Desatero správného poskytování OOPP

1. Při výběru OOPP záleží na konkrétních podmínkách na daném pracovišti. Vodítkem při přidělování OOPP mohou být přílohy k NV č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků. Zásadní informací pro uživatele je návod na používání.

2. O bezpečnosti výrobku svědčí označení CE na výrobku a také EU prohlášení o shodě, které vydává výrobce. Nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky, bylo zrušeno, nyní se dodávání OOP na trh řídí Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/425 (přechodné období, kdy lze ještě uvádět na trh výrobky posuzované podle staré směrnice, je do 21. 4. 2019, certifikáty vydané podle staré směrnice lze používat po celou dobu jejich platnosti, nejdéle však do 21. 4. 2023).

3. Životnost OOPP stanoví zaměstnavatel, pokud není stanoveno od výrobce. Pokud dojde k poškození či opotřebení OOPP, zaměstnavatel musí zaměstnanci poskytnout nový OOPP.

4. Zaměstnavatel nemůže poskytování OOPP nahrazovat finančním plněním. V případně, že zaměstnanec vyžaduje nadstandardní (dražší) OOPP a chce si ho doplatit z vlastních peněz, možné je se takto dohodnout, ale samozřejmě výrobek musí mít minimálně stejné ochranné vlastnosti, které zaměstnavatel vyžaduje.

5. Pokud má zaměstnanec pochybnost, že OOPP poskytované zaměstnavatelem nejsou kvalitní, nesplňují ochrannou funkci, může se obrátit na odborně způsobilou osobu v prevenci rizik, odborovou organizaci nebo zástupce zaměstnanců pro BOZP. Zaměstnavatel má v tomto případě možnost obrátit se na Českou obchodní inspekci, která může nechat výrobek přezkoušet. Oznámené subjekty (dříve autorizované osoby), působící v oblasti osobních ochranných prostředků, v rámci koordinace vytvořily a udržují společnou databázi certifikátů v ČR, vydaných v rámci posuzování shody podle aktuálně platných předpisů, která může posloužit jako informace. Databázi spravuje VÚBP-OS 1024. V ČR lze samozřejmě používat celou řadu jiných OOPP přezkoušených v jiných členských zemích EU.

6. Nelze říci, že zaměstnanec nebude OOPP ze zdravotních důvodů používat. Je ale třeba, aby byl chráněn před riziky a zároveň mu OOPP nepůsobily zdravotní potíže. Měl by tedy společně se zaměstnavatelem (odborně způsobilou osobou k zajišťování úkolů v prevenci rizik, lékařem pracovnělékařské péče) najít nejvhodnější řešení, případně je možné přeložit zaměstnance na jinou práci.

7. Pokud zaměstnanec OOPP nepoužívá, nelze za to udělovat pokuty. Pouze snížit částku osobního ohodnocení či odměny. Nebo také upozornit na možnost výpovědi podle § 52 písm. g) zákoníku práce.

8. Údržba OOPP musí být v souladu s návodem na používání. Udržovat OOPP v použivatelném stavu je povinností zaměstnavatele, pokud se ale dohodne se zaměstnancem, že si zaměstnanec bude OOPP udržovat v čistotě sám, zaměstnavatel mu může poskytnout finanční náhradu nebo například prací prášek.

9. OOPP na ochranu nohou se dělí na obuv pracovní (podle ČSN EN ISO 20347), obuv ochrannou (podle ČSN EN ISO 20346) a obuv bezpečnostní (podle ČSN EN ISO 20345), všechny jsou v normách označeny jako obuv s ochrannými vlastnostmi, která chrání uživatele před zraněními, která by mohla nastat při nehodách. Tyto tři skupiny obuvi se liší úrovní ochrany, například bezpečnostní a ochranná obuv musí mít tužinku, pracovní ji mít nemusí.

10. Není možné, aby zaměstnanec OOPP dostával až po zkušební době. Zaměstnanec musí dostat OOPP při nástupu do práce. Při rozvázání pracovního poměru nebo skončení dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr má zaměstnanec povinnost použité OOPP vrátit. Zaměstnavatel po něm může požadovat finanční náhradu pouze v případě, že mu je nevrátí, nebo i v případě, že budou nadměrně poškozené (neodpovídající době používání). Mohou se také dohodnout, že si je zaměstnanec odkoupí za zbytkovou cenu.