BOZPinfo.cz logo
11:23 | Ctvrtek 17. 5. 2012

BOZPinfo Úvodní strana RADY PRO VÁS LEGISLATIVA VEDA A VÝZKUM KNIHOVNA BOZP AKCE A SEMINÁRE PRACOVNÍ MÍSTA
CASOPIS JOSRA MSP & OSVC

KDE JSEM: Hlavní strana > Knihovna BOZP > Cítárna > Clánky > Ochrana zdraví > Pracovní stres zpusobuje depresi

Otázky a odpovedi

Nevíte si rady se situací z oblasti BOZP?

Napiste nám


Doporucit server

Pokud se Vám nase strany líbí, doporucte je kolegum:

Vase jméno:

E-mail príjemce:

Clánek

Ochrana zdraví

Pracovní stres zpusobuje depresi

31.08.2010 | ZDROJ: Personál | AUTOR:

Snízení pracovního stresu a napetí muze eliminovat riziko vzniku deprese, naznacuje nová studie.

KLÍCOVÁ SLOVA: stres, deprese

Pres deset let meli zamestnanci, kterí puvodne oznacili své zamestnání za velmi nárocné, ale pozdeji ho prohlásili za méne stresující, stejné riziko vzniku deprese, jako jejich kolegové, kterí pracovali na méne psychicky nárocných místech po celou dobu, zjistili Dr. JianLi Wang a jeho kolegové z univerzity v Calgary.

„Tyto výsledky ukazují, ze snahy zamerené na snízení pracovního stresu a napetí mohou významne snízit riziko deprese,“ uvedli ve zpráve v casopise American Journal of Epidemiology.

Aby zjistili, jak zmeny v pracovním vypetí v case mohou ovlivnit pravdepodobnost vzniku deprese, zkoumali 4866 lidí úcastnících se Kanadského národního populacního zdravotního výzkumu. Zaznamenali stav jejich pracovního stresu v letech 1994 az 1995 a 2000 az 2001.

Vedci rozdelili úcastníky studie do ctyr skupin: lidé s málo stresujícím zamestnáním v obou obdobích, lidé s velmi psychicky nárocným zamestnáním v obou obdobích, zamestnanci s poklidnejsím místem v prvním období a nárocnejsím ve druhém období a pracovníci s velmi stresujícím zamestnáním v prvním období a méne stresujícím v letech 2000 a 2001.

Celkem 8 % permanentne stresovaných lidí ve zkoumaném období melo deprese. Oproti tomu ve skupine tech, kterí vykazovali pouze malý stres ze zamestnání, byla jen 4 %. Lidé, jejichz míra pracovního stresu se v prubehu zkoumaného období snízila, se potýkali s depresí pouze ve 4,4 %, zatímco zamestnanci, jejichz práce se v case stala více stresující, meli depresi v 6,9 % prípadu.

Ve skupine úcastníku, kterí meli vysoce stresující zamestnání v obou obdobích, se jen ti, kterí své zdraví na zacátku studie oznacili za dobré nebo výborné, potýkali s vetsím rizikem vzniku deprese; ti, kterí svuj zdravotní stav ohodnotili jako spatný nebo primerený, toto zvýsené riziko nemeli, tvrdí vedci.

„Tito zamestnanci mozná prijali fakt, ze proste mají spatné zdraví a ze jsou vystaveni nejruznejsím zdravotním rizikum,“ naznacil Wang a jeho kolegové.

Vedci nyní volají po dalsích studiích, které by zmerily pracovní stres v krátkém casovém horizontu.

Zdroj: Personál, c. 01/10, s. 28, rocník XVI

TISKNOUT | POSLAT MAILEM