Budeme pracovat méně hodin za stejné peníze?

Právě na toto téma se 25. září 2017 v hotelu Olšanka v Praze konala mezinárodní konference pořádaná Českomoravskou konfederací odborových svazů.

Konference probíhala v rámci projektu ESF "Posilování sociálního dialogu týkajícího se možností zkracování pracovní doby bez snížení mzdy a využívání flexibilních forem rozvržení pracovní doby ve vazbě na produktivitu práce, konkurenceschopnost podniků a slaďování pracovního, osobního a rodinného života".

„Je to zásadní problém, a pokud ho nebudeme řešit, čekají nás vážné civilizační potíže. Za pár let bude převažovat neproduktivní kategorie lidí nad produktivní. Jedním z možných řešení je migrace, příchod kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí, ale přináší mnoho negativního. Základním momentem je zlepšení populačního klimatu v ČR a obecně v Evropě,“ uvedl Pavel Janíčko z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS).

Obecně platí, že délka stanovené týdenní pracovní doby je v ČR 40 hodin týdně, zaměstnanci pracující ve vícesměnném pracovním režimu mají pracovní dobu zkrácenou. Lidé jsou však často nuceni pracovat nad rámec své pracovní doby, z toho vyplývá i více pracovních úrazů.

Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR, největší organizace zaměstnavatelů, která má více než 10 tis. členů a v rámci soc. dialogu působí i na evropské úrovni, zdůraznila, že i jejich cílem je spokojený a motivovaný zaměstnanec. Musí se však vycházet z konkrétních podmínek firmy. Matky na mateřské dovolené mohou pracovat na dohody o pracovní činnosti, provedení práce, otcové využívají možnost práce z domova. Za významné opatření považuje dětské skupiny.

"Ministryně práce a sociálních věcí zřídila odbornou komisi, která předložila náměty na koncepci rodinné politiky. Bohužel nevím, jestli se příští vláda přihlásí k těmto opatřením," říká Hana Popelková, odborná konzultantka, která konferenci moderovala.

"U pracovní doby budeme muset připustit, že ji bude určovat zaměstnavatel. Zaměstnanec až na výjimečné případy nemůže pracovat, kdy chce, to bychom ho nemohli chránit," říká Petr Hůrka, náměstek ministryně práce a sociálních věcí. A dodává, že pokud zaměstnanec pracuje doma, tak si sám určuje pracovní dobu a zaměstnavatelé by si měli smluvně ošetřit podmínky této práce. Jako nereálné vidí zkrácení pracovní doby například na 37,5 hodin pro všechny, zvláště u manuálních prací, které jsou normovány pracovním tempem, by hodiny chyběly. A navíc, kratší pracovní dobu naše právní úprava umožňuje - lze ji sjednat v kolektivních smlouvách. Co se týče práce o víkendu a ve svátek, měla by být konána, pokud je to v obecném zájmu nebo s předchozím souhlasem zaměstnance. Spěje se také k 5 týdnům dovolené pro všechny. Flexibilní zaměstnání jsou řešena dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, proto máme málo krátkých úvazků. Rovněž je málo využívané konto pracovní doby, možná z důvodu složité právní úpravy.

Lenka Formánková ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR seznámila se statistickými údaji, jak mateřství ovlivňuje pracovní život. „Téměř 30 % žen s dvouletými a 60 % s tříletými dětmi se stává nezaměstnanými bezprostředně po rodičovské dovolené,“ uvedla. Z průzkumů vyplývá, že ještě více než další finanční výhody si rodiče žádají pružnou pracovní dobu. Vyjádřila nesouhlas, že představitel MPSV (náměstek Petr Hůrka), říká, že dohoda je kvalitní náhrada zkráceného pracovního úvazu. „Ale v ČR nejsou podmínky takové, aby rodiče s malými dětmi mohli pracovní dobu zkrátit, i když to legislativa umožňuje,“ dodává.

Že je druhý příjem do rodiny nutností, potvrzuje i Jaromíra Kotíková z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. A to je možná také důvod malého využívání kratšího pracovního poměru. Zkrácené úvazky neznamenají méně práce, ale méně financí. Zvláště ženy s nižším vzděláním často končí na úřadu práce, protože nemohou sladit práci a rodinu. Řešením by mohly být finančně i místně dostupné služby pro domácnosti (například hlídání děti, závislých osob).

Dalibor Holý z Českého statistického úřadu uvedl, že na nižší počet odpracovaných hodin týdně v jiných zemích Evropské unie (37,1) oproti České republice (40,6) má vliv vysoký podíl jejich zkrácených pracovních úvazků a vysoký podíl našich OSVČ, které pracují více, aby co nejvíce vydělaly.

V jiných evropských zemích však řeší podobné problémy, potvrdili to zahraniční účastníci konference. Například v Nizozemí, které je spokojenou zemí, jak řekla představitelka nizozemských odborů Andrée Ruiters, jsou kratší pracovní úvazy hojně využívány především ženami (70 %), nejvzdělanější pracují z domova. Bohužel nejsou se svým příjmem soběstačné. Rovněž řeší i vyšší nezaměstnanost mladých lidí, stárnutí populace - lidé nejsou schopni pracovat do 70 let. Zavedli pravidlo 70/85/100, které znamená, že lidé nad 55 let mohou pracovat 70 %, za menší plat 85 %, ale budou mít na 100 % penzi.

Ve Švédsku odbory navrhují pracovat 6 hodin denně za plný plat. Informovala o tom Yeshiwork Wondmeneh z největšího sdružení odborových organizací sdružujícího členy hlavně z oblasti zdravotnictví a sociální péče. Uznává ale, že tento návrh je dlouhodobá vize do daleké budoucnosti. Více než polovina členů, převážně žen, tohoto odborového svazu využívá zkrácené pracovní úvazky, to však má dopad na penzi. Ženy pobírají 70 % důchodů mužů.

Margita Vitálošová, předsedkyně komise pro rovnost příležitostí z odborového svazu zdravotnictví a sociálních služeb na Slovensku hovořila o rodových stereotypech, které brání v rozvoji vlastní individuality žen a mužů. Některé práce vnímáme jako typicky mužské a typicky ženské, ženy jsou méně zastoupené v lépe placených povoláních. V roce 2016 míra zaměstnanosti žen dosáhla na Slovensku 44,9 %. Trh práce v SR se vyznačuje nízkým podílem zkrácených úvazků, i když se zvyšuje. Harmonizaci pracovního a rodinného života podporuje práce z domova. Na Slovensku pracuje z domova každá 25. zaměstnaná žena.

János Véber z Maďarska působí v odborovém svazu kultury, který zastupuje zaměstnance veřejného a kulturního sektoru a sdružuje více než 100 odborových organizací. Dlouhodobě nezaměstnaní v Maďarsku jsou nuceni pracovat za velmi nízké platy a ve špatných podmínkách v rámci vládního programu a tím se zakrývá nezaměstnanost, která dosahuje 4,2 %. I tam byly tendence zkracovat pracovní dobu, a sice v těžkém průmyslu, ale se snížením platů, takže pokus nebyl příliš úspěšný. Navíc nelegální, protože zákonem stanovená pracovní doba činí 8 hodin denně. Dráhy poskytovaly za účelem slaďování rodinného a pracovního života zkrácenou pracovní dobu jako benefit sjednaný v kolektivní smlouvě. Dnes funguje něco jako konto pracovní doby - zaměstnanci mohou pracovat více než 40 hodin týdně, ale v rámci určitého časového období musí být práce kompenzována volným časem nebo penězi.

Aurelia Decker z Belgie pracuje v organizaci, která poskytuje finančně i jinak dostupné služby pro domácnosti, což také velmi přispěje k rovnováze mezi prací a soukromým životem. Mezi jejich aktivity patří úklid, vaření, žehlení, opravy, pomoc v zahradě, péče o děti, seniory, osoby s postižením. Rodiny, které tyto služby využívají, na ně dostávají poukazy ve výši 5 euro za hodinu. Ve Francii, kde tyto služby také fungují, si k poukazu mohou ještě odečíst 50 % z daní. Padesátiprocentní daňová úleva platí i pro firmy, které služby poskytují.

Trh práce potřebuje muže i ženy. Flexibilní formy práce může využívat pouze určité procento zaměstnanců. Druhý příjem je důležitý, zkrácený pracovní úvazek často neznamená méně práce, ale méně peněz. Snad i proto je využívání kratších pracovních úvazků v ČR velmi malé. Možným řešením pro ženy, jak lépe sladit rodinný a pracovní život, by byly dostupné služby pro domácnost.

Jak to vypadá, kratší pracovní dobu za stejnou mzdu asi v nejbližší době mít nebudeme. Některé výhody v této oblasti se dají sjednat v kolektivních smlouvách. Je však důležité se problémem nadále zabývat.

Více informací o projektu na webových stránkách ČMKOS.