pracovní úrazy

Každý rok se stanou 1–2 případy, které se objeví ve statistice pracovních úrazů, kterou na základě informací ze Státního úřadu inspekce práce, Českého báňského úřadu a Českého statistického úřadu vypracovává i Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i. Média podrobněji informovala o následujících případech vražd těch, kteří byli v osudný den ve svém zaměstnání.

Pracovní úrazovost žen nejlépe prezentujeme jejím porovnáním s pracovní úrazovostí mužů. Tím je umožněno zviditelnit jasné rozdíly. Skladba pracovních úrazů (s pracovní neschopností nad tři dny a smrtelných) u žen a u mužů v uplynulých letech byla odlišná, lišila se zejména v prováděných činnostech, odvětvích a zaměstnáních. Z toho vyplynuly i odlišné zdroje úrazu. Zároveň je počet obou typů úrazů u žen výrazně nižší, než odpovídá jejich zastoupení mezi všemi nemocensky pojištěnými osobami.

Tuto přílohu zpracovává Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., na základě pověření ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), a to na základě poskytnutých dat ze Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), Českého báňského úřadu (ČBÚ) a Českého statistického úřadu. Příloha je součástí zprávy o pracovní úrazovosti v ČR, kterou zpracovává SÚIP. Najdete zde podrobné informace o pracovní úrazovosti v ČR v roce 2022 včetně tabulkové části v příloze.

Článek se zabývá ukazateli smrtelných pracovních úrazů zaznamenaných v České republice v roce 2021 a dále jejich vývojem od roku 2012. Uvádí jejich charakteristiku vyjádřenou příčinami a okolnostmi, nehodami a zdroji nehod. Dále uvádí druh zaměstnání, činnost, úkon a případnou indispozici zraněných zaměstnanců v okamžiku úrazu a také porušené právní předpisy. V příloze je tabulková část s přehledy a časovými řadami ukazatelů pracovní úrazovosti a okolnostmi pracovních úrazů.

Státní úřad inspekce práce každoročně eviduje v informačním systému přes 40 tisíc pracovních úrazů. V posledních dvou letech bylo toto číslo kvůli pandemii covid-19 o přibližně 4-5 tisíc menší. Nejvíce pracovních úrazů se zpravidla přihodí během prvního pracovního dne v týdnu, tedy v pondělí. Druhým rizikovým dnem je úterý a počty pracovních úrazů klesají v průběhu týdne.

Pracovník se domáhal odškodnění pracovního úrazu. Zjistilo se, že ač OSVČ, jeho práce vykazovala znaky závislé práce. Jak rozhodly soudy?

Jde plně nahradit utrpěnou ztrátu a bolest ze smrti blízkého člověka penězi? Družka zaměstnance, který utrpěl smrtelný pracovní úraz, tuto plnou náhradu požadovala. Jak to vyřešily soudy?

Zaměstnanec nastoupil do práce a ten samý den přišel o život. Podle zaměstnavatele nedodržel bezpečnostní pokyn. Mají pozůstalí nárok na odškodnění, nebo se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela? Jak rozhodly soudy, čtěte v tomto článku.