Narízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví pri práci, je provádecím právním predpisem podle § 21 písm. a) zákona c. 309/2006 Sb., zákona o zajistení dalsích podmínek bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci, a k provedení zákoníku práce.

Oblasti, které byly dotceny novelou se týkají aplikace nekterých ustanovení v praxi, kde jejich vyjádrení se jevilo cástecne jako vysoce odborné a nesrozumitelné, coz  zamestnavatelum, kterým je urceno pusobilo znacné problémy. To se týká zejména problematiky posuzování záteze teplem na pracovisti a její eliminace pomocí stanovení kratsí pracovní doby a pracovního úkonu a dále i problematiky poskytování ochranného nápoje z duvodu tepelné záteze, jehoz nárok je treba prokazovat.

Tepelná zátez

V oblasti prokazování míry tepelné záteze pro úcely poskytování ochranného nápoje byla dosavadní právní úprava výslovne pro uzavrená pracoviste a stanovila jediné kritérium, a to zjistení úrovne operativní teploty, která se vypocítává z namerených ukazatelu. Prestoze tento princip je odborne správný, pro úcely poskytování ochranného nápoje je ponekud tezkopádný, nebot není reálné pri pretrvávajících teplotních podmínkách kazdodenne provádet pozadovaná merení, paklize tato mohou navíc provádet jen akreditovaná a autorizovaná pracoviste a je logické, ze pri pocetním zastoupení takto exponovaných míst, není ani reálné toto merení kapacitne zajistit.

Bylo  sice mozné i dosud, aby si zamestnavatel orientacne teplomerem s bezným tepelným cidlem overil teplotu na pracovisti, avsak toto merení muze pouzít jen tehdy, byla-li jiz na nem stanovena operativní teplota na základe odborne provedeného merení a soucasne mezi tím nedoslo ke zmene podmínek práce. Tento zpusob byl vnímán kladne jen na tech pracovistích, kde je výskyt tepelné slozky celorocní, a kde se tato merení a stanovení operativní teploty provádí více méne automaticky.

Jiný problém vsak vznikal na pracovistích, kde taková tepelná slozka není celorocne prítomna a vliv tepelné záteze se v podstate redukuje jen na teplé období roku. Prestoze zákon c. 309/2006 Sb. v § 7 stanoví zamestnavateli podmínku, aby v prípade, ze nelze prekrocení nejvyssích prípustných hodnot rizikových faktoru vyloucit omezoval jejich pusobení technickými, technologickými a jinými opatreními, kterými jsou zejména úprava pracovních podmínek, doba výkonu práce, zrízení kontrolovaných pásem, pouzívání vhodných osobních ochranných pracovních prostredku nebo poskytování ochranných nápoju, nezminuje povinnost upravit samotnou stavbu, tzn. zajistit izolaci proti teplu. Proto i narízení vlády tuto skutecnost akceptovalo a akceptuje a resí moznosti opatrení ke snízení míry rizika záteze teplem formou zkrácení pracovní doby a poskytováním ochranného nápoje.

Z techto duvodu je proto nove stanoveno, aby bylo oddeleno zjistování limitní teploty pro úcely dlouhodobe a krátkodobe únosné doby práce a pro teplotní minima a maxima na pracovisti po celý kalendární rok od zjistování okamzité teploty na pracovisti, pro úcely poskytování ochranného nápoje. Na rozdíl od puvodní úpravy se pri hodnocení záteze teplem upresnily zpusoby jejího hodnocení pro úcely pravidelného zjistování úrovne mikroklimatických podmínek a stanoví se, za jakých podmínek je mozné merení tepelné záteze uskutecnovat a kdy je mozné povazovat prubezné výsledky merení za validní. Novou úpravou se sleduje moznost overovat mikroklimatické podmínky na pracovisti jak podle operativní teploty to, která je teplotou rovnomernou, kterou by clovek sdílel sáláním a proudením tepla stejne jako v prostredí skutecném, a která se vypocítává, tak moznost merení pomocí výsledné teploty tg, která je teplotou v okolí lidského tela merenou kulovým teplomerem.

Vzhledem k tomu, ze narízení vlády nemuze podrobne stanovit jednotlivé postupy pri merení, odkazuje pri jejím zjistování na standardní metodu merení. Novela dále upresnuje moznost overení, zda i nadále pretrvávají mikroklimatické podmínky, které byly jiz jednou vyhodnoceny merením operativní nebo výsledné teploty, a to za pomocí teplomeru s bezným tepelným cidlem, coz umozní zamestnavateli, aby si prakticky mohl prubezne sledovat úroven mikroklimatických podmínek sám.

Výslovne se stanoví, ze dodrzení hodnot dlouhodobe únosné s krátkodobe únosné doby práce se zajistuje strídáním pracovních cyklu a bezpecnostní prestávky. Oproti stávajícímu textu tedy dochází k úprave vyjádrení práce a odpocinku. Rezimovým opatrením prijímaným k ochrane zdraví pred tepelnou zátezí je totiz podle zákoníku práce bezpecnostní prestávka mezi jednotlivými úseky výkonu práce. Soucasne se upravují podmínky pro stanovení dlouhodobe a krátkodobe únosné doby práce v prípadech, kdy zadávací parametry uvedené v tabulkách 1a az 2c neodpovídají údajum zde uvedeným a upresnuje se, jaké vysetrení nebo metodu lze pro takové stanovení pouzít. Zároven se upozornuje, kdy nelze metodu tepelného stressu pouzít.

Celá tato nová úprava smeruje ke zjednodusení analýzy mikroklimatických podmínek pri práci ze strany zamestnavatele, a to výslovne jen pro úcely poskytování ochranného nápoje. To je vázáno vzdy na prukaz, zda v daný pracovní den resp. smene doslo k prekrocení hygienických limitu záteze teplem nebo chladem, tedy mikroklimatických podmínek ve smyslu zákoníku práce. U záteze chladem je zjistování jednodussí v tom, ze stací pouhé merení aktuální teploty, a to bud na uzavreném pracovisti, napríklad v budove, ale také v kabine ridice nebo merení venkovní teploty, jde-li o práce na venkovním pracovisti, nebot jednotícím hygienickým limitem je teplota t_a 4 ^oC. Její prekrocení pak avizuje, ze vznikl nárok na ochranný nápoj, který je na rozdíl od nárokového mnozství pri tepelné zátezi jednotný, a to ½ litru teplého nápoje za osmihodinovou smenu.

Naproti tomu zátez teplem nemá jednotný limit, nebot je posuzována v závislosti na energetickém výdeji, který zamestnanec pri dané práci vynakládá a ztráta tekutin je proto diferencovaná. Tento aspekt pak pri hodnocení míry záteze teplem zároven s dalsími posuzovanými kritérii, jako jsou vsechny teplotní slozky, vlhkost vzduchu a proudení vzduchu v praxi ztezuje vcasné prokázání prekrocení záteze teplem, které je klícové pro vznik nároku na ochranný nápoj, nebot takový prukaz je mozné získat jen na základe komplexního merení. Tento prukaz je odborne správný, nicméne se ukázal v praxi tezkopádný, nebot merení muselo být provedeno akreditovaným pracovistem a i kdyz prokázalo, ze byl prekrocen limit pro tepelnou zátez, tj. t_omax, míjel se tento údaj s okamzitou aplikací ochranného nápoje v den merení. Je sice mozné, aby si zamestnavatel orientacne potvrdil merením teploty t_a na pracovisti, ze v daný den pretrvávají nevyhovující mikroklimatické podmínky, ale pouze tehdy, bylo-li na tomto pracovisti jiz komplexní merení v minulosti provedeno a mezi tím se podmínky práce nezmenily.

S ohledem na kolísání venkovní teploty, zejména v letním období roku, se ukazuje jako obtízné ze strany zamestnavatele urcit jen na základe hodnocení rizika, zda na daném pracovisti muze docházet k prekrocení tepelné záteze vlivem slunecního zárení a je tedy nezbytné zjistit jeho okamzitou úroven komplexním merením. Jednodussí se naopak jeví posuzování tepelné záteze na pracovisti, kde je celorocne prítomna sálavá slozka tepla, napríklad u tavicu, skláru apod., kde práve tento vliv je klícovým ukazatelem pro stanovení skutecné úrovne záteze teplem, která je vzdy overována komplexním merením.

Nová právní úprava vychází z toho, ze je nutné bezprostredne urcit, zda v probíhající pracovní smene dochází k prekrocení hranicní hodnoty tepla a je mozné pristoupit k okamzitému poskytování ochranného nápoje, nebot ztráta tekutin prekrocila hygienický limit 1,25 l za osmihodinovou smenu. Proto mimo navrzených teplot na pracovisti pro daný druh práce podle trídy práce se zároven pro zjednodusení pridává definovaná ztráta tekutin v príloze c. 1 cásti A tabulce c. 1, z níz pak muze zamestnavatel vycházet pri urcení presného mnozství náhrady ztráty tekutin, která ciní 70 % z dané ztráty. Tento princip platí obecne pro vsechny druhy práce zarazené do trídy I az V podle prílohy c. 1 cásti A tabulky c. 1 mimo prací, pri nichz je zamestnanec povinen nosit ochranný speciální oblek a oblek, který brání odparování potu a nelze je pouzít rovnez na pracoviste, kde je vlhkost vzduchu vyssí, nez 80 %. Pro takové prípady i nadále bude platit, ze pro zjistení skutecné ztráty tekutin je  nezbytné provést komplexní merení. Pro stanovení maximální teploty, která jeste platí pro definovanou ztrátu tekutin podle prílohy c. 1, cásti A tabulky c. 1 se stanovuje urcité teplotní rozpetí. Pri prekrocení poslední mozné teplotní hranice se pak stanoví navýsení náhrady ztráty tekutin  ze 70 % na 80 %.

K rozlisení typu pracoviste pro úcely odlisného posouzení záteze teplem nebo chladem ve spojitosti s nároky na ochranný nápoj se zavádí mimo jiz uzívaný termín „venkovní pracoviste“ jeste termín „nevenkovní pracoviste“, kterými jsou vsechna pracoviste, která jsou chránena pred venkovními vlivy pocasí. Protoze merení teplot na pracovisti nemá jen význam pro zjistení nebo prirazení definované ztráty tekutin pro urcení výse její náhrady, ale je urcujícím kritériem pro zásadní ochranné opatrení, stanovuje se rezim práce a bezpecnostních prestávek, vypocítaný podle postupu uvedeném v príloze c. 1 cásti B. nová právní úprava vsak dává zejména v této veci do souladu se zákoníkem práce princip rezimových opatrení, kterým se rozumí strídání práce a bezpecnostní prestávky a nikoliv práce a odpocinku.

Ztráty tekutin jsou odstupnované a standardne odpovídají druhu práce s odpovídajícím energetickým výdejem, u níz pak zamestnavatel následne podle prílohy c. 1 cásti B tabulek 1a az 2c urcuje dobu trvání smeny a dobu trvání jednotlivého výkonu práce tzv. dlouhodobe a krátkodobe únosnou dobu práce. Protoze nejvyssí ztráta tekutin se vymezuje 4 litry za osmihodinovou smenu pro nejtezsí druh práce zarazené podle trídy práce ve smyslu prílohy c. 1 cásti A tabulky c. 1 do trídy V a tomu odpovídají stanovené dlouhodobe a krátkodobe únosné doby práce, je nutné, aby v prípadech, ze ztráta tekutin bude vyssí nez 4 litry za osmihodinovou smenu, bylo postupováno pro stanovení rezimu práce a bezpecnostní prestávky individuálne podle výpoctu uvedeném v ceské technické norme o ergonomii tepelného prostredí.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM

SEZNAM KAPITOL

• Teplota na pracovisti - cást prvá
• Teplota na pracovisti - cást druhá