pracovní úrazy

Na základě analýzy relevantních rakouských právních předpisů v oblasti pracovněprávní, zaměstnanosti a sociálního zabezpečení je představena oblast nelegálního zaměstnávání (včetně řádně neohlášené pracovní činnosti) a její následky v těchto oblastech. Pracovní úraz, který se stane zaměstnanci či OSVČ bez řádného oprávnění může mít podstatný vliv na možnost čerpání pojistného plnění a následné pracovní rehabilitace.

Podle § 4 odst. 1 nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, v platném znění, „zaměstnavatel ohlásí pracovní úraz bez zbytečného odkladu“ dotčeným orgánům za definovaných podmínek. Není ale jednoznačně stanoveno, který zaměstnavatel. Zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance, nebo zaměstnavatel, na jehož pracovišti k úrazu došlo? 

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Zaměstnanci se stane pracovní úraz, který si vyžádá dočasnou pracovní neschopnost delší než čtrnáct kalendářních dní, tedy vznikl mu nárok na výplatu nemocenské od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Je jeho zaměstnavatel povinen správě zaslat jeden výtisk vyplněného formuláře záznamu o úrazu, jak někteří, například prostřednictvím mzdové účetní, dělají? A pokud ano, tak kterého formuláře? Formuláře nazvaného Záznam o úrazu podle nařízení vlády č. 201/2010 Sb., nebo stejně nazvaného formuláře ČSSZ?

Nedávno do redakce BOZPinfo přišel zajímavý dotaz: Pracovník si v době přestávky ohříval stravu v mikrovlnné troubě a po jejím otevření se opařil. K úrazu opařením nedošlo tedy přímo při stravování, které je vyloučeno z přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, ale při obsluze mikrovlnné trouby. Bude tento úraz uznán jako pracovní?

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

V České republice je možné identifikovat regiony se zvýšenou mírou pracovní úrazovosti. Jedním z takových regionů je i okres Tábor. V tomto okrese byla zaznamenána průměrná hodnota četnosti pracovních úrazů v období let 2013 až 2019 ve výši 2,05 nových případů pracovních úrazů za rok v přepočtu na 100 zaměstnaných osob. Tato hodnota převyšuje republikový průměr, který odpovídá četnosti 1,27 nových případů. V tomto okrese pak byly identifikovány podniky, kde je i několikanásobně tato hodnota překročena. Jedná se především o malé a střední podniky. Z těchto podniků pak byly vybrány tři, pro které byla zpracována podrobnější analýza. Z provedených prací mimo jiné vyplynulo, že jedním z hlavních důvodů zvýšené pracovní úrazovosti je nedostatečný přístup k zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, což potvrdili i příslušní pracovníci těchto podniků.

Dne 12. dubna 2021 schválilo Předsednictvo RHSD ČR priority prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměstnanců následkem pracovního úrazu nebo nemocí z povolání na roky 2021 a 2022.