Jak dále v odškodňování pracovních úrazů

Zdroj: 

V tomto Tématu BOZPinfo se stručně seznámíme s tím, jaká je naděje uvedení zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, v účinnost a jak dále budeme postupovat při odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání.

 V současné době se odškodňování zaměstnanců, kteří utrpěli pracovní úraz nebo u nichž byla zjištěna nemoc z povolání, řídí ustanoveními zákoníku práce (ZP) upravujícími odškodnění zaměstnanců na základě principu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů. Tento systém poskytuje podle názoru Evropské unie nepřípustnou veřejnou podporu dvěma komerčním pojišťovnám a Česká republika se v průběhu vyjednávání o podmínkách přístupu České republiky k Evropské unii zavázala systém změnit.

Z těch důvodů byl již v r. 2006 zpracován zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, kterým se přechází z komerčního pojištění zaměstnavatelů na pojištění zaměstnanců v rámci sociálního systému, které se formuluje jako pojištění komplementární k zákonnému systému sociálního zabezpečení. Zákon byl schválen původně s účinností od 1. 1. 2008, jeho účinnost byla třikrát odkládána, naposledy na 1. 1. 2015.

V roce 2011 byla předložena vládě rozsáhlá novela zákona č. 266/2006 Sb., která vyvolala zásadní diskusi i o celkovém pojetí úrazového pojištění. Vláda předložený návrh zákona neschválila a uložila vypracovat návrh zákona, kterým se uvedený zákon zruší a do šesti měsíců předložit analýzu problematiky s návrhem nového věcného řešení. Analýza byla schválena a současně bylo uloženo ministrům financí, práce a sociálních věcí a zdravotnictví vládě do 28. 2. 2013 předložit návrh zákona upravujícího povinné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu vzniklou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. V lednu 2013 bylo na základě tohoto usnesení vlády připraveno Ministerstvem financí paragrafované znění, ale následně vláda usnesením č. 221 ze dne 27. 3. 2013 na návrh Ministerstva financí rozhodla o zrušení tohoto úkolu.

Návrh na zrušení zákona byl v Parlamentu změněn tak, že zákon č. 266/2006 Sb.  zrušen nebyl a místo toho byla jen posunuta účinnost zákona o úrazovém pojištění na 1. 1. 2015. Projednávání návrhu novely zákona v roce 2011 ukázalo vážné názorové rozdíly všech zúčastněných. Vláda proto předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona na posunutí účinnosti zákona č. 266/2006 Sb. k datu 1.1.2016, aby se vytvořil potřebný časový prostor pro rozhodnutí o dalším postupu ve věci. V současné době bylo ukončeno jednání v Poslanecké sněmovně (sn. tisk č. 100/2014) a zákon bude projednávat Senát.

Zároveň MPSV předložilo do připomínkového řízení analytický rozhodovací materiál nelegislativní povahy, který provádí celkové zhodnocení způsobů zabezpečení při pracovním úrazu a navrhuje doporučované řešení.

V materiálu byly navrženy 3 možné varianty řešení budoucí podoby zabezpečení zaměstnance při pracovním úrazu a nemoci z povolání:

  • Varianta I - Systém náhrady škody podle zákoníku práce a pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů u soukromých pojišťoven,
  • Varianta II – Systém náhrady škody podle zákoníku práce a zákonné pojištění zaměstnavatelů u organizačních složek státu nebo u veřejnoprávních subjektů,
  • Varianta III – Systém sociálních dávek v úrazovém pojištění zaměstnanců.

V současné době MPSV vyhodnocuje došlé připomínky v rámci připomínkové řízení. Zapracuje je do konečné podoby materiálu, který bude v září předložen k rozhodnutí vládě. Dá se předpokládat, že varianta zvolená vládou bude brána jako definitivní řešení, a poté by mělo být řešeno již jenom jeho promítnutí do právní úpravy. Podle informací z MPSV se ukazuje, že většina zainteresovaných se kloní k variantě I. nebo II. a že varianta III. - zavedení zcela nového systému dávek úrazového pojištění - se jeví po téměř 50 letech existence právní úpravy klasické náhrady škody podle ZP jako nevhodná.

S ohledem na všechny tyto skutečnosti předložilo MPSV před 14 dny do připomínkového řízení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, který nabude účinnosti 1. ledna 2015. Cílem tohoto návrhu je dílčí novelizace právního předpisu, která je zaměřena na systematické začlenění hmotněprávní úpravy odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, nyní dočasně zařazené v přechodných ustanoveních zákoníku práce, zpět do části jedenácté ZP, v níž je soustředěna právní úprava náhrady škody v pracovněprávních vztazích, a provedení adekvátních legislativně technických úprav navazujících na tuto změnu.

V hlavě III. části jedenácté se díl 5 nazve „Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání“ a po určitých změnách § 269 – 271 (kam bude vložen text stávajících § 366 až § 368) budou ustanovení § 369 až § 390 vložena za § 271 jako ustanovení § 271a až § 271t s tím, že pouze § 387 bude vložen za § 274 jako ustanovení § 274a ZP.

K tomuto návrhu zákona bylo již ukončeno připomínkové řízení a dá se reálně očekávat, že bude v nejbližší době předložen Parlamentu, aby se skutečně zajistilo, že nabude účinnosti 1. ledna 2015. O dalším osudu zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, bude rozhodnuto pravděpodobně v září na jednání vlády.

Autor článku: 

Komentáře

Podotknutí

07.07.2014 - 12:00 Radoslav Vlasák
Paní doktorka Dandová popsala stávající situaci velmi přesně. S jedním "detailem" bych si však dovolil nesouhlasit - tedy s tvrzením, že v úvahu přicházejí prakticky stejnou měrou varianty I. a II. Již na mimořádném rozšířeném jednání Rady vlády pro BOZP 26.5. byla upřednostněna varianta II. - a to zejména pro důvodně předpokládané problémy, které by varianta I. přinesla. Obhospodařování úrazového pojištění zaměstnanců (ÚP) komerčními pojišťovnami by jednak znamenalo výdaj ze státního rozpočtu ve výši cca 60 miliard korun na tzv. "staré zátěže" (ať již jednorázově, nebo postupně), jednak velmi problematickou tvorbu potřebných finančních zdrojů pro prevenci a komplexní rehabilitaci. Navíc by pak v budoucnu (neuvažujeme-li o "znárodnění") nemohlo dojít k převodu ÚP na státní organizaci či veřejnoprávní subjekt, a to ani v případě, že by se - třeba i časem - komerční systém ukázal jako nesplňující požadavky pro skutečně funkční a motivující ÚP. A neodpustím si opakovanou poznámku o střetu zájmů - byť ten již víc jak 20 let nikomu zase až tak moc nevadí. Podle mého názoru není vůbec vhodné, aby tentýž zaměstnavatel měl u téže pojišťovny pojištěno jak podnikatelské riziko, povinné ručení a havarijní pojištění za automobily, skladové zásoby atd. atd. - a zároveň ÚP. Těžko by se totiž mohl bránit v případném sporu o to, kolik z vynaložených prostředků na náhradu škody z titulu pracovního úrazu či nemoci z povolání mu tato pojišťovna uhradí, protože případenou "výhru" by dost pravděpodobně "pocítil" při likvidaci případných škodních událostí v ostatních pojišťovacích produktech.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail