Zátěž teplem při dvanáctihodinové směně

Zdroj: 
Na dotaz odpověděla Bc. Pavla Motyčková z Ministerstva zdravotnictví.

V Příloze č. 1 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.,  ve znění pozdějších předpisů, jsou pro tepenou zátěž v tabulce části B stanoveny hodnoty pro osmihodinovou pracovní dobu. Pro náš provoz bych potřeboval vědět, jak postupovat při dvanáctihodinové směně (je-li vůbec možné při zvýšené tepelné žátěži dvanáctihodinovou směnu stanovit). Naše práce je zařazena do třídy IIb, teplota t max 40 °C.

Na Váš dotaz, jak postupovat při hodnocení zátěže teplem, jde-li o práci ve dvanáctihodinové směně, sděluji následující:

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb., upravuje hygienické limity pro dodržení dlouhodobě a krátkodobě únosné doby práce v tabulkách č. 1a až 2c, části B, přílohy č. 1., přičemž režim střídání práce a bezpečnostní přestávky se vypočítává podle výpočtu upraveného v části B, přílohy č. 1. Výpočet se uplatňuje vždy, pokud časové rozpětí dlouhodobě únosné, tedy celosměnové doby práce, a krátkodobě únosné doby práce, je rozdílné.

Pokud jde o výpočet režimu práce a bezpečnostní přestávky pro dvanáctihodinovou směnu, pak je nutné nejprve vysvětlit, že výpočet upravený v části B přílohy č. 1 k citovanému nařízení vlády byl navržen pro osmihodinovou směnu v době, kdy tato směna byla standardní. Jelikož však přibývá směn delších než osmihodinové, je toto zohledněno v připravované druhé novele tohoto nařízení vlády, jejíž účinnost je předpokládána v 1. čtvrtletí roku 2012, a proto také následné vysvětlení tuto změnu reflektuje.

Pakliže půjde například o práci zařazenou do třídy IIb podle tabulky č. 1a, části A přílohy č. 1, lze odečíst, že dlouhodobě únosná (nově „přípustná“) doba práce je vyjádřena 351 minutami, krátkodobě přípustná pak 130 minutami. Nejprve je třeba zjistit počet cyklů rozložených ve skutečné době směny, ve Vašem případě tedy směny v trvání 720 minut tzn. 720 : 130 = cca 6. Protože, jak je výše uvedeno, počítá novela nařízení s úpravou, je nutné k 351 minutám přičíst nárůst o 20 %, tj, cca 70, což činí celkem cca 420 minut. Na krátkodobě přípustnou dobu práce 130 minut se nárůst nevztahuje, ta zůstává stejná. Dále je třeba zjistit dobu trvání přestávky, a to z výpočtu 720 – 420 : 6 -1 = 60 minut. Pakliže bylo vypočteno, že v průběhu 720 minut bude 6 pracovních cyklů, pak jeden cyklus bude mít 120 minut. Ačkoliv se hovoří o přestávce, je logické a také účelné, aby bezpečnostní přestávka nebyla aplikována jednorázově (60 minut), ale byla rozložena v průběhu trvání celé směny.

Při modelovém výpočtu, kdy by byl počátek směny stanoven na 6.00 hodin a směna má skončit v 18.00 hodin, vychází, že počet cyklů ve skutečnosti bude 5 a počet bezpečnostních přestávek rovněž. To je způsobeno tím, že poslední bezpečnostní přestávka končí cca v 16.50, tzn., že do konce směny chybí 70 minut, tedy doba kratší než doba vypočtené délky cyklu 120 minut, po níž má následovat bezpečnostní přestávka. Protože však bude zároveň dodržena doba krátkodobé přípustné doby práce 130 minut, není nutno bezpečnostní přestávku nařídit.

Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel musí poskytnout zaměstnanci přestávku na jídlo a oddech v celkové délce 30 minut, přičemž minimálně jedna její část musí být 15 minut, pak vycházíme-li z obecně používaného dělení takové přestávky na 10minutovou (svačina) a 20minutovou (oběd), ve skutečnosti by pak bylo 5 cyklů po 120 minutách a 5 bezpečnostních přestávek, přičemž jedna 10minutová přestávka a 20minutová přestávka na jídlo a oddech by byly zároveň považovány za přestávky bezpečnostní, jak stanoví § 89 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Skutečná doba výkonu práce by pak byla 660 minut a úhrnná doba přestávek by pak představovala 60 minut. 

