Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. – Jak vyplnit záznam o úrazu

Vysvětlete, prosím, přílohu k nařízení vlády – záznam o úrazu?

Již nařízení vlády č. 494/2001 Sb. uložilo zaměstnavateli označit zdroje a příčiny vzniku pracovního úrazu s cílem získání objektivních nezkreslených údajů pro potřeby sledování dat o pracovních úrazech na národní i mezinárodní úrovni novým způsobem. Proto se tak činí v novém záznamu o úrazu.

Předně se hned pod nadpisem zaškrtne křížkem jeden za tří uvedených čtverečků – zda se jedná o úraz smrtelný, úraz s hospitalizací delší než 5 dnů nebo o úraz ostatní. Evidenční číslo záznamu zaměstnavatel nevyplňuje, to vyplní orgán inspekce práce nebo oblastní báňský úřad. Zaměstnavatel vyplní svoje evidenční číslo, které používá při statistickém výkaznictví.

O tom, že záznam o úrazu musí být vyplněn čitelně, nejlépe počítačem nebo strojem snad není v praxi pochyby. To by mělo po více jak 40 letech statistického výkaznictví pracovní úrazovosti v naší republice samozřejmostí. Žádným obecně závazným právním předpisem (tj. zákoníkem práce ani nařízením vlády č. 201/2010 Sb.) není závazně stanoveno, že záznam o úrazu musí být vyplněn pouze strojem nebo že musí být výhradně použito tiskopisů SEVT. Vzhledem k tomu, že vzor záznamu o úrazu obsahuje samo nařízení vlády č. 201/2010 Sb., připouští se, aby si zaměstnavatel sám pořídil jeho kopie, které bude používat pro plnění své povinnosti nebo převedl jeho obsah do počítače, aby mohl jednotlivé kolonky vyplňovat na počítači. Případně aby využil formuláře záznamu o pracovním úrazu k zasílaní on-line přímo příslušnému oblastnímu inspektorátu práce či oblastnímu báňskému úřadu a ostatním orgánům a institucím, vyjmenovaným v jednotlivých ustanovení nařízení vlády. Nové nařízení vlády umožňuje, aby záznam o úrazu a hlášení změn k němu bylo možno vyhotovit v písemné formě i elektronicky. Cílem této právní úpravy je urychlit vyhotovení a snížit tak náklady s tím spojené. Nařízení vlády výslovně stanoví, že pro zasílání záznamu o úrazu lze použít tiskopis podle příloh č. 1 a č. 2 k tomuto nařízení a že Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejní na svých webových stránkách vzor záznamu o úrazu, který bude možno tisknout pro účely listinné podoby záznamu i kopírovat pro účely elektronické podoby záznamu.

Jak dlouho se má uchovávat záznam o úrazu?

Obecně závazné právní předpisy, ustanovení § 105 zákoníku práce ani nařízení vlády č. 201/2010 Sb. tuto otázku výslovně neřeší. Vzhledem k tomu, že se jedná o doklad, který často slouží i jako podklad pro mzdové nároky zaměstnance, lze dovodit, že by měly být uchovávány jako ostatní účetní doklady alespoň po dobu pěti let následujících po roce,           v němž došlo k pracovnímu úrazu v souladu s ustanovením § 31 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Následně by měly být uloženy v podnikovém archivu v souladu se zákonem č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů, případně do konce roku následujícího po roce, v němž pominul nárok zaměstnance na náhradu škody. Na praxi zavedené ještě za účinnosti vyhlášky č. 110/1975 Sb., ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády č. 494/2001 Sb. se tím nic nemění.             

Jak se má vyplnit oddíl A a B záznamu o úrazu?

Oddíl A a B záznamu o úrazu je oproti záznamu o úrazu podle nařízení vlády č. 494/2001 Sb. přehozen. Nejprve se v oddílu A se vyplňují údaje o zaměstnavateli, u kterého je postižený zaměstnanec v pracovněprávním vztahu teprve následně se v oddílu B vyplňují B údaje o zaměstnavateli, u kterého k úrazu došlo za podmínky, že se tyto údaje vzájemně liší.

Lišit se tyto údaje mohou v případě, kdy je zaměstnanec vyslán na pracovní cestu. Podle ustanovení § 40 odst. 2 zákoníku práce platí, že vysílá-li zaměstnavatel zaměstnance na pracovní cestu k plnění svých úkolů do jiné organizační složky (k jinému zaměstnavateli), může pověřit jiného vedoucího zaměstnance (jiného zaměstnavatele), aby zaměstnanci dával pokyny k práci, popřípadě jeho práci organizoval, řídil a kontroloval; v pověření je třeba vymezit jeho rozsah. S pověřením musí být zaměstnanec seznámen. Vedoucí zaměstnanci jiného zaměstnavatele však nemohou činit vůči zaměstnanci jménem vysílajícího zaměstnavatele právní úkony.

Druhým případem, kdy může k pracovnímu úrazu dojít mimo pracoviště odpovědného zaměstnavatele je případ přidělení zaměstnance podle ustanovení § 13 odst. 2 písm. h) zákoníku práce. Toto ustanovení omezuje možnost zaměstnavatele přidělit zaměstnance dočasně k výkonu práce k jiné právnické nebo fyzické osobě jen na agenturní zaměstnávání.

Podle ustanovení § 105 zákoníku práce přísluší objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu zásadně zaměstnavateli, u něhož k úrazu došlo. Zákon mu také ukládá další povinnosti, mimo jiné bez zbytečného odkladu informovat zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, aby tento mohl učinit další relevantní kroky, zejména vyhotovit záznam o úrazu a ohlásit úraz příslušným orgánům a institucím

V tomto případě vyplní zaměstnavatel do oddílu A údaje o sobě a v oddílu B údaje o zaměstnavateli, u kterého k pracovnímu úrazu došlo. V případě, že k úrazu dojde v prostorách zaměstnavatele nebo na jiném místě, které není výslovně pracovištěm jiného zaměstnavatele (např. v případě, kdy k úrazu dojde na dálnici Praha-Brno při služební cestě automobilem do Brna), vyplňuje zaměstnavatel pouze oddíl A.

Název zaměstnavatele a jeho sídla (adresa) se vyplňuje zásadně shodně s údaji obsaženými v živnostenském nebo obchodním rejstříku zaměstnavatele včetně IČ. Není snad třeba zdůrazňovat, že tento údaj musí souhlasit i s údaji uvedenými v pracovní smlouvě nebo v dohodě o práci konané mimo pracovní poměr.

Předmět podnikání (CZ-NACE) se uvádí podle členění ekonomických činností převzatých z  klasifikace ekonomických činností zpracované Českým statistickým úřadem. NACE je akronym pro statistickou klasifikaci ekonomických činností, kterou používá Evropská unie (resp. Evropská společenství) od roku 1970. NACE vytváří rámec pro statistická data o činnostech v mnoha ekonomických oblastech (např. ve výrobě, zaměstnanosti, národních účtech). Nařízení Evropské komise, kterým byla ustanovena platnost NACE Rev. 2, vyšlo v prosinci 2006. Obsahuje opatření, kterým se upravuje zavedení NACE Rev. 2 a přechod od NACE Rev. 1.1 na NACE Rev. 2 v různých statistických oblastech. Obecně se NACE Rev. 2 používá od 1. ledna 2008. Členské státy a Komise se zavázaly, že používání NACE bude v Evropské unii povinné. To je uvedeno i v nařízení, kterým se NACE zavádí. Všechny statistiky v rámci Evropské unie, které se vztahují k ekonomickým činnostem, musí být prováděny podle NACE nebo národních klasifikací z ní odvozených. Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE OKEČ je uvedena na webové stránce ČSÚ.

Místo, kde k úrazu došlo, musí být stručně a výstižně popsáno. Zde záleží skutečně jen na konkrétní situaci. Může to být například lakovna, nebo v případě úrazu u zákazníka prostory jeho firmy. Liší-li se adresa místa úrazového děje od adresy druhého zaměstnavatele je nutné doplnit i adresu místa, kde k pracovnímu úrazu došlo. Jak je vysvětleno v poznámce pod čarou, uvede se typ pracoviště, pracovní plochy nebo lokality, kde byl úrazem postižený zaměstnanec přítomen nebo pracoval těsně před úrazem, a kde došlo k úrazu, například průmyslová plocha, stavební plocha, zemědělská nebo lesní plocha, zdravotnické zařízení, terciální sféra – úřad.

Bod bodem 4 oddílu A se vyplňuje křížkem, zda bylo místo úrazu zároveň místem pravidelného pracoviště či nikoliv. Pojem pracoviště je zde třeba vykládat zejména ve smyslu ustanovení § 34 zákoníku práce o místu výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě. Není proto třeba odlišovat konkrétní místo úrazu např. v rámci jednoho závodu, zda k úrazu došlo přímo v dílně či ve skladu. Kolonka NE se bude vyplňovat zásadně v případě, kdy dojde k úrazu na pracovní cestě nebo u jiného zaměstnavatele.

Jak se má vyplnit oddíl c záznamu o úrazu?

V tomto oddílu záznamu o úrazu se vyplňují údaje o postiženém zaměstnanci. Jméno, příjmení, pohlaví, datum narození a státní příslušnost nebudou zajisté v praxi činit problémy. Pohlaví postiženého zaměstnance se označuje křížkem.

V bodě 4 (druh práce) se vyplňuje zásadně druh práce podle Kategorií zaměstnanců (KZAM) podle pracovní smlouvy nebo podle jmenovacího dekretu, volební aktu či dohody o práci konané mimo pracovní poměr (tj. dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce), např. elektrikář, sekretářka apod.

V bodě 5 se uvádí činnost, při které k úrazu došlo. Z důvodu odstranění výkladových pochybností se v poznámce pod čarou uvádí, že se činností rozumí hlavní typ práce s určitou délkou trvání, kterou úrazem postižený zaměstnanec vykonával v čase, kdy k úrazu došlo, například svařování plamenem. Nejedná se o konkrétní úkon, například zapálení hořáku při svařování plamenem.

V bodě 6 se vyplňuje délka trvání pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele v údaji počtu roků a měsíců. Vzhledem k tomu, že se jedná o délku trvání pracovněprávního vztahu u současného zaměstnavatele, vyplňuje se zásadně délka trvání posledního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele, byť v posledních letech bylo mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem sjednáno např. pět na sebe navazujících pracovních poměrů na dobu určitou.

Z bodu 7 jasně vyplývá, že záznam o úrazu zaměstnavatel vyplňuje již nejen za pracovní úrazy zaměstnanců v pracovním poměru (ustanovení § 33 zákoníku práce) nebo činných  pro zaměstnavatele na základě některé z dohod o práci konané mimo pracovní poměr, tj. buď na základě dohody o pracovní činnosti (ustanovení § 76 zákoníku práce) nebo dohody o provedení práce (ustanovení § 75 zákoníku práce), ale i za osoby vykonávající činnost nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy (ustanovení § 12 písm. a) až c) zákona o BOZP. Stejně tak za zaměstnance agentury práce nebo zaměstnance dočasně přidělené k výkonu práce za  účelem prohloubení kvalifikace u jiné právnické nebo fyzické osoby podle ustanovení § 38a zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné kvalifikace  způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře, farmaceuta a § 91a zákona č. 96/2004 Sb., o získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změněn některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). Tento údaj se označí křížkem. Jde o specifické kategorie, jejichž důležitost roste a jejichž úrazovost je třeba sledovat samotně.

U pracovního poměru se nerozlišuje blíže, jednalo-li se o pracovní poměr sjednaný na základě pracovní smlouvy nebo založený volbou či jmenováním a nerozlišuje se ani, zda jde o pracovní poměr hlavní či další, dříve zvaný vedlejší pracovní poměr či souběžný pracovní poměr. Rozlišuje se však pracovní poměr zaměstnanců zaměstnavatele a zaměstnanců agentury práce.

Novinkou tohoto bodu záznamu o úrazu je, že z něj vyplývá, že se záznam o úrazu musí vyhotovovat i u osob vyjmenovaných v § 12 zákona o BOZP, tj. zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sám též pracuje, fyzickou osobou, která provozuje samostatně výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu, spolupracujícího manžela nebo dítě výše uvedených osob, fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby (stavebník) nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí.

V bodě 8 se uvádí délka pracovní neschopnosti, pokud je známa. Tento údaj se uvádí v datech od-do a číselným počtem kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Pravdivě bude možno vyplnit tento údaj pouze v případě, kdy pracovní neschopnost bude krátká v rámci měsíce, ve kterém se úraz stal, než zaměstnavatel do pátého dne následujícího kalendářního měsíce zašle stanoveným orgánům a institucím záznam o úrazu.
 
Vypuštěn byl bod C 9 o tom, zda měl postižený kvalifikaci pro daný výkon práce. Praxe totiž ukázala, že zaměstnavatelé odpovídali vždy kladně, i když tomu tak nebylo. Tato otázka  se stala pravidelným předmětem šetření. Z toho důvodu považují kontrolní orgány tento údaj za nadbytečný.