Pedagožka lezla na strom a přivodila si úraz

Zdroj: 
Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Má známá jako pedagogická pracovnice ve škole pro mentálně narušenou mládež při hře na zahradě školy vylezla i přes upozornění paní ředitelky, aby tak nečinila, na strom pro míč. Následně ze stromu spadla a způsobila si zranění, po kterém došlo k jejímu ochrnutí spodní poloviny trupu. Paní ředitelka pracovní úraz neuznala, neboť dotyčná neuposlechla její výzvy a na strom vylezla. Má pravdu? A pokud ne, co má poškozená v tomto případě dělat?

Paní ředitelka pravdu nemá, pracovní úraz to je, neboť k němu došlo při plnění pracovních úkolů a v přímé souvislosti s ním. Dotyčná zjevně konala činnost pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy ve smyslu § 273 odst. 2 zákoníku práce. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu z titulu pracovních úrazů, tak je dosud koncipována v zákoníku práce, je odpovědností objektivní, kdy zaměstnavatel odpovídá vždy a všude, pokud dojde k úrazu při plnění pracovních úkolů a v přímé souvislosti s ním (na rozdíl od civilistického pojetí odpovědnosti za škodu, která je koncipována zásadně na prokázání zavinění). Zákoník práce nerozlišuje příčinu vzniku pracovního úrazu. Je nerozhodné, zda např. zaměstnanec trpí určitou chorobou, která vyvolá úrazový děj, jehož následkem je pracovní úraz. V praxi jsou časté případy nemocných cukrovkou nebo epilepsií, kdy zaměstnancova obecná nemoc je vlastně původcem toho, že dojde k úrazu - zaměstnanec v epileptickém záchvatu upadne na zem a zlomí si ruku. Pro odpovědnost zaměstnavatele za škodu vzniklou zaměstnanci to však nemá žádný význam, neboť stačí pouze, že došlo k poruše zdraví zaměstnance a že k ní došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Znamená to tedy, že se nezkoumá, do jaké míry zaměstnavatel něco zavinil, není ani rozhodující, zda zaměstnanec uklouzl na mokré podlaze nebo zda upadl pouze vinou své neopatrnosti. V každém případě nese odpovědnost zaměstnavatel, který se může ve výslovně stanovených případech této odpovědnosti zprostit, prokáže-li porušení pracovněprávních předpisů ze strany zaměstnance.

V tomto případě se asi zaměstnavatel zčásti zprostí své odpovědnosti s odkazem na to, že ředitelka upozornila dotyčnou, aby na strom nelezla. Na úplné zproštění odpovědnosti zaměstnavatele podle § 367 odst. 1 zákoníku práce bych to neviděla, neuposlechnutí příkazu ředitelky nebylo jedinou příčinou vzniku škody, zajisté zde i významnou úlohu sehrála náhoda. Učitelka by zajisté nelezla na strom, kdyby věděla, že to neumí (jsou lidé, kteří lézt na stromy neumí), ale to že spadla a utrpěla tak vážné zranění bylo zajisté dílem náhody a nepředvídatelného rizika. Proto doporučuji, aby dotyčnou odškodnili, samozřejmě bude třeba se zčásti deliberovat poukazem na lehkomyslnost dotyčné podle § 367 odst. 2 zákoníku práce, ale víc jak o 30% bych to neviděla.

Autor článku: 

Komentáře

???

22.11.2010 - 13:24 Tomáš Neugebauer
"Pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli PŘI PLNĚNÍ PRACOVNÍCH ÚKOLŮ nebo v přímé souvislosti s ním." - § 380 odst. 1 zákoníku práce. "PLNĚNÍM PRACOVNÍCH ÚKOLŮ je též činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, rady zaměstnananců, popřípadě zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo ostatních zaměstnanců, popřípadě činnost konaná pro zaměstnavatele Z VLASTNÍ INICIATIVY, POKUD k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo JI NEVYKONÁVÁ PROTI VÝSLOVNÉMU ZÁKAZU ZAMĚSTNAVATELE, jakož i dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem." - viz § 273 odst. 2 zákoníku práce. K případu, na základě informací z dotazu, není možné zaujmout jednoznačné stanovisko, neboť chybí mnoho podstatných informací, např. co je míněno upozorněním ředitelky, jaký byl jeho obsah, jaká je jeho prokazatelnost, co bylo obsahem školení BOZP učitelky, zvláště v oblasti zákazu výkonu některých činností atd. Z praxe si troufnu tvrdit, že pojišťovna by se v tomto případě velice zdráhala refundovat vyplacené náhrady škod.

Re: ???

24.11.2010 - 12:10 František Černý
Já bych si dovolil částečně nesouhlasit se závěrem článku, i s názorem pana kolegy. Aby bylo možné dokázat, že pedagožka porušila výslovný zákaz zaměstnavatele je potřeba buď mít zákaz v písemné podobě, s dokladem o seznámení pedagožky s ním. Nebo důvěryhodnou svědeckou výpověď. Písemný zákaz lezení na stromy asi nemá většina zaměstnavatelů, svědectví dětí, navíc s mentální poruchou by soud určitě označil za nevěrohodné. Na druhou stranu lezení na strom určitě není v popisu práce pedagogů, kteří tudíž nejsou školeni pro práci ve výškách, za kterou lezení na strom lze velmi oprávněně pokládat. Tímto tedy dochází ke shodě s výše citovaným § 273 Zákoníku práce. Pokud by přece jen pedagožka byla pro práci ve výšce proškolena, pak samozřejmě jde o pracovní úraz. Ale zaměstnavatel se může odpovědnosti zcela zprostit, paní pedagožka totiž zjevně nepoužila zabezpečení proti pádu. Argumentace o podílu náhody na vzniku pracovního úrazu, je, podle mého názoru mimo. Náhoda totiž hraje svou podstatnou roli při vniku každého úrazu, ne jen pracovního. Snad jen v případě úmyslného ublížení na zdraví ne.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail