč. výše zmíněných výstupů připravují a organizují. Tímto doplňkovým vzděláním koordinátor prokazuje, že zvládne aplikaci příslušného zákona ve stavební praxi, že nabyl koordinačních a bezpečnostních znalostí k tomu, aby mohl samostatně připravovat a zpracovávat „oznámení o zahájení prací (v SRN tzv. předběžné oznámení)“ i „Plán BOZ“ pro investora a že jsou mu známy nástroje koordinace BOZ a pravomoci v průběhu stavby (ty mimochodem nejsou značné a jsou víceméně doporučující v technické, organizační a osobní oblasti). O takovéto způsobilosti je povinen se stavebník (investor) přesvědčit ve všech případech, kdy koordinátora jmenuje z řad vlastních zaměstnanců nebo kdy si jej na smlouvu najímá přímo (může to udělat i přes třetí právnickou osobu).

Za „způsobilého“ koordinátora je možné považovat toho, který :

1. Má dostatečné stavebně odborné znalosti a zkušenosti, zejména :

ve funkčním technickém a organizačním plánovaní a projektování staveb, ve znalostech technických předpisů a norem, ve znalostech jednotlivých typů staveb a objektů, v pravidlech organizace výstavby a časových harmonogramů, ve stavu bezpečnosti práce, ve stavebních materiálech a technologiích, v organizaci práce na staveništi, v přejímkách prací, v technické úrovni stavebního procesu, ve znalostech nebezpečí na stavbách a ve znalostech stavebního práva.

2. Má dostatečné znalosti a zkušenosti v oblasti bezpečnosti práce, zejména :

ve znalostech platných zákonů a vyhlášek, v opatřeních BOZP při výstavbě, v pravidlech bezpečnosti při provádění jednotlivých druhů prací a v organizaci BOZP na stavbách.

3. Má dostatečné koordinační znalosti a zkušenosti, zejména :

ve smyslu a účelu zákona o koordinátorovi, v působnosti a povinnostech koordinátora k účastníkům výstavby, v konkrétní   realizaci zákona ve stavební praxi, v instrumentech a pravomocích pro činnost koordinátora a jejich využití, ve vypracování příslušných protokolů, plánů a konceptů, v pojištění a ve smluvních ujednáních.

Oznámení o zahájení prací není v SRN a jistě i u nás nebude natolik složitou záležitostí, aby dané údaje o stavbě, potřebné k prevenci BOZ, vyžadovaly nějaká zvláštní opatření, snad s výjimkou toho, že potřebné informace koordinátor potřebuje včas znát a zpracovat ve stadiu projektové přípravy stavby. Je-li však nutné zpracovávat pro danou stavbu „Plán BOZ“, je právě koordinace nutná ve všech krocích, které koordinátor bude činit. Když jsme v malých kolektivech na zmíněném semináři Inženýrské akademie zpracovávali „SiGe Plan“ na konkrétní stavbu, jejíž dokumentace byla k disposici, trvalo toto praktické cvičení jeden celý den a není možné říci, že při obhajobě zpracovaného plánu byly vyčerpány všechny možnosti. Museli jsme především znát časový harmonogram stavby a jednotlivé druhy prací, bezpečnostní vztahy k sousedům stavby, zařízení staveniště a z toho vyplývající jednotlivé druhy možných nebezpečí, přijmout v plánu příslušná opatření, zdokumentovat je textově i výkresově a doložit odvolávkami na příslušné bezpečnostní a legislativní předpisy. Jen postupná a důkladná probírka druhu prací (např. zemní práce), přes specifikaci možných bezpečnostních rizik (ve stavební jámě např. zřícení stěn, zasypání), po návrh opatření (pažení), zdokumentování (výkopový plán) a odvolávky na příslušná ustanovení bezpečnostních předpisů, zákoníku práce a předmětného zákona je náročným odborným dílem vyžadujícím znalosti a zkušenosti. Vlastní zpracování „plánu“ se doporučuje textové i výkresové vč. např. časových údajů, schémat, barevného vyznačení návazností a rizik i vymezení účastni koordinátora např. na kontrolních dnech. Bude-li se pak na stavbě pohybovat více dodavatelů, bude-li zabezpečována např. montáž prefabrikovaných dílců atp. je nutné koordinačně zachytit i tyto skutečnosti a příslušnou odpovědnost. Obhajoba „plánu“ pak probíhala do večerních hodin a lektor navodil velmi často i simulované diskusní situace na jedné straně koordinátora který zjistil závažná porušování BOZP na stavbě a na druhé straně stavbyvedoucího, stavebního podnikatele, případně investora. Upřímně řečeno, bylo nám jako budoucím „způsobilým“ koordinátorům doporučeno v případě zjištění, že jsou ohroženy životy a zdraví pracovníků na stavbě a odpovědná osoba není k disposici, pracovníky i osobně ze staveniště vyhnat, i když tuto pravomoc koordinátor nemá a stavbu není oprávněn zastavit. Veškerá výše uvedená zákonná opatření učinila EU a její členské státy hlavně proto, aby úrazů, pracovních neschopností a úmrtí na staveništích bylo naprosté minimum, tedy hlavně ve prospěch pracovníků na stavbách. Pro informaci ještě jeden údaj - honorář koordinátora je v SRN většinou vypočítáván úředně stanovenou hodinovou sazbou a věcnými náklady.  

Na otázku úlohy profesních svazů a komor při koncepční přípravě realizace zákonných opatření odpověděl Český svaz stavebních inženýrů konkrétní nabídkou podrobné osnovy nutného doplňkového vzdělávání koordinátorů vč. textů  a návrhem zpracování příručky (rukověti) pro koordinátory jako metodického, organizačního, strukturálního a grafického podkladu evropského standardu, byl vybrán a pořízen dostatek písemných vzdělávacích a instruktážních náležitostí a překladů a v souladu s českou stavební legislativou byly specifikovány nutné odborné profesní znalosti koordinátora ve všech výkonových fázích výstavby, jichž se ze zákona účastní. Byla rovněž nově ustavena odborná společnost – Česká společnost stavebních koordinátorů ČSSI jako právnická osoba se sídlem v ČR, která disponuje patřičnými vazbami k dlouhodobému zvládnutí rozsáhlejší odborné vzdělávací aktivity v ČR jako celku i v jednotlivých regionech. Za stěžejní považujeme tu skutečnost, že kvalifikovaným koordinátorům se otevře proces pro výkon samostatné výdělečné činnosti a pro rozvoj malých a středních firem. Chtěli bychom s podporou Rady výstavby – SIA (nevládní organizace ve stavebnictví) kvalifikovaně a komplexně zabezpečovat odborné vzdělávání stavebních koordinátorů, neboť výkon jejich profese se bezprostředně a nejvíce dotýká přípravy a realizace výstavby, tedy záležitostí, které nezastupitelně vyžadují především fundované stavební odborníky.

ZDROJ:
Sklenář Vladimír. Koordinátor bezpečnosti práce na staveništích jako výkon odborné činnosti dle zvyklostí EU. Ředitel kanceláře ČSSI.