Takové časové rozložení však bude možné použít jen na práce, které nejsou prováděny v prostředí s vysokou tepelnou zátěží spojenou s vysokým energetickým výdejem. Z tabulek 1a až 2c lze dovodit, že u vysokých zátěží teplem, kde je právě s ohledem na tento stav stanovena dlouhodobě i krátkodobě přípustná doba práce velmi krátká, je nelogické, aby zde byly zaváděny například 12hodinové směny, protože souhrnná doba přestávek by byla delší, než samotný čas výkonu práce. Navíc je nutno mít na paměti, že krátkodobě přípustné doby práce jsou limitní a nelze je podcenit, neboť odezvou na jejich překračování by mohla být reakce na přehřátí vnitřního prostředí organizmu.

Autor článku: 

Komentáře

Zátěž teplem při dvanáctihodinové směně

13.03.2012 - 15:22 Dušan Entler
Dobrý den, mám dotaz, zrovna řeším v našem podniku podobný problém, tak bych se chtěl zeptat, jestli tomu dobře rozumím. NV 361/2007 ve znění pozdějších předpisů nám říká k zátěži teplem, že pokud vezmu tento případ, co je tu popisován, tak maximálně za směnu může zaměstnanec odpracovat 420 minut v těchto podmínkách, takže zbylá doba je bezpečnostní přestávka? V našich podmínkách máme 40 stupňů celsia, v režimu práce IIa a 8 hodinou pracovní dobu, takže pokud jsem to udělal podle nařízení vlády, tak mi vychází, podle výpočtů počet přestávek 362:56=7, délka přestávky (480-362)/(7-1)=20 minut. Takže zaměstnanec bude pracovat maximálně krátkodobou zátěž 56 minut, pak bude mít 20 minut bezpečnostní pauzu, potom opět 56 minut práce a tak pořád dokola. Je to tak?? Děkuji za odpověď. s pozdravem Dušan Entler

Počet pracovních cyklů

12.04.2012 - 14:38 Josef Burant
Dobrý den, domnívám se, že autorka se v článku dopustila nepřesnosti ve výpočtu počtu pracovních cyklů, tím že ve vzorci použila v čitateli celou pracovní dobu a ne dlohodobě přípustnou dobu práce, jak je uvedeno ve vzorci citovaného nařízení vlády. Dále se domnívám, že navýšení dlouhodobě přípustné práce pro osmihodinovou směnu o 20% pro určení dlouhodobě přípustné doby práce ve dvanáctihodinové směně je nesprávné. Uvedené 20% navýšení se týká zvýšené náhrady tekutin nad hodnotu 3,9 l, které pro směny delší jak 8 hod. nesmí být překročeno. V uvedeném případě, dle mého názoru, měla být dlouhodobě přípustná práce pro dvanáctihodinovou směnu stanovena vzorcem 351/8x12, tj. 527 min. Dále se domnívám se, že dlouhodobě přípustná doba práce vyjadřuje dobu práce, kterou může zaměstnanec v daných miroklimatických podmínkách v rámci celé směny vykonávat. Zbývající dobu do konce směny zkrácenou o stanovené přestávky musí pracovat v přijatelnějších mikrokimatických podmínkách, tzn. pro třídu práce IIb při teplotě 32°C. Na závěr chci ještě upozornit, že autorka v uvedeném příkladu použila hodnoty pro teplotu 36°C, ačkoliv dotaz se týkal teploty 40°C. Prosím o názory. S pozdravem Josef Burant

Re: Počet pracovních cyklů

16.04.2012 - 09:36 Josef Burant
Odvolávám námitku ke způsobu stanovení dlouhodobě přípustné doby práce pro dvanáctihodinovou směnu ve druhém odstavci. Dlouhodobě přípustná doba práce je přímo úměrná ztátě tekutin, a proto výpočet autorky článku je správný. Stále nesouhlasím se způsobem výpočtu pracovních cyklů a jejich délkou. Platí, že ztráta tekutin pro směnu delší než 8 hodin nesmí přesahovat limit 3,9 litru o více než 20%, tj. 4,68 litru. Pro třídu práce IIb a hodnoty uvedené v příkladu toto množství odpovídá dlouhodobě přípustné době práce v délce 421 minut. Při 660 minutách skutečné doby práce by ztráta tekutin byla nepřípustných 7,33 litru.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail