Zkušenosti z kontrol vyhrazených technických zařízení se zaměřením na zdvihací zařízení

Oblastní inspektoráty práce (dále jen „OIP“) provádějí, v souladu s programem kontrolní činnosti na jednotlivé roky, již dlouhodobě kontrolu dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce při provozu zdvihacích zařízení. Tyto kontroly jsou prováděny v rámci několika hlavních úkolů tak, jak je Státní úřad inspekce práce na příslušný rok stanoví. V prvé řadě je to v rámci samostatného hlavního úkolu, zaměřeného na zdvihací zařízení, dále pak například i v rámci úkolu zaměřeného na bezpečnost a ochranu zdraví při práci v malých a středních podnicích, úkolu zaměřeného na prevenci závažných havárií, úkolu ve stavebnictví, ale i v rámci ověřovacích auditů programu Bezpečný podnik.

Ačkoliv obecné zásady pro provoz a obsluhu zdvihacích zařízení, a to včetně vázání břemen, platí pro jednotlivé jejich druhy a typy jako určitý standard, má pak samotný provoz zdvihacích zařízení i svá odlišná specifika, a to podle jednotlivých pracovišť, kde jsou zdvihací zařízení používána. Tato specifika zcela zásadním způsobem ovlivňují zajišťování bezpečnosti práce při provozu a obsluze zdvihacích zařízení a pochopitelně i při provozu a obsluze jednotlivých vázacích prostředků, jakož i dalších závěsných manipulačních prostředků.

Dosavadní dlouhodobé zkušenosti z kontrolní činnosti, včetně kontrol příčin a okolností pracovních úrazů, ke kterým dochází při provozu zdvihacích zařízení, ukazují, že nezanedbatelná část zaměstnavatelů si neuvědomuje plně své povinnosti provozovatelů nebo uživatelů zdvihacích zařízení a jejich příslušenství, které jsou spojené se zajišťováním bezpečnosti práce při používání těchto zařízení, případně, a to je horší varianta, tyto povinnosti vědomě nedodržuje. Rizika ohrožující zdraví a život osob při provozu zdvihacích zařízení jsou ve většině případů značně vysoká. Tato rizikovost je mnohdy zbytečně zvyšována, a to především díky neznalosti povinností provozovatelů a obsluhovatelů, v horších případech pak již zmíněnou vědomou ignorací těchto povinností.

Zároveň je však třeba zdůraznit, že je velké množství provozovatelů, kteří si plně uvědomují nároky, jaké na zabezpečení BOZP klade provozování zdvihacích zařízení, a úroveň jejich opatření k zabezpečení bezpečného provozování je velice vysoká. Bezpochyby takovému stavu přispívá i sama kontrolní činnost OIP. 

Dlouhodobým cílem této kontrolní činnosti je snaha ověřit, jak jednotliví zaměstnavatelé, tj. právnické, ale stále více i podnikající fyzické osoby, plní povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů pro zajištění bezpečnosti práce při provozu jeřábů a zdvihadel včetně používání prostředků pro vázání, zavěšení a uchopení břemene. Díky dlouhodobě vedeným statistikám o zjišťovaných nedostatcích lze kvantifikovat nejen jejich množství, ale především lze definovat, jaké jsou hlavní problémy, které se při provozování zdvihacích zařízení vyskytují. Mezi nejčastěji zjišťované nedostatky tak lze zařadit například:

• nedostatečné využívání příslušné průvodní dokumentace výrobce/dovozce zařízení, která je velmi důležitým vodítkem pro zajištění řádné péče o bezpečný stav zařízení (návod na používání, výkresy, schémata, mazací plány, pasporty atd.), stejně tak jako základem pro skutečně účelné zabezpečení seznámení obsluhovatelů s těmito zdvihacími zařízeními, a to především s ohledem na jejich specifika z hlediska jednotlivých typů a druhů;
• neprovádění dostatečného posuzování rizik, tj. jejich identifikace a hodnocení, včetně stanovení opatření na jejich eliminaci, a to opět podle druhu jednotlivých činnosti spojených s provozem zdvihacích zařízení, vázáním břemen, ale i provozem plošin, nebo jednotlivých druhů výtahů, patřících rovněž mezi vyhrazená zdvihací zařízení. Ne vždy jsou pokryty všechny činnosti při provozu, obsluze, údržbě a opravách uvedených zařízení, prováděných na jednotlivých pracovištích. Mnohdy se inspektoři OIP při kontrolách setkávají se situací, kdy je hodnocení rizik zpracováno pouze v obecné podobě a nepostihuje skutečně prováděné činnosti v daných podmínkách, za jakých jsou zdvihací zařízení provozována. Následně tak nejsou odpovídajícím způsobem stanovena ani potřebná opatření na ochranu před možným působením rizik. Jen těžko tak lze následně zabezpečit odpovídající a prokazatelné seznámení zainteresovaných osob (jeřábníci, vazači, signalisté, obsluhovatelé plošin, řidiči nákladních výtahů, dozorci, údržbáři, pověřené osoby a další) s těmito riziky. K pochybení pak dochází i při stanovení a přidělování potřebných osobních ochranných pracovních prostředků (tzv. „OOPP“), včetně seznamování zaměstnanců s jejich určením a způsobem používání přidělených OOPP;
• rovněž je v řadě případů zjišťováno, že nejsou zpracovávány systémy bezpečné práce (dále jen „SBP“) jako základní místní provozní bezpečnostní předpis pro provoz zdvihacích zařízení, případně, že zpracované SBP vykazují hrubé nedostatky z hlediska svého obsahu, který neodpovídá reálným podmínkám provozovatele, a jsou zpracovány zcela formálně;
• nezajištění (zvláštní) odborné a zdravotní způsobilosti (kvalifikace) osob, které obsluhují zdvihací zařízení, případně se podílejí na jejich provozu a činnostech s ním spojených (jeřábníci, vazači, signalisté, obsluhovatelé plošin, řidiči nákladních výtahů, dozorci, údržbáři, pověřené osoby a další). V rámci ověřování odborné a zdravotní způsobilosti ukazují poznatky z kontrol OIP mnohdy na velmi nízkou úroveň jejich zabezpečení;
• nedostatky jsou rovněž zjišťovány ve vedení a rozsahu provozní dokumentace, tj. deníků zdvihacích zařízení – jeřábů, a dalších dokumentů, které mají obsahovat záznamy o provedených kontrolách/prohlídkách (denní, týdenní atd.), revizích/inspekcích (elektro, strojní), zkouškách, a dalších inspekčních a kontrolních činnostech. Obecně se toto týká nejen vlastních zdvihacích zařízení, ale rovněž například jeřábových drah, dále vázacích prostředků (ocelová lana, řetězy a textilní popruhy), prostředků pro zavěšení (nosníky) a uchopení břemene (magnety);
• o něco příznivější vývoj je v úrovni péče o prostředky pro vázání, zavěšení a uchopení břemene, tj. ve způsobu jejich evidence, skladování, údržby, oprav, ale i při jejich vyřazování z používání, pokud přestanou vyhovovat požadavkům na jejich technický stav;
• poměrně často jsou zjišťovány nedostatky při zajištění dodržování zásad bezpečnosti práce při vlastním provádění manipulace s břemeny, tj. dodržování zásad bezpečné manipulace ze strany jeřábníků, vazačů a signalistů (zakázané manipulace) včetně jejich kontroly zainteresovanými osobami (pověřené osoby, mistři atd.);
• za zcela katastrofální pak v některých případech lze označit úroveň zajištění péče o zdvihací zařízení, tj. zajištění jejich odpovídajícího technického stavu prováděním řádné údržby a opravami v předepsaném rozsahu (SBP, návody výrobce, odstraňování nedostatků zjištěných při kontrolách, revizích a zkouškách).

Z výše uvedeného je zřejmé, že značný rozsah kontrolní činnosti OIP na úseku provozování zdvihacích zařízení by měl vedle důkladného a objektivního zjištění úrovně péče, kterou kontrolované subjekty této problematice věnují, a to jak samotným provozovaným zdvihacím zařízením a jejich příslušenstvím, tak podmínkám, za nichž jsou provozována, naplnit i určitou metodickou, tedy preventivní funkci. Ne vždy je však pro tuto metodickou činnost v rámci prováděné kontroly prostor, někdy dokonce chybí ochota kontrolovaných subjektů takovou metodickou pomoc přijmout. Přesto lze poznatky získané při kontrolní činnosti na úseku zdvihacích zařízení hodnotit jako přínosné a i nadále bude této oblasti věnována pozornost.