K článku "Kvalifikace pracovníka podle vyhl. č. 50 pro určitou činnost na PC"

Ano, paní Blažková, u zhodnocení rizik to vždy skončí. Nicméně, jsem názoru, že ve druhém odstavci Vaši odpovědi původního dotazu, kde píšete, že obsluhu PC mohou provádět osoby poučené (§4), se mýlíte. Opravdu si nedokážu představit jednodušší činnost (než vypnout a zapnout PC), kde by postačil §3 vyhl. 50? V tomto případě je § 3 naprosto k ničemu.

Jistě je potřebné vědět, jakou kvalifikaci pro to či ono (zvláště u elektrických zařízení, ale nejen u nich) má zaměstnanec mít. Nicméně - ve světle toho, co se běžně děje u tzv. "nezaměstnanců" (omlouvám se, výstižnější termín mne nenapadl), se mi debata kolem § 3 či 4 jeví - zrovna u používání PC - jako trošku nepodstatná. Jakou kvalifikaci má běžný občan (tedy mimo své zaměstnání, nezaměstnaný, senior, dítě) pro to, aby rozsvítil či zhasnul světlo, zapnul či vypnul počítač, vyměnil žárovku atd.? A kdyby jenom to - v příslušných obchodech si může každý koupit brusku, vrtačku, řetězovou pilu - a ukažte mi prodejce, který např. u benzínové řetězové pily kupujícímu předvede správnou a bezpečnou manipulaci! Ani náhodou - to by totiž musel do pily "natankovat" benzín a olej, a kdo by to potom (pokud si ji zákazník nekoupí) čistil. Možná tak ještě u elektrické řetězové pily, ale i tam o tom (i na základě vlastní zkušenosti)pochybuji - také by ji bez oleje spuštět neměl. Jaké škody na zdraví se např. právě s řetězovou pilou dají způsobit (ať už sobě, či někomu dalšímu), určitě praktici vědí nebo si dokážou představit. A všechno pak záleží pouze na tom, zda si uživatel řádně přečetl návod výrobce či prodejce k obsluze, zda mu porozuměl (čeština některých návodů, pokud jsou vůbec k dispozici, bývá spíš pro zasmání) a zda se jím hlavně také řídil. Samozřejmě nejen u řetězových pil, ale i u spousty dalších vymožeností civilizace. To ovšem nikoho zase až tak moc nepálí - a ze statistik by se jistě dalo dohledat, kolik neštěstí a škod následné tzv. mimopracovní úrazy zapříčiní. A náklady (alespoň ty na léčení poškozených) jsou pak většinou hrazeny ze všeobecného zdravotního pojištění - tedy z peněz nás všech.

Souhlasím - spíš jsem chtěl ventilovat problém, že zatímco zaměstnavatel musí všechny zaměstnance školit a seznamovat, prodejci prakticky totožných zařízení tak činit nemusí a navíc zřejmě nikdo v tomto státě není schopen uhlídat, aby návody k obsluze existovaly, resp. byly psány srozumitelnou češtinou, a aby obsahovaly všechno to, co obsahovat mají. Jistě - v soukromí odpovídá každý sám za sebe (resp. za dítě) - ale taky by měl někdo zodpovídat aspoň za to, že s jakýmkoliv předmětným zařízením obdrží spotřebitel pokyny, které - při jejich dodržení - eliminují možná rizika. Máte pravdu - "osoba" by byla všeobjímající, jenom mi to přišlo takové moc všeobecné :-)

Nebiudu citovat všechny předpisy a zákony, myslím že je známe všichni zákon č. 22 zákon o odpovědnosti za výrobek a podobně, počítač mám už asi třetí, ale ani k jednomu jsem nikdy návod na obsluhu nedostal. Přiznávám, že jsem jej také nevyžadoval. Návod ke tiskárně, kopírce skeneru, /Canon) mám, dost podrobný a celkově slušný, až bych řekl že zasahuje až do nadbytečných podrobností, ke skartovačce také. Ale spousta jiných zařízení (elektrických) které by si zasloužily návod tak jej nemají, a to nemluvím o Vietnamcích. A nikomu v této republice to nevadí. Kdo kontroluje dodržování zákona č. 22/97 Sb.,? Nemluvím o dalších věcech. Dneska jsem si dával udělat revize hasicích přístrojů ke garážím. Kolik soukromníků má ve své garáži RHP?, také to nikomu nevadí. Potom jsem byl v obchodě pro šroubky, majitel je zároveň zákazník, tak jsme se chvilku bavili, má v garáži pro Destu i pro auto RHP, nemá na nich revize, ale bude si je dělat, přesože má obchod i sklad bez činností se zvýšeným požárním nebezpečím, tak tam ty hasicí přístroje má. A jak to bude potom posuzovat pojišťovna, kdyby náhodou k něčemu došlo a jak bude posuzovat majitele, který ve svém obchodě žádné zabezpečení nemá. Toto vše měl řešit zákon 266, ale neřeší. Je to dva roky, tak si tady místní sklenář při práci v soukromém lese porazil strom na manželku, která stála v nebezpečném prostoru káceného stromu. Manželka to nepřežila, a z toho hocha je dneska troska. Sklenáře dělá dál, byl jsem tam něco zasklít, úplně apatický, děcka něco mezi 15 a 20 lety mu vychovává převážně babička. A co potom třeba s takovými případy, Pilu ovládat umí, to umí na venkvě skoro každý, ale o kácení stromů neví nic. A NV platí pouze pro zaměstnance. Kdyby něco řekl, ozval se tak bych mu to vysvětlit zadarmo co má dělat. Nebo bych mu vytiskl brožurku z BOZP info. Bohužel. A takto bych mohl pokračovat do nekonečna. Bohužel Firmy nevědí co mají dělat OSVČ také ne a občané? Škoda slov. Dobrou noc.

Děkuji pane Chalupo za připomenutí ustanovení vyhl. 246, zároveˇn se omlouvám všem čtenářům, které jsem eventuelně pomýlil svým příspěvkem. Pokud máte na mysli vztah k původnímu příspěvku, tak jsem měl na mysli pouze to, že se jedná o jednu jedinou vyhlášku a dvě její ustanovení, a existují minimálně dva výklady, pravděpodobně od osob odborně způsobilých v prevenci rizik. Pokud jde o jiné nepřehlednosti a nesrovnalosti, tak bych o tom mohl vydat sebrané spisy. S pozdravem Václav Syrový.