Může zaměstnavatel vyžadovat při periodické prohlídce těhotenský test?

Pracuji 7 let ve třísměnném provozu. Může po mě zaměstnavatel požadovat při každoroční prohlídce těhotenský test? Přijde mi to velice osobní.

Přestože ze zaslaného dotazu není patrné, o jaký druh lékařské prohlídky se jedná, máme za to, že máte na mysli lékařskou prohlídku související s výkonem dané práce. Nicméně je třeba konstatovat, že tento požadavek jde nad rámec oprávnění zaměstnavatele, neboť žádný platný právní předpis upravující lékařské prohlídky nestanoví, že jejich součástí je povinné vyšetření ke zjištění, zda uchazečka o zaměstnání či zaměstnankyně je těhotná. Pokud zaměstnavatel vyžaduje údaje o těhotenství tak, že si žádá dokonce jeho ověření prostřednictvím opakovaného těhotenského testu, lze toto posuzovat jako porušení § 316 odst. 4 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce"), neboť platí, že „zaměstnavatel nesmí vyžadovat od zaměstnance informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a se základním pracovněprávním vztahem uvedeným v § 3 tohoto zákona. Nesmí vyžadovat informace, zejména o těhotenství. Tyto informace nesmí zaměstnavatel získávat ani prostřednictvím třetích osob".

Z citovaného zákonného ustanovení je naprosto zřejmé, že zaměstnavatel nesmí vyžadovat od zaměstnance informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce, tudíž nesmí vyžadovat rovněž informace o těhotenství, přičemž tyto informace nesmí zaměstnavatel získávat ani prostřednictvím třetích osob. Toto neplatí pouze v případě, jestliže je pro to dán věcný důvod spočívající v povaze práce, která má být vykonávána, a je-li tento požadavek přiměřený, nebo v případech, kdy to stanoví tento zákon či zvláštní právní předpis. Výjimka spočívající v tomto věcném důvodu se může uplatnit především při výkonu prací, které jsou určeny výhradně jednomu pohlaví, a kdy věcný důvod spočívá v povaze práce. Například práce spojená s ruční manipulací s břemeny, jejichž váhové limity se pohybují na úrovni limitů pro muže, a tudíž je zcela nevhodná pro ženy, neboť jejich fyzické předpoklady jsou odlišné, nebo ve zvláštních požadavcích, například ostraha v nočních podnicích. Z uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel se při výběru zaměstnanců z uchazečů o zaměstnání musí zdržet otázek směřujících buď k plánovanému těhotenství anebo k existujícímu těhotenství. Žádný platný právní předpis dále nestanoví zaměstnankyni povinnost, aby zaměstnavateli sdělila, že je těhotná a ani nestanoví lhůtu, do které musí takovou informaci zaměstnavateli sdělit. Pochopitelně, pokud žena oznámí zaměstnavateli, že je těhotná, teprve tehdy mu mohou vzniknout s ohledem na vykonávanou práci povinnosti k ochraně jejího zdraví, a tím i k ochraně zdraví nenarozeného dítěte. Je nesporné, že by mělo být v zájmu těhotné zaměstnankyně, aby neprodleně sdělila zaměstnavateli, že je těhotná, zejména tehdy, kdy z informací, které obdržela při nástupu do zaměstnání, plyne, že jde o práci, při níž přichází v úvahu expozice rizikovým faktorům poškozujícím nejen ji samotnou, ale i nenarozené dítě.

Je zřejmé, že postup zaměstnavatele v daném případě je, co do formy, v rozporu se zákoníkem práce. Žádná lékařská prohlídka související se zdravotní způsobilosti k práci neobsahuje provedení těhotenského testu. Chování tohoto zaměstnavatele lze vnímat jako snahu chránit těhotnou zaměstnankyni před zakázanými pracovišti a pracemi, jak je definuje vyhláška č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání, a to i proti její vůli